Klatovy – Některým obcím na Klatovsku hrozí v těchto dnech bleskové povodně. Důvodem jsou neudržovaná koryta malých potoků, která jsou již řadu let zarostlá hustým křovím, a dokonce i několik metrů vysokými stromy. Lidé, kteří bydlí poblíž takových potoků, se bojí každého většího deště. Škody by byly v těchto případech značné.
Obcí Jíno na Švihovsku protéká Vlčí potok, který byl na konci 19. století strůjcem velkého neštěstí. V důsledku bleskové povodně tu zahynulo dvacet pět lidí. Po více než sto dvaceti letech se místní bojí, že se kvůli zarostlému korytu může historie opakovat. „Velká voda si vždycky cestu najde,“ varuje obyvatel obce Josef Bauer.
V nedaleké obci Třebýcinka se se zarostlým korytem místního potoka raději vypořádali místní dobrovolní hasiči. „Byly tam tak obrovské stromy, že jsme měli strach, aby nám to nerozebralo dláždění a aby se potok nerozsypal. Proto jsme je museli vyřezat,“ říká starosta sboru dobrovolných hasičů Třebýcinka Zdeněk Krejcar.
A případ třetí. V obci Kokšín je už řadu let polorozpadlý kamenný taras koryta Točnického potoka. „Pokud nedojde k opravě, tak se ta stěna zhroutí a potom dojde k zaplavení naší hasičárny,“ upozorňuje starosta Švihova Václav Petrus.
Správce těchto toků, tedy Zemědělská a vodohospodářská správa, která se na Klatovsku stará o bezmála šest set kilometrů potoků, svoji neschopnost svádí na nedostatek peněz. „V roce 2009 byla provedena údržba na třinácti kilometrech, ale letos pouze na dvou a půl kilometrech,“ přiznává Libuše Franková z kanceláře generálního ředitele firmy Zemědělská a vodohospodářská správa.
Náprava je tak v nedohledu, navíc správce toků za případné škody způsobené povodní nenese žádnou zodpovědnost. „Pokud by někomu vznikla škoda tímto způsobem, tak důkazní břemeno leží na něm,“ upozorňuje Libuše Franková.
Švihov letos Zemědělské a a vodohospodářské správě nabídl, že se na údržbě a opravách malých vodních toků ve svých obcích bude podílet. Ta to ale odmítla.
