Liberecký kraj rozdělí mezi obce postižené nedostatkem vody kvůli těžbě uhlí v polském dolu Turów deset milionů korun. Podle předběžných studií bude ale záchrana vody na české straně hranice na Frýdlantsku a Chrastavsku stát až tři miliardy.
Peníze, které Liberecký kraj poskytne z fondu na ochranu vod, by obcím z Frýdlantska a z oblasti Hrádku nad Nisou a Chrastavy měly pomoct zaplatit projekty na nové vodojemy či vodovody, případně na propojování těch stávajících. V této části kraje přitom voda rychle ubývá už nyní a hrozí, že některá prameniště úplně vyschnou.
„Hlavní důvod je, že nemůžeme čekat, až bude voda chybět,“ uvedl hejtman Libereckého kraje Martin Půta (STAN).
Těžba pod úrovní hladiny moře
V polském dole Turów se má hnědé uhlí těžit až do roku 2044. Počítá se navíc s jeho rozšířením podél silnice z německého města Žitava do polské Bogatyně. To by ale znamenalo, že nejbližší domy na Hrádecku v České republice by od dolu dělilo pouhých 300 metrů. Už teď si lidé stěžují na hluk i prach.
Ještě zásadnější ale je, že se uhlí má v dolu těžit ve větších hloubkách než dosud. Podle plánů by se prohloubil o 80 metrů. Důl by se pak ale dostal až třicet metrů pod úroveň hladiny moře a lidé u česko-polských hranic by s velkou pravděpodobností přišli o vodu. Těžba totiž ohrozí zdroje spodních vod.
Aby lidé měli co pít a mohli se mýt, je nutné zvětšit vodojemy. V místech, kde jsou teď odkázáni jen na vlastní studny, je potřeba vybudovat vodovody a propojit je.
Kraj zvažuje i přivádění vody z nádrže Souš v Jizerských horách do úpravny v Bílém Potoce. To by ale znamenalo přivést vodu pro Frýdlantsko až z druhé strany Jizerských hor, což by přišlo na 900 milionů korun. Hrádecko a Chrastavu by měl zásobovat liberecký vodovod.
Nejprve sehnat peníze, teprve pak zpracovat projektovou dokumentaci
Starosta Chrastavy Michael Canov (SLK) upozorňuje, že deset milionů, které teď poskytne hejtmanství na zpracování projektů, můžou být vyhozené peníze. „Mám obavu, abychom s projekty nevyhráli soutěž o nejlepšího sběrače papíru. Nemá smysl dělat projekt, dokud nerozhodne stát, že to bude financovat,“ uvedl.
Stát by podle něj měl nejprve přes Evropskou komisi donutit polskou stranu ke kompenzaci, případně sám dopady těžby zaplatit.
Ve Frýdlantu už mají několik projektů na záchranu vody v krajině připravených. Finanční pomoc vítají. „Vyplatilo se nám to třeba v roce 2010, když byly povodně. Měli jsme spoustu projektů v šuplíku,“ uvedl starosta Dan Ramzer (ODS).
Kraj dává deset, potřebné minimum by ale bylo 27 milionů
Zatím ale není jasné, jestli krajské miliony dostanou přímo obce, nebo vodárenské společnosti. Ty jsou v oblasti dvě a musejí se domluvit. Ředitel jedné z nich, Frýdlantské vodárenské společnosti Petr Olyšar konstatoval, že k tomu, aby se v první fázi vůbec dala nějaká příprava rozběhnout, by potřebovali asi 27 milionů korun. Ani na samotnou přípravu tedy deset milionů od kraj nestačí.
„Bavíme o prvním kroku, za kterým musí následovat nějaké další fondy, přísliby ze státního rozpočtu,“ uvedl hejtman Martin Půta (STAN).
O dalším postupu bude hejtman jednat s premiérem Sobotkou příští týden.
