Takzvané kameny zmizelých od neděle připomínají také romské oběti holocaustu. Slavnostního položení v brněnských Černovičkách se zúčastnil také autor projektu Gunter Demnig, který s nápadem takto vzdát hold konkrétním obětem nacismu přišel už v roce 1995. První romské stolpersteiny připomínají Jana a Amálii Danielovy.
„Připomínají, že Romové byli systematicky vyvražďováni stejně jako Židé nebo další oběti nacismu,“ uvedl autor projektu Stolpersteine Gunter Demnig. Kdo si chce údaje na mosazné destičce přečíst, musí se před obětí sklonit - to je princip pamětních kamenů.
Brněnské Černovičky jsou dnes shluk rodinných domků v zeleném dolíku mezi dvěma silničními výpadovkami ve Slatině, kdysi však měly jiný ráz. „Základy dnešních Černoviček položil romský rod Danielů v 80. letech 19. století,“ popsal historik Muzea romské kultury Dušan Slačka.
Po válce se vrátilo jen pár přeživších Romů
Původně polokočovní romští kováři a kotláři se usadili v blízkosti továrny na spodium, tedy kostní uhlí - odtud také název nově vzniklé osady U kostivárny.
Asi 200 romských mužů, žen a dětí kolonii nuceně opustilo na jaře 1943, když je transport dovezl do vyhlazovacího tábora Březinka u Osvětimi. Po válce se vrátilo jen pár přeživších. Jan Daniel zemřel 17. března, Amálie pak 20. května 1943, doplnil Slačka.
V Brně je podobných připomínek zatím kolem 150, zpravidla jsou věnované židovským obětem. „Rádi bychom v pokládání kamenů za romské oběti pokračovali. Jen v Brně bylo z původních českých Romů vyvražděno více než tisíc osob,“ dodal ředitel organizace Drom Miroslav Zima. Kameny v Černovičkách lidé najdou v ohrádce zasazené v zeleni na okraji kolonie.
