Vimperk (Prachaticko) - Šumavská turistická trasa pro pěší na Modrý sloup poblíž Modravy na Klatovsku nebude otevřena. Rozhodl tak českobudějovický krajský soud. Jedním z důvodů je podle rozsudku fakt, že by pohyb lidí v Luzenském údolí mohl ohrozit populaci vzácného tetřeva hlušce. Otevření turistické trasy na hraniční přechod s Německem mělo být jednou z hlavních událostí letošní sezony na Šumavě. Zahájit provoz měla 15. července, a to po 70 letech.
O zpřístupnění stezky usilovaly NP Šumava i německý národní park Bavorský les. Pro byly i obce z české a německé strany Šumavy. Žalobu na otevření stezky podal Okrašlovací spolek Zdíkovska a Česká společnost ornitologická. „Jednou z možností, jak celou záležitost zvrátit, je podání kasační stížnosti ze strany účastníků řízení, mezi které však nepatří Správa NP a CHKO Šumava,“ řekl mluvčí šumavského parku Pavel Pechoušek. Rozhodnutí soudu by tak mohlo zpochybnit například ministerstvo životního prostředí, Klub českých turistů nebo obec Modrava.
Ředitel NP Šumava Jiří Mánek:
„Ekoaktivisté pošlapali snahu obou národních parků - vrcholných orgánů ochrany přírody na daných územích.“
Podle Mánka předcházelo zpřístupnění trasy Luzenským údolím dlouhodobé sledování populace tetřeva hlušce. „Exaktním výzkumem, který doprovázelo využití těch nejmodernějších metod, kdy se kromě velikosti populace sledovaly i její genetické vlastnosti, se zjistilo, že na sledovaném území obou částí Šumavy žije až 600 kusů vzácného ptáka. Výzkumy posledních let jasně ukázaly, že na cestě Luzenským údolím tetřev nežije, protože žije v lese. Tetřev se v hojném počtu nachází i kolem stezek, po kterých poslední dvě desítky let chodí turisté,“ řekl Mánek.
„To, že se stezka na Modrý sloup letos neotevře, považujeme jako neomluvitelnou škodu pro všechny milovníky Šumavy,“ řekl Pechoušek. Ministr životního prostředí v demisi Tomáš Chalupa (ODS) s rozsudkem soudu nesouhlasí. Podle něj je tento verdikt výsledkem snahy ekologistů, „kteří si na milovníky přírody jen hrají.“
Stezka na Modrý sloup sloužila už od středověku. Po takzvané Zlaté stezce se dlouhé roky pašovalo zboží. Provoz na stezce skončil na konci 40. let minulého století, kdy se pro československou veřejnost uzavřely příhraniční oblasti s Německem.
