Na severu Čech se nečekaně rozmnožil jedovatý pavouk - zápřednice. Její kousnutí může způsobit dočasné ochrnutí. Lidé se bojí a strážníci během léta řešili kvůli pavoukům desítky volání o pomoc. Odborníci ale hovoří o zbytečné hysterii, zápřednice útočí jen velmi výjimečně.
Zápřednice jedovatá je jeden z mála pavouků v Česku schopných prokousnout lidskou kůži a vypustit do krve jed. Zoolog Pavel Krásenský ji našel například na louce v Chomutově. Ve vysoké trávě si staví kokony a ty téměř neopouští.
Samečci putují trávou v červenci a v srpnu, kdy hledají samičky, aby se rozmnožili. Jedině tehdy je lidé mohou vidět.
Dočasné ochrnutí místa kousnutí trvá asi 20 hodin
Kousnutí zápřednice je bolestivé. Místo může na den i ochrnout. Zdravého člověka ale nijak neohrozí. Zápřednice pokousala i vědce Ondřeje Košuliče z Mendelovy univerzity Brno, který tyto živočichy studuje. Přirovnává to k vosímu nebo včelímu bodnutí. Příznaky prý začaly odeznívat asi po 20 hodinách.
„Vytvořil se tam lehký červený otok a zhruba po 20 až 24 hodinách nebylo po kousnutí vůbec nic znát. Nebyly tam žádné vedlejší příznaky. Nebyla tam intoxikace nebo vliv neurotoxinů, které jsou obsaženy v jedu zápřednice," uvedl Košulič. Doplnil ale, že reakce organismu je individuální a záleží i na tom, jestli člověk není alergický.
Podle vedoucího Toxinologického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Jiřího Valenty by v případě kousnutí zápřednicí měl dospělý člověk vyhledat lékaře, pokud by se u něj projevily příznaky - například otok, nevolnost nebo točení hlavy. U některých pacientů se ale podle jeho zkušeností příznaky neprojeví vůbec.
Pokud ovšem zápřednice kousne malé dítě nebo člověka s oslabeným zdravotním stavem, a projeví se výše popsané příznaky, pak je třeba lékaře vyhledat v každém případě. Stejně tak může být kousnutí tímto pavoukem nebezpečné, pokud má člověk alergii.
Jiří Valenta dodal, že proti jedu zápřednice neexistuje sérum, léčba se proto přizpůsobuje konkrétním příznakům. Konstatoval ale, že řešil už řadu případů kousnutí tímto pavoukem a onemocnění nikdy nemělo vážný průběh.
Odborníci: panika je neopodstatněná
Problém je, že zápřednice je v Česku relativně nový pavouk a lidé se proto bojí. Varují se na sociálních sítích nebo třeba na nástěnce v zahrádkářské kolonii v Ústí nad Labem.
Ústečtí strážníci vyjíždějí kvůli zápřednici i pětkrát do týdne. Většinou ale najdou jen běžné pavouky. Desítky e-mailů s fotkami dostává každý týden i zoolog Pavel Krásenský. Ten v této souvislosti mluví o panice, která ale není opodstatněná. „Ani jeden exemplář nebyla zápřednice,“ konstatoval.
Zoolog navíc uklidňuje, že pavouk běžně nekousne ani při chůzi trávou. Zápřednice se nejčastěji vyskytuje na severu Čech. V menší míře pak i na jižní Moravě. Rozmnožila se díky opakovaným mírným zimám. Silnější mráz obvykle pavouky zabije.
- Zápřednice jedovatá (Cheiracanthium punctorium) je druh pavouka, který se vyskytuje i na některých místech České republiky, např. na Litoměřicku.
- Samice může dorůstat až 1,5 cm, samec je o něco menší - dorůstá maximálně 1,2 cm. V České republice jde o jeden z původních druhů.
- Tento nápadný druh si během léta dělá zámotky na vrcholcích rostlin. Zámotek si zápřednice jedovaté nejčastěji vytvářejí v květenství třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos), mnohdy ale dochází také k osídlování dalších vhodných rostlin (lipnice – Poa, ovsíky – Arrhenatherum, miříkovité – Apiaceae atd.).
- Je zajímavý tím, že se jedná o jednoho z nejjedovatějších pavouků v Česku. Jeho kousnutí působí velkou bolest, někdy může být spojené s horečkou, pocity úzkosti a chvilkovým ochrnutím okolo místa pokousání. Následky kousnutí však většinou do 24 hodin samy odezní. Reakce organismu bývají individuální, není však třeba se tohoto druhu nějak zvlášť obávat.
- Až do konce minulého století byl druh u nás považován za velmi vzácný, ale od počátku 21. století do současnosti zaznamenáváme bohaté nálezy tohoto druhu.
- Zdroj: Wikipedie
