Lety - Letos už potřetí se v Letech na Písecku vzpomínalo na romské oběti druhé světové války. Počátek srpna se pojí hned se třemi významnými událostmi v historii českých a moravských Romů - se založením takzvaného Cikánského tábora Lety, s jeho zrušením a s největší hromadnou vraždou Romů v koncentračním táboře Osvětim. Pietní shromáždění proběhlo uprostřed diskuze o stanovení jednotného termínu připomínky romského holocaustu.
Letos potřetí se vzpomínalo v Letech na oběti holocaustu
Už 13. května se na pitením místě v Letech u Písku vedle pozůstalých sešel americký, britský, německý a francouzský velvyslanec. Z českých politických špiček sem přijela třeba předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová a senátor Tomáš Töpfer. O necelé dva měsíce později sem přinesl květinu premiér Petr Nečas.
Termínová roztříštěnost uctívání památky romského holocaustu proto vedla k výzvě bývalého vládního zmocněnce pro lidská práva Michaela Kocába. Ten navrhl jednotné datum, na 1. srpna. „K 1. srpnu roku 1942 byly změněny kárné a sběrné tábory na takzvané tábory cikánské,“ vysvětlil. Další podoba uctívání památky obětí romského holokaustu je tak s otazníkem. V Polsku nebo Maďarsku se 2. srpen uctívá jako Mezinárodní den obětí romského holocaustu.
Přímo v Letech zemřelo 326 Romů, dalších 540 čekala smrt po deportaci do Osvětimi. Tam byl cikánský tábor zrušen 2. srpna 1944. Během jedné noci zemřely téměř tři tisíce Romů z celé Evropy .