Tři manažerky chráněné dílny na výrobu svíček Třezalka Candle z Ostravy, které měly dotačními podvody připravit stát o 64 milionů korun, poslal soud do vězení na sedm a pět a půl let. Zdravotně postiženým, které v dílně zaměstnávaly, podle soudu vyplácely jen část příspěvku, který na ně od úřadu práce dostaly. Ženy se již proti rozsudku odvolaly.
Firma podle obžaloby v letech 2010 až 2012 neoprávněně čerpala od úřadu práce 64 milionů korun. Přitom její zaměstnanci vůbec nepracovali nebo odvedli méně práce, než bylo uvedeno na výplatních páskách. Podle soudu byla totiž pracovní místa ve velkém fiktivně vytvářena. Soudkyně navíc rozhodla o zrušení firmy. Nejvyšší vedení společnosti je stíháno samostatně.
„Společnost byla cíleně využívána pouze k páchání trestné činnosti,“ vysvětlila předsedkyně senátu zrušení obžalované obchodní společnosti. Podle obžaloby ji před lety noví majitelé zakoupili už s tím úmyslem, že budou nezákonně čerpat dotace na zaměstnávání lidí se zdravotním postižením.
Podle soudu byla hlavní pachatelkou účetní firmy Eva Kriháková. Ta se ke všemu přiznala a pomohla usvědčit své kolegyně i nadřízené. Ve vězení by měla strávit sedm let. Stejný trest si vyslechla manažerka chráněné dílny vyrábějící například svíčky Hana Vlachynská. Její asistentce Monice Blahutové soud udělil trest v délce 5,5 let. „Zneužily tíživé životní a sociální situace desítek až stovek zdravotně postižených,“ uvedla soudkyně.
Obhajoba žen byla postavena na tom, že plnily pouze příkazy nadřízených z Prahy. To ale soudkyně neuznala. Podle ní byl systém trestné činnosti propracovaný a promyšlený.
„Podstatou bylo vylákat finanční prostředky od státu. Je zřejmé, že obžalované nevymyslely modus operandi. Musely si ale být vědomy nezákonnosti svého počínání,“ řekla soudkyně. Dodala, že pokud by nechtěly nezákonné operace provádět, kdykoliv mohly ze zaměstnání odejít.
I když nelegálně vylákané dotace končily někde jinde, prospěch z toho podle soudu ženy nepřímo měly. „Bylo v jejich zájmu, aby společnost fungovala, aby je mohla dál zaměstnávat,“ řekla soudkyně.
Podle soudu trestnou činnost dokazuje i vývoj počtu zaměstnanců firmy. V roce 2008 zaměstnávala 60 lidí. V polovině roku 2011 jich už bylo 350. „Chodily pokyny nabírat, nabírat, nabírat. Když nebyla práce, lidé nic nedělali. Za to dostávali 2000 korun,“ řekla účetní.
Tomuto číslu ale podle soudkyně neodpovídalo množství zakázek. Soudkyně řekla, že už u přijímacího řízení bylo všem zaměstnancům řečeno, že pro ně nemusí být práce. Někteří tak nikdy nepracovali.
U soudu zaznělo, že někteří lidé opravdu chtěli pracovat a opakovaně se připomínali. Ti nejurputnější práci dostali. Když nebyla, měli například vystřihovat kytičky z balicího papíru a lepit je na barevné čtvrtky. Dílka měla sloužit jako podklad pro vánoční přání.
Pavel Folta, ředitel ostravské Charity svatého Alexandra, která provozuje tři chráněné dílny, již dříve řekl, že zákon v tomto duchu obchází více zaměstnavatelů. „Hledají skulinky. Podle mého názoru se v tomto směru u nás málo kontroluje,“ uvedl. Podle něj je potřeba sankcemi odfiltrovat podnikatele, kteří chtějí na zaměstnávaní handicapovaných vydělávat. „Je nepřirozené vydělat na práci invalidů. Některým firmám se to daří ve stamilionech,“ míní.
