Zlaté Hory - Tři firmy, které mají zájem po dvaceti letech obnovit těžbu ve Zlatých Horách, neuspěly s žádostí o povolení průzkumu. Odvolaly se a nyní čekají na rozhodnutí ministra životního prostředí o jejich odvolání. Náměstek ministra životního prostředí Vladimír Dolejský České televizi potvrdil, že všechna tři odvolání projednala rozkladová komise a v brzké době se očekává rozhodnutí, zda resort zamítavé stanovisko potvrdí, nebo zruší.
Vláda Bohuslava Sobotky však není těžbě zlata nakloněna. Ve svém programovém prohlášení se zavázala, že obnovení těžby ani průzkum zlatých ložisek neumožní. Náměstek ministra Vladimír Dolejský řekl, že příčiny jsou především ekologické. „V našich podmínkách neznáme jinou těžbu zlata než kyanidovou, ta je ale zakázána,“ vysvětloval Dolejský.
Umíme těžit ekologicky
Těžaři však tvrdí, že jsou schopni zlato těžit ekologicky. „Za těch 20 let, co se ve Zlatých Horách přestalo dolovat, technologie velice pokročily, dá se těžit čistě. Je to dáno i tím, že zlatohorské zlato má hrubší zrno než třeba ložiska v jižních Čechách, dá se použít metoda flotace. Navíc je ekologicky čisté – neobsahuje škodlivý arsen,“ řekl geolog z firmy Cukmantel Jan Hauk. Prašnost, která těžbu provází, chce firma eliminovat tím, že by úpravnu umístila do podzemí. Těžbu propočítala na 11 let, zaměstnat by chtěla 160 lidí. „Myslím si, že v těžké době jako je tato by se měla využít surovina, kterou tady máme,“ je přesvědčený Hauk, který záměr nevzdává. Ministerstvo životního prostředí ale Cukmantel ani další firmy nepřesvědčily. A nedá se předpokládat, že v dohledné době se politika státu v tomto směru změní.
Město chce práci pro lidi
Podporu těžbě a souhlas s povolením průzkumu naopak opakovaně vyjádřilo zlatohorské zastupitelstvo. „Jde nám především o pracovní místa. Zlaté Hory mají 4 tisíce obyvatel, od konce těžby v roce 1994 jsme přišli o 1200 obyvatel,“ řekl starosta Zlatých Hor Milan Rác. Dodal, že město i celý region potřebují s vytvářením pracovních míst pomoci. Geolog ostravské báňské univerzity Vladimír Slivka míní, že stát by měl argumentům zájemců o průzkum naslouchat. „Pravdou je, že metody těžby jsou už velmi šetrné. A pravdou také je, že by si stát měl vytvářet strategické zásoby nerostných surovin pro budoucí horší časy,“ uvedl Slivka.
Kdy přesně se ve Zlatých Horách a okolí začalo s těžbou zlata a dalších rud není známo. První doklady o tom pocházejí z počátku 13. století, roku 1306 už dostala hornická osada Cukmantel městská práva. Koncem 19. století těžba kovů zcela zanikla, obnovena byla v šedesátých letech 20 století. Rudy barevných kovů a v menším měřítku i zlato se tam těžilo do roku 1994. I když ve Zlatých Horách není na rozdíl od Kašperských hor naleziště nějak moc velké, výhodou je, že je snadno dostupné. Štoly jsou vybudované a čekají na horníky.
