Na Kleť zvládne vystoupat i třináctkrát za den

Dominantou a legendárním místem Jihočeského kraje je bezesporu Kleť, nejvyšší hora Blanského lesa s vrcholem ve výšce 1083 metrů nad mořem. Kleť láká turisty, vyznavače extrémních sportů, milovníky přírody i noční oblohy.

Kleť znají turisté jako masivní hřeben s typickou siluetou vysílače. Na její vrchol míří denně stovky lidí. Přístupových cest je několik. Nejjednodušším způsobem, jak zdolat převýšení 380 metrů, je lanovka, která funguje od roku 1961. Na vrchol už za tu dobu přepravila více než 3 miliony lidí.

Zdaleka ne všichni se ale na vrchol lanovkou svezou. Například Roman Hommer v doprovodu svého psa Mesiho chodí výhradně pěšky. Jen loni tento výstup absolvoval 388krát. Cesta nahoru mu trvá 30 minut. A po výstupu na něm únava prakticky není znát.

Roman Hommer říká, že je to levná a vynikající aktivita pro trávení volného času. Kleť má podle něj výrazný genius loci. „Když sem přijdete nad ránem nebo večer, je to perfektní,“ konstatuje.

Mezi milovníky Kleti je Roman Hommer rekordmanem. V jednom dni zvládne i 13 výstupů. Přesto není jediný, komu tento vrchol učaroval. Podobných nadšenců je stovka. Založili dokonce Sdružení přátel hory Kleť. Všichni ročně podniknou stovky výstupů, které zapisují do knihy a pořádají i extrémní závod.

Karel Jírovec ze Sdružení přátel hory Kleť dodává, že podle počtu výstupů, které člověk absolvuje v sérii a kdy si sčítá převýšení, si může každý vyzkoušet své schopnosti. „Když to vystoupá devětkrát za 9 hodin, to je vlastně převýšení, které musíte urazit ze základního tábora na Mount Everest,“ uvádí Karel Jírovec.

Rozhledna původně vůbec nebyla určena pro turisty

Na začátku 19. století chodili lidé na Kleť jen kvůli měření a mapování hory. Podnět k výstavbě rozhledny dal kníže Josef Schwarzenberg v roce 1882. Jde o nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách.

Kleťská rozhledna přitom původně vůbec nebyla určená pro běžné turisty, ale byla postavena pro místního hvězdáře Davida, konstatuje Jiří Bárta, autor knihy Kleť - milovaná hora. „Potom byla využívaná hlavně hosty ze šlechtických rodů a chvíli trvalo, než byla úplně přístupná veřejnosti,“ dodal Jiří Bárta.

Za ideálních povětrnostních podmínek bývají z Kleti vidět i vrcholky rakouských Alp. I když jsou skryty v oparu, výhled láká denně stovky lidí.

1. televizní vysílač se na Kleti začal stavět v roce 1957. Ten současný, který měří 180 metrů, vznikl v roce 1978.

Astronomové z Kleti jsou známí po celém světě

Naprostým fenoménem je kleťská observatoř, a to ve světovém měřítku. Její astronomové zpřesňují dráhy nově objevených a pro Zemi potenciálně nebezpečných planetek. Díky teleskopu Klenot vidí ve vesmíru i tělesa, která září 7milionkrát méně než okem viditelné hvězdy. 

Observatoř Kleť je nejvýše položenou hvězdárnou v České republice. Leží ve výšce 1070 metrů nad mořem. Místní astronom Miloš Tichý dodává, že až na Kleť zasahuje fén od Alp.

Fén (též föhn) je vítr vanoucí z jihu přes Alpy. Na návětrné (jižní) straně pohoří stoupá a ochlazuje se a tím dojde k vypadávání srážek. Na severní straně klesá a adiabaticky se otepluje s rostoucím tlakem.

„Když vy všichni v České republice jste pod inverzí, tak observatoř Kleť je jediná hvězdárna, která je nad inverzí. A máme krásné jasné noci,“ dodává Miloš Tichý.

Ve světě se hvězdáři z Kleti proslavili objevem víc než tisíce planetek a komety. Díky této observatoři tak vesmírem putují další velké české legendy - asteroidy Ferdinand Vaněk nebo třeba vepřo-knedlo-zelo. 

Kleť (německy Schöninger) je s nadmořskou výškou 1083 m n. m. nejvyšší hora Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic.

  • Na vrcholu stojí nejstarší kamenná rozhledna v Čechách – Josefova věž, která je vysoká 20 metrů a na její vrchol vede 110 schodů. 
  • Dále je tam roubená horská chata s restaurací chráněná jako kulturní památka – Tereziina chata.
  • Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh.
  • Asi 500 m jihovýchodně od hlavního vrcholu se nachází vedlejší vrchol Malá Kleť (1042 m n. m.). Jde o zalesněnou vyvýšeninu s balvany a vrcholovou skalkou.

Zdroj: Wikipedie

26 minut
Letní seriál: Kleť
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Jedna z dívek, jež se topily ve Vltavě, zemřela

Jedna ze dvou dívek, které se v sobotu večer topily ve Vltavě v Českých Budějovicích, zemřela. Druhá zůstává na jednotce intenzivní péče. Uvedl to mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík. K tonoucím dívkám vyráželi záchranáři a policisté v sobotu po sedmé hodině večer. Policie tragédii vyšetřuje pro podezření na usmrcení z nedbalosti. Záchranáři na místě ošetřili i lehce zraněné policisty, kteří při příjezdu k události havarovali se služebním autem.
09:57Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Lidé ve Starosedlském Hrádku v referendu odmítli stavbu větrných elektráren

Lidé ve Starosedlském Hrádku na Příbramsku v sobotním referendu odmítli umístění větrných elektráren na území obce. Proti výstavbě se vyslovilo 71 z 83 hlasujících, jedenáct s ní souhlasilo a jeden hlas nebyl platný. Referenda se zúčastnilo 68,6 procenta z celkového počtu 121 voličů. Je tak platné a jeho výsledky závazné, vyplývá z informací na webu obce. Podle starosty Rudolfa Šimka (nez.) to znamená, že záměr se v obci neuskuteční.
09:04Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Dvě dívky se topily v Českých Budějovicích

Dvě dívky se v sobotu topily ve Vltavě v Českých Budějovicích. Zachraňovali je kolemjdoucí a policisté. Jedna z dívek je ve velmi vážném stavu. Novináře o tom informoval mluvčí jihočeské policie Miroslav Šupík.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Hudba byla stoleté Miladě Tomkové vždy útěchou

Snacha sokolského odbojáře Norberta Tomka, stoletá Milada Tomková, vzpomíná na druhou světovou válku, bombardování Brna a popisuje i tragické rodinné osudy. Přibližuje také, jak jí v těžkých časech pomáhala hudba. Hrála na klavír a zpívala ve sboru moravských učitelek, který vedl skladatel Břetislav Bakala. Po roce 1989, kdy se jí otevřel svět, mohla navštívit v Paříži bratrance, malíře Frantu.
včera v 16:45

Na Vysočině a severu Čech se čeká od neděle silný vítr

Vysočinu, část Pardubického kraje a sever Čech zasáhne od nedělního poledne silný jihovýchodní vítr, který může v nárazech dosahovat rychlosti až osmdesát kilometrů za hodinu, uvedl ve výstraze Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle něj vítr zeslábne až v noci na úterý.
včeraAktualizovánovčera v 13:27

Případů pití alkoholu na veřejnosti v Praze ubylo

Pražští strážníci minulý rok evidovali přes 18,5 tisíce přestupků v souvislosti s pitím alkoholu na veřejnosti. Meziročně jich řešili o čtyři tisíce méně. Udělili i méně pokut, za které vybrali meziročně o 400 tisíc korun méně. České televizi informace poskytla mluvčí Městské policie Praha Irena Seifertová. Vyhláška zakazující konzumaci alkoholu na veřejnosti platí v hlavním městě od července 2022, nejvíce se porušuje v Praze 1.
včera v 08:00

Pěstounů přibývá, pomohly náborové kampaně

Kampaně na podporu pěstounství přinášejí výsledky. Za poslední rok přibylo podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí zhruba sto přechodných pěstounských rodin. Například v Plzeňském kraji jich bylo loni třikrát víc než v předchozích letech. Krajská kampaň Pěstuj budoucnost ale necílí jen na zvýšení počtu pěstounů. Chce vyvracet některé ve společnosti zažité mýty a upozornit na to, že pěstounem může být každý.
včera v 07:00

Slibované čínské lázně u Pasohlávek stojí stále jen na papíře

Zatímco budova krajského Sanatoria Pálava v Pasohlávkách na Brněnsku je po zhruba dvou letech prací téměř hotová, na blízkém pozemku určeném pro stavbu lázeňského komplexu se nic neděje. Česko-čínskou firmu RiseSun, která tam má lázně vybudovat, nejspíš čeká pokuta. V roce 2019, kdy od kraje pozemky kupovala, se totiž zavázala dokončit lázeňský areál do sedmi let.
16. 1. 2026
Načítání...