Majitelé proměnili les v holinu. Zřejmě nezákonně

Královopolské Vážany - Kus lesa v Královopolských Vážanech na Vyškovsku padl k zemi. Podle lesního správce ho majitelé vykáceli bez povolení, na místě by takto intenzivní těžbu nikdy nepovolil. Případem se teď zabývá státní správa lesa a vlastníkům hrozí pokuta.

Ještě minulý týden vzrostlý les se proměnil na stovky pařezů. Podle lesního správce apokalypsa, kterou způsobila třeboňská firma, navíc nelegálně. „Je to hrůza. To kdyby viděli staří lesáci, kteří už jsou na pravdě boží, tak se obrátí v hrobě. Tady je už stovky let původní přírodní les,“ říká správce lesa Karel Dvořáček, jenž stojí uprostřed vzniklé planiny. Sám by podle svých slov takové kácení nikdy nedovolil. „Měla být vytěžena asi jen třetina stromů. Holoseč je způsob těžby, který tady byl naprosto nepřípustný. Je vytěženo vše, i mladé stromy, které tu měly stát dál a tvořit budoucnost tohoto lesa,“ stěžuje si Dvořáček. 

Právě fakt, že sám ke kácení nevydal povolení, a přesto byl les vytěžen, je podle něj důkaz nezákonného jednání. „Jsem přesvědčen o tom, že zde došlo k porušení lesního zákona. V prvé řadě došlo k tomu, že neměli souhlas můj – jako odborného lesního hospodáře. Já bych měl rozhodnout o tom, jaká těžba se provede a v jakém rozsahu,“ upozornil Dvořáček. 

Nahrávám video

Celou věc správce nahlásil na městský úřad ve Vyškově. Ten zajišťuje státní správu lesa. „Byli jsme na místě a zjistili jsme, že těžba byla provedena v rozporu s některými ustanoveními lesního zákona,“ potvrdil vyškovský pracovník státní správy lesa František Vrbacký. Úředník už zahájil s majiteli správní řízení. „Hlavní problém je v tom, že byl poškozen i porost okolních vlastníků, kteří se mohou bránit v občanskoprávním sporu. Došlo i k tomu, že bylo vytěženo víc dřeva, než mělo být,“ vysvětlil Vrbacký.

Plošné vykácení může podle správce Dvořáčka způsobit další škody i v budoucnu. „Tady se otevřela úplná mýtina. Až sem foukne silný vítr a napadne sníh, tak nastanou další škody,“ varoval Dvořáček.

„O platné povolení jsme požádali patřičný úřad, který se do 30 dnů nevyjádřil, tudíž jsme měli nárok les vykácet. Do žádosti jsme napsali, proč nekomunikujeme se správcem lesa. Ten správce je arogantní, namyšlený hulvát. Je to člověk, který zneužívá svého postavení a nedá se s ním vůbec jednat. My jsme ho jakoby obešli a požádali jsme nadřízený orgán.“

spolumajitel lesa Michal Kliment

Vykácet a zmizet – taktika řady firem

Případy, kdy firma do posledního stromu vytěží les, mívají často nepříjemnou dohru. „Děje se to vždy stejným způsobem. Firma koupí od drobných vlastníků pod cenou les, vyrabuje ho a zmizí. Na následné zalesnění mají dva roky a během dvou let se může stát cokoliv. Takže se může stát, že firma třeba vyhlásí konkurz,“ popsal praktiky některých firem Dvořáček. Podobnou zkušenost má i on sám, před lety mu takto uprostřed spravovaného lesa zbyla jen holina, která patřila firmě v úpadku. Nová výsadba se nekonala. „Protože mám řadu spolužáků z lesnické fakulty po celé republice, mám zprávy o tom, že se to děje i jinde,“ dodal Dvořáček.

Podle zákona lze v lese těžit pouze se souhlasem odborného lesního hospodáře, což je v podstatě správce lesa. Z protokolu o kontrole České inspekce životního prostředí, která vykácený les navštívila, vyplývá, že se majitelé bránili argumentem, že podali žádost o povolení k těžbě na státní správu lesu. Když se po uplynutí zákonné lhůty úřad nevyjádřil, zahájili majitelé těžbu s tím, že žádné stanovisko, rovná se kladné stanovisko. „Domnívám se, že oprávnění těžit stromy vznikne vlastníku lesa zásadně pouze tehdy, pokud k tomu dá souhlas odborný lesní hospodář. To je obecné pravidlo zakotvené v zákoně o lesích. Orgán státní správy lesů provádí pouze jakousi kontrolu souhlasu samotného odborného lesního hospodáře,“ uvedla právnička Ekologického právního servisu Jana Kravčíková. Odborný lesní hospodář nemůže souhlas odmítnout, pokud není těžba v rozporu s lesním zákonem. Podle správce lesa Karla Dvořáčka je ale v daném místě dovoleno vytěžit jen 65 kubíků dřeva, plošnou ttěžbu tedy měl právo zapovědět.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoSalmonelóza dál trápí Újezd nad Lesy, část nemocných znovu hospitalizovali

Dlouhých čtrnáct dnů už zápasí především děti z pražského Újezdu nad Lesy se salmonelózou. Aktuálně je pacientů podle hygieniků necelých pět set. V několika případech se stav nemocných dokonce po čase zhoršil natolik, že je museli znovu hospitalizovat. Celkem skončilo v nemocnici 99 pacientů. Opakované zhoršení stavu je náročné pro malé stonající i pro jejich rodiče. Přestože šetření stále trvá, ohledně možných příčin nákazy už je jasno. Vše ukazuje na školní jídelnu. Podle hygieniků podávala oběd s nedostatečně tepelně upravenými vejci, která navíc byla prošlá. Ředitel školy Libor Skala už vybral jejího nového vedoucího, do školy nastoupila i nová sociální pedagožka.
před 10 hhodinami

Přírodu nemůžeme jen tak vytěžit, říká autor „rivermovie“ Lom

Tématem 52. ročníku festivalu Ekofilm, který se odehrál 1. až 4. října v Brně, byl Vodoběh. Vedle řady soutěžních snímků nabídl i dva filmy členů poroty vyprávějící o lidstvu a vodě. H2O: Molekula života – Civilizace režiséra Alexe Tatea nabízí mozaiku vědeckých poznatků o tom, jak sladká voda utvářela a utváří lidská společenství. Petr Lom v poetickém „rivermovie“ Já jsem řekou, řeka je mnou přináší pohled původních obyvatel Nového Zélandu a Austrálie na přírodu při putování po řece Whanganui, která jako první na světě získala právní status osoby.
před 23 hhodinami

VideoTůně v lesích u Rokycan vyschly, vedra zničila i stromovou výsadbu

Stromy v lesích v okolí Rokycan jsou suché a nádrže prázdné. Vyschly nové tůně, které vznikly kvůli zadržování vody v krajině nebo jako požární nádrže, i jejich přítoky. Bez vody jsou teď též takzvané nebeské rybníky, tedy plochy, které napájí jen dešťová voda. Ta se nyní drží pouze v okolí bažin nebo v tůních, které si udržely zásoby z předchozích let. Letošní vedra zničila i nové sazenice a urychlila rojení kůrovce.
5. 10. 2026‌‌

Část zámeckého parku na Třeboňsku zřejmě nelegálně zmizela pod betonem

Až čtyřmilionová pokuta hrozí za možné nelegální vybetonování rozsáhlé části zámeckého parku v Chlumu u Třeboně. Je kulturně chráněný, a navíc v přírodní rezervaci. Soukromý majitel ho upravil na zábavní park s názvem Svět obrů.
5. 10. 2026‌‌

Ilegální tuningový sraz pokračoval v Brně bez vážnějších incidentů

Na ilegální akci tuningových aut se v sobotu v Brně sjela zhruba tisícovka vozů, večer a v noci se účastníci různě přesouvali do Olomouce. Policisté uvedli, že se podařilo zajistit průběh akce bez vážnějších incidentů a mimořádných událostí. Udělili za různé přestupky desítky pokut za více než 200 tisíc korun, některá auta zabavili, upřesnil mluvčí jihomoravské policie David Chaloupka.
4. 10. 2026‌‌

VideoÚzké silnice i čekání. Kamionovou dopravu provázely na začátku 90. let komplikace

Před 35 lety se Československo potýkalo s prudce narůstající kamionovou přepravou. U hraničních přechodů ji komplikovaly úzké silnice, nedostatek míst na parkování, ale i zdlouhavé celní postupy. Situace se začala v roce 1991 zhoršovat už v létě. Na podzim už problémy začaly přesahovat únosnou míru. Například 7. října hlásila Zelená vlna z Rozvadova plných sto hodin čekání na odbavení kamionů.
4. 10. 2026‌‌

VideoNárodní parky se potýkají s turisty i mrtvým dřevem

Čtyři české národní parky každoročně navštíví miliony lidí. Přetížením trpí podle správců některá konkrétní místa, třeba Sněžka nebo Pravčická brána. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) zakládá pracovní skupinu, která má poradit s tím, aby turistika v parcích byla nadále udržitelná. Komise se má zabývat i otázkou takzvaného mrtvého dřeva. Spory o to, jestli se má do národních parků zasahovat, se vedou téměř třicet let. K nejznámějším patří dohady z konce devadesátých let ohledně kácení stromů kvůli kůrovci.
4. 10. 2026‌‌

VideoPražské letiště plánuje zvýšit poplatky, řekl ČT Lašák

Letištní poplatky na pražském letišti vzrostou. Předseda představenstva Radomír Lašák České televizi řekl, že to bude o šest procent. Aerolinky vyjdou tyto služby za každý let na desítky tisíc, v ceně letenky jsou to obvykle stokoruny. Třeba zpáteční cesta do Říma na polovinu dubna příštího roku nyní vyjde zhruba na 3600 korun. V tom jsou i letištní taxy ve výši zhruba 680 korun. Nově budou o čtyřicet korun vyšší. Změna začne podle Lašáka platit v březnu příštího roku.
3. 10. 2026Aktualizováno3. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.