Šatov (Znojemsko) - Zabránit lidem utéct z komunistického Československa. I to byl úkol pohraničních strážníků a vojáků, kteří v Šatově na Znojemsku před rokem 1989 střežili hranice s Rakouskem. Jejich každodenní život přiblížili návštěvníkům Areálu československého opevnění armádní nadšenci. Pečlivě čistili zbraně, předváděli útok na nepřítele a došlo i na zadržení člověka, který se pokusil dostat přes „železnou oponu“. Osádka zpestřila začátek letní sezóny, v akci ji návštěvníci uvidí zase až za rok.
„Stůj, nebo střelím!“ zvolá pohraničář. Mladík, který ještě před vteřinou stříhal dráty na česko-rakouské hranici, se dává na útěk. Následuje varovný výstřel. Mladík zůstává zkoprněle stát a čeká, co bude následovat. Výjev, který jako by z oka vypadl realitě před rokem 1989, dnes mladí nadšenci předvedli návštěvníkům šatovského bunkru Zahrada.
„My jsme na sváteční dny připravili ukázky výcviku motostřeleckého družstva a také zákroky pohraniční stráže. Tento objekt v Šatově byl zapojen do sítě bunkrů, které se začlenily do obrany státu proti západnímu nepříteli,“ vysvětlil kurátor sbírky militarií brněnského Technického muzea Roman Řezníček.
Dvanáct členů Klubu vojenské a policejní historie Československo 1945-1989 předvedlo návštěvníkům každodenní život lidí, kteří hlídali česko-rakouskou hranici. Dobové zbraně a oblečení nemohlo chybět. „Já mám na sobě stejnokroj desátníka-absolventa pohraniční stráže. Ve funkci velitele čety mohl být vybaven samopalem – známým škorpionem. Kolega má zase polní ústroj vojáka motostřeleckých vojsk Československé lidové armády. V této podobě se používal zhruba od poloviny 70. let až do konce 80. let,“ popsal předseda klubu Petr Drahorád.
Fanoušci vojenské a policejní historie jsou svojí vášní ovlivněni i v soukromém životě. „Já už rok sloužím při Univerzitě obrany v Brně, takže už to není jenom koníček,“ řekl člen klubu Jakub Šimák.
„Pěchotní srub MJS3 Zahrada byl vybudován v roce 1938, ale kvůli 2. světové válce nebyl dokončen. Využívat se začal až po ní, kdy československá armáda rozhodla o reaktivaci a dovyzbrojení těchto objektů,“ popsal Řezníček. Bunkr Zahrada byl připraven do pohotovostního režimu, v případě ozbrojeného konfliktu mezi východním a západním blokem by v něm sloužilo 28 vojáků.
Armáda pěchotní srub opustila až v roce 1999, muzeum v něm vzniklo o šest let později. Od roku 2006 je v něm instalováno původní vybavení, které vojáci od 60. let do pádu komunismu používali," dodal Řezníček.
Speciální ukázková akce se sice v Šatově uskuteční až za rok, ale běžné prohlídky pěchotního srubu Zahrada a jeho okolí budou probíhat celé léto.
