TIP NA VÝLET: Za neandrtálci do jeskyní

Ochoz u Brna/Hostěnice - Vstoupit do příbytku pralidí nemusí být až tak neřešitelný úkol. Mezi obcemi Hostěnice a Ochozem u Brna je volně přístupných několik jeskyní, kde archeologické nálezy dokazují osídlení pravěkými lidmi už před 60 000 lety. Jeskyně jsou vzdáleny pouhý kilometr od okolních obcí a vede k nim zpevněná lesní cesta, kde není problém projet třeba i s kočárkem. Lesní cesty jsou ideální i pro cyklisty. Pokud tedy plánujete kratší výlet - okořeněný pravěkou historií - jsou jeskyně tou pravou volbou.

Způsobů, jak se k jeskyním dostat, je hned několik. Nejsnažší je přijet do Hostěnic, kde se dá přímo u lesa zaparkovat. Pro ostatní jezdí do obce pravidelné linky IDS Jihomoravského kraje. Stejně vzdálené jsou jeskyně i z Ochozu u Brna nebo od rybníku z Pod Hádku, kde je možné se v parném létu vykoupat. Poněkud delší vycházka se dá naplánovat také z líšeňského Mariánského údolí.

Pokud se vydáte z Hostěnic po žluté turistické trase, po zhruba dvě stě metrech vás čeká první zajímavost - propadání Hostěnického potoka. Ten jakoby z ničeho nic končí a vlévá se do podzemního komplexu, protéká podzemím Ochozské jeskyně a končí v nedalekém toku Říčka.

1 minuta
Archeolog Petr Škrdla o jeskyních
Zdroj: ČT24

Kilometr dále po žluté už je největší z volně přístupných jeskyní, Pekárna. Nachází se po levé straně ve svahu a je jako všechny jeskyně označena modrou značkou. Pekárna je dlouhá přes dvacet metrů a místy vysoká až šest metrů. Obrovských rozměrů přirozeného úkrytu využili v minulosti i pralidé, kteří jeskyni obývali už před 14 000 lety.

Zachovala se tam spousta archeologických nálezů, které dokazují, že ji lidé obývali ještě v době bronzové. „Za pozornost stojí umělecké předměty. Hlavně rytiny na dvou žebrech, které vyobrazují pasoucí se býky a koně. Našly se zde sošky s náznaky ženských figur, drobné umělecké předměty, ale i zbytky barev, kterými se lidé zdobili,“ uvedl archeolog Petr Škrdla.

Možná i proto se jeskyně stala inspirací Eduardu Štorchovi, který do ní zasadil část děje knihy Lovci mamutů. „Eduard Štorch si mnoho věcí ve svém románu domyslel. Dnes už třeba víme, že pralidé velice dbali na svůj zevnějšek. Byli učesaní, své oblečení si zdobili,“ uvedl na pravou míru literární dílo Petr Škrdla.

Nedaleko od Pekárny - tentokrát po modré turistické značce - je nejzajímavější jeskyně Ochozská. Ta je ale bohužel kvůli hladině podzemních vod a častým záplavám od roku 1975 pro veřejnost uzavřena. Pokud ale přesto budete chtít jeskyni navštívit, nabízí jeskyňáři každoročně prohlídky.

Přímo naproti Ochozské jeskyně přes koryto potoka je jeskyně Netopýrka a Švédův stůl. V Netopýrce zaujme hlavně spodní dóm a místa, kde se musí návštěvník dokonce plazit. Pro důkladnější prozkoumání je ovšem nezbytná baterka. Jeskyně Švédův stůl byla podle nálezů obývána už před 100 000 lety.

Jeskyně Švédův stůl
Zdroj: ČT Brno

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Archeologové u Břeclavi našli římskou vesnici

Část římské osady ze druhého století našli archeologové při výzkumu území, přes které povede obchvat Břeclavi. Uvedl to Matěj Forst ze společnosti Archaia, která výzkum provádí. Archeologové přitom zatím prozkoumali pouze zlomek z 8,7 kilometru, přes které obchvat povede.
před 8 hhodinami

Na devadesátce až dvě stě. V obcích se doprava zklidnila, mimo ně řidiči hřeší dál

Jedním z důsledků možnosti odebírat řidičský průkaz za výrazné překročení rychlosti je podle policie zklidnění dopravy ve městech a obcích. Nejčastěji ale o doklady přicházejí řidiči, kteří výrazně překročí rychlost mimo obec. Tam, kde platí devadesátka, jsou někteří schopni jet i dvousetkilometrovou rychlostí. V obcích počet přestupků podle dopravní policie v poslední době klesá, a to i díky přibývajícím radarům, které prokazatelně provoz zklidňují. Policie ovšem dodává, že ne všude jsou vhodné.
před 19 hhodinami

Povodí Moravy po více než dekádě buduje novou vodní elektrárnu

Povodí Moravy staví po víc než deseti letech novou vodní elektrárnu. Je součástí modernizace sedmdesát let starého jezu v Rajhradě na řece Svratce. Dvě turbíny by měly začít vyrábět elektřinu za rok a půl. Investice vyjde na skoro 230 milionů korun. Součástí celé stavby bude taky klikatící se rybochod, který pomůže rybám plujícím proti proudu překonat výškový rozdíl zhruba pěti metrů.
21. 9. 2025

Po Baťově kanále lze proplout až do Hodonína

Ředitelství vodních cest (ŘVC) zahájilo zkušební provoz plavební komory Rohatec–Sudoměřice. Její stavba začala před dvěma lety, náklady dosáhly 340 milionů korun. Sedmikilometrový úsek Moravy mezi Rohatcem a Hodonínem se tak napojil na stávajících 53 kilometrů Baťova kanálu. Lodě budou komoru testovat o dvou posledních zářijových víkendech, které zároveň uzavřou letošní plavební sezonu.
19. 9. 2025

Dřív budil rozpaky, dnes patří brněnský časostroj k symbolům města

Netradiční orloj na brněnském náměstí Svobody funguje už patnáct let. Zpočátku jeho podoba budila kromě nadšení i rozpaky, dnes patří k symbolům města. Hodinový stroj je často vyhledávaný turistickými zájezdy – kvůli skleněné kuličce, která z něj vypadává v celou hodinu od 11 hodin dopoledne do 11 večer. Vypadlo z něj už 11 285 skleněnek, celkem pětatřiceti různých motivů.
18. 9. 2025

Rostliny uvažují jako architekti. Brněnský výzkum popsal, jak staví

Rostliny uvažují jako architekti, aby si zajistily dostatek vody, zjistil tým vědců z institutu CEITEC brněnské Masarykovy univerzity a odborníků z dalších pracovišť. Hormony cytokininy brání předčasnému zpevnění buněčných stěn v cévních svazcích, čímž zajišťují optimální vývoj vodivých pletiv. Pokud stěna předčasně ztuhne, cévy mají menší průměr a vedou méně vody. Objev může mít význam nejen pro porozumění růstu rostlin, ale i pro jejich šlechtění a adaptaci na sucho.
18. 9. 2025

V Hustopečích na Břeclavsku unikla do potoka nafta

V Hustopečích na Břeclavsku unikla z firemního areálu nafta do potoka Štinkovka. Hasiči se ji od úterý snaží zastavit. Povodí Moravy nainstalovalo nornou stěnu na přečerpávací stanici u Novomlýnských nádrží, aby se látka nedostala do tamních lagun. Podobné opatření kvůli ochraně rybníka přijala i obec Šakvice. Případem se zabývá hustopečský odbor životního prostředí.
17. 9. 2025

D52 překoná Novomlýnské nádrže po násypu, estakáda nebude

Dálnice D52 z Pohořelic do Mikulova překoná Novomlýnské nádrže po násypu. Centrální komise ministerstva dopravy jí dala přednost před estakádou, která by byla dvojnásobně drahá. Stála by šest miliard korun, násyp by měl stát 3,1 miliardy. Násyp vyšel lépe téměř ve všech parametrech. Dálnice by se měla začít stavět v roce 2027, násyp patrně v roce 2029.
15. 9. 2025
Načítání...