Stezka svobody připomene osudy lidí za železnou oponou

Mikulov – Jednadvacetiletý Václav Bařina začíná plánovat útěk za hranice. Má strach, zároveň ale velkou touhu žít ve svobodném světě, kde by mohl začít podnikat. Má svůj americký sen. Musí však překonat troje ostnaté dráty a pak kilometr běžet. S hrozbou, že jej mohou pohraničníci bez milosti zastřelit. Jeho příběh se odehrál v roce 1985, téměř před třiceti lety. A připomnělo jej otevření poznávací „Stezky svobody“ lemující někdejší hranici u Mikulova. O Bařinovu a podobných osudech, které mnohdy skončily na střežené hraniční čáře před rokem 1989 tragédií, se dozví zájemci na výstavě nejen na zámku, ale i z informančních tabulí rozmístěných na dvouapůlkilometrovém úseku cyklostezky, která dříve sloužila pohraničníkům jako tzv. signálka.

Start „Stezky svobody“ začíná na zámeckém nádvoří, kde byl zavěšen a dnes pokřtěn zvon Svobody z dílny manželů Dittrichových. Vedle něj autoři projektu z občanského sdružení Paměť vytvořili informační mapu, na které jsou znázorněna místa podél česko-rakouské hranice, na nichž se mnozí pokusili překonat neprodyšnou stěnu z ostnatého drátu.

Výstava, která je v prostorách zámku, pak připomene osudy těch, kterým se to povedlo, ale i těch, kteří na hranici zahynuli. A samozřejmě těch, kteří rafinovanou a nebezpečnou hranici vytvořili. Pak už „stezka“ pokračuje přímo na někdejší „signálce“ pohraniční stráže dnešní cyklostezkou, v jejímž okolí je pro zájemce 13 informačních panelů s připomínkou mnoha osudů. Jako třeba těch, kterým se přezdívalo „ptačí“ muži - ti, kteří hranici překonali vzduchem na rogalu nebo v baloně.

Žabí muž

K „žabím“ mužům patřil také Libor Veselský, který se za svobodou vydal z Břeclavi po řece Dyji v roce 1987, schovaný ve vydlabaném kmeni stromu. Do Mikulova dnes přijel z Rakouska, kde žije společně s manželkou a synem. Nebyl to jeho první pokus, za ten první, který ani neuskutečnil, skončil ve vězení na Mírově, ten druhý už mu vyšel. Málem při něm ale zahynul a ještě tři dny po úspěšném přechodu hranic nemohl chodit.

„Napřed jsem chtěl přeletět rogalem, ale při pokusu jsem s ním spadl a rozbilo se a sehnat náhradní trubky byl problém. Kamarád mi nakonec nabídl neopren a ať to prý zkusím po vodě. Do toho kmenu, který jsme vycpali polystyrenem, jsem se schoval a plaval po vodě asi osm kilometrů. Když jsem podplavával most, na kterém strážili pohraničníci se samopaly, bál jsem se, ale zvládl jsem to. Na rakouské straně jsem vylezl z vody, nevěděl jsem, kde jsem, a tak jsem se vydal na cestu rakouským vnitrozemím,“ popsal svůj příběh Libor Veselský.

Po osmnácti kilometrech, zmrzlý ze studené vody, potkal rakouské policisty, kteří se o něj postarali. Byl vyčerpaný, ale šťastný. Dostal se do tábora pro uprchlíky, v jehož blízkosti dodnes žije s manželkou a synem. Ti se za ním dostali o několik měsíců později. Dnes pracuje v Rakousku jako řidič z povolání a do Česka už by se podle svých slov nevrátil, i když je tady čas od času na návštěvě u rodiny.

Pod dráty za svobodou do Ameriky

Start „Stezky svobody“ začíná v Mikulově na zámeckém nádvoří, kde bude v rámci projektu zavěšen zvon Svobody s informačním panelem tohoto projektu. Na vytipovaných místech bude umístěno 13 památníků (informačních tabulí). Na těchto tabulích budou přesné popisy událostí v českém a německém jazyce včetně fotodokumentace, které se tehdy staly. Celá trasa je asfaltovou cyklostezkou určenou rovněž pěším turistům /dříve obslužná cesta PS tzv. signálka/.

Ještě o tři roky dříve se rozhodl opustit rodnou jižní Moravu Václav Bařina, který je dnes úspěšným uměleckým kovářem v New Yorku. Na útěk se chystal čtyři měsíce. Bylo mu tehdy 21 let. „Měl jsem štěstí, že měl můj kamarád rodinu v Úvalech, v takzvané pohraniční vesnici, kam se mohlo jen na zvláštní povolenku. Začal jsem tam jezdit s ním a pomáhat, takže mě už potom znali, a tak to nebyl problém. Zjistil jsem, že v jedné ze strážních věží nebývají pohraničníci, a tak jsme toto místo s kamarádem vybrali jako místo, kde to zkusíme,“ vzpomínal dnes na nádvoří mikulovském zámku Bařina.

Den před plánovanou akcí se ale jeho kamarád rozhodl, že s ním neodejde, přidali se k němu ale další tři, s nimiž pak společně podhrabal signální dráty a vydal se na útěk do Rakouska. Bylo to velké drama, protože jeden z jeho druhů se do jámy pod dráty vrhl tak prudce, že spustil signální zařízení. Všichni věděli, že mají několik minut na to, až se k místu jejich útěku dostanou stráže, a tak ze všech sil běželi. Devět set metrů museli překonat v rekordním čase, ale zvládli to. Za zády pak uslyšeli vojáky, psy a střelbu. Ale doběhli. O tom, že jsou na rakouské straně, je přesvědčil pytel s německy psaným textem uprostřed vinohradu.

V Rakousku se cesty čtyř „hrdinů“ rozdělily. Bařina odjel do vysněných Spojených států. „Tam jsem začínal ze skutečného dna. Neměl jsem peníze, neuměl jsem jazyk a trvalo šest let, než jsem mohl říct, že normálně žiju,“ doplnil Bařina. Dnes už si podle svých slov zakázky vybírá, má dost práce a klienty na Manhattanu. A začal jednou za měsíc létat na Moravu, kde si v Bořeticích pořídil vinný sklípek. Před měsícem se mu narodil třetí potomek, syn Václav. „Bylo to tvrdé, ale nemohl jsem žít v zemi, kde vládli komunisti a nemohl jsem svobodně podnikat, v Americe se mi skutečně splnil sen.“

Oběti, které nepřežily

Občanské sdružení Paměť

Impulsem ke vzniku sdružení byla snaha otevřít minulost a rozvinout debatu nad osudy jednotlivců, ale i celých rodin, které se postavily proti komunistickému režimu. Základní činností sdružení je příprava a prezentace projektů mapujících příběhy druhé poloviny 20. století, které výrazně zasáhly do života české společnosti. Projekty jsou realizovány v různých formách – jako výstavy, televizní dokumenty, knižní publikace, debaty pro širokou veřejnost.

Oba muži měli štěstí, patřili k menší části těch, kterým se jejich útek zdařil. Podle Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) zastřelili pohraničníci v letech 1948 až 1989 na státní hranici 143 osob. Mezi obětmi železné opony jsou ale stále i lidé, kteří jsou dodnes nezvěstní. Elektrický zátaras měl za následek smrt téměř 100 lidí a dva lidé zahynuli po výbuchu min. Na druhé straně historikové uvádějí, že mezi roky 1948 a 1989 zahynulo kolem 650 příslušníků pohraniční stráže. Pouze 11 z nich ale bylo zabito osobami, které se pokoušely o přechod hranice. Ostatní úmrtí se přičítají sebevraždám, nehodám či úrazům při výkonu služby.

Dnešní otevření „Stezky svobody“ je druhou fází záměrů sdružení Paměť, které založili v roce 2008 Luděk Navara, Miroslav Kasáček a Silvie Ševčíková. „Poslední fází naší snahy je vybudování muzea železné opony, které by mělo v Mikulově vyrůst v následujících letech,“ uvedl předseda občanského sdružení Paměť Kasáček. Nově vybudovaná stezka je určena pro turisty i cyklisty. Cesta je vyasfaltovaná a podél ní je umístěno třináct panelů s přesnými popisy událostí, které se tehdy udály, v českém a  německém jazyce včetně fotodokumentace. U Staré Celnice je navíc ještě jeden panel, který financoval polský Insytut Pamieci Narodowej a je věnován právě zabitým Polákům – na rakouských hranicích jich zahynulo velmi mnoho. Zástupci Polska dnes do Mikulova přijeli také.

„Při přípravě jsme spolupracovali také s obcí Poysdorf a tehdejším starostou, dnešním zemským poslancem Karlem Wilfingem,“ popsal Kasáček a dodal, že v rámci projektu vznikly mapy se zakreslenými místy, kde stojí panely, a také s místy, kde se jednotlivé příběhy udály. Vše završuje dokument natočený na DVD, který připravilo občanské sdružení Paměť. Celý projekt je financován z Operačního programu Rakousko – Česká republika, fondu malých projektů jižní Morava, Dolní Rakousko. Vyjde na 25.560 Euro.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

Soudy kvůli chybám při sčítání změnily výsledky voleb v Praze 10 i 15 nebo Havířově

Krajský soud v Ostravě vyhověl stížnosti Hnutí pro Havířov a změnil po přepočítání hlasů složení zastupitelstva v Havířově. Po opravě prohlásil za neplatné zvolení kandidáta ANO Martina Čecha a za zvoleného prohlásil Martina Svobodu z Hnutí pro Havířov. Městský soud v Praze zase změnil po přepočítání hlasů výsledky v Praze 15. Zastupitelem se stane Miroslav Buchel z uskupení Patnáctka náš domov. V zastupitelstvu Prahy 10 pak z rozhodnutí soudu vůbec nezasednou kandidáti uskupení Naše Praha 10.
5. 11. 2026Aktualizováno5. 11. 2026‌‌

Soud v Brně schválil dvě dohody v případu zmanipulovaného přidělování městských bytů

Městský soud v Brně v případu zmanipulovaného přidělování městských bytů v části Brno-střed uložil dvěma lidem mimo jiné podmíněné tresty. Schválil jim dohody o vině a trestu, které dříve uzavřeli se státním zástupcem. Rozsudek je pravomocný.
5. 11. 2026‌‌

Rostliny na Pálavě mění kvůli suchu a teplu životní cyklus

Některé rostliny na Pálavě mění svůj životní cyklus. Namísto léta rostou a kvetou na jaře nebo na podzim. Dokládají to data z více než třicetiletého výzkumu Masarykovy univerzity a zahraničních vědců. Důvodem jsou rostoucí průměrné teploty a častější výkyvy počasí.
4. 11. 2026‌‌

Většina krajských měst už zná nové koalice. Praha a České Budějovice dál jednají

Tři týdny po letošních komunálních volbách má většina krajských měst jasno o nových koalicích. V Jihlavě a Plzni se už dokonce uskutečnila ustavující zasedání zastupitelstev, na kterých byli zvoleni primátoři. V Praze a Českých Budějovicích povolební vyjednávání stále pokračují. Ustavující zasedání zastupitelstev se ve většině krajských měst musí uskutečnit nejpozději v pondělí 9. listopadu. Termín se ale může posunout například kvůli soudnímu přezkumu voleb.
2. 11. 2026‌‌

ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat. K protestům se přidá veřejnost napříč zemí

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku. Na Václavském náměstí v Praze se bude od 16:36 konat shromáždění na podporu obou médií. Stávku podpoří lidé v různých městech po celém Česku. Protesty přicházejí poté, co poslanci vládní koalice poslali 24. října časně ráno do druhého čtení ve sněmovně předlohu, která počítá se zrušením rozhlasového a televizního poplatku.
2. 11. 2026‌‌

Veletrh v Brně představuje možnosti kariéry v letectví, kosmonautice a obraně

Více než třicet vystavovatelů ze soukromého i státního sektoru představuje v Brně na kariérním veletrhu Aerospace & Defence Career Fest možnosti studia a pracovního uplatnění v letectví, kosmonautice, bezpečnosti a obranném průmyslu. Návštěvníci si mohou vyzkoušet letecké simulátory, prohlédnout vojenskou techniku nebo se naučit, jak reagovat v krizových situacích.
27. 10. 2026‌‌

Policie prověřuje domov pro seniory na Svitavsku. Podobných je celá řada

Zařízení v bývalém hotelu Schindlerův háj na Svitavsku, kde pobývá více než dvacet seniorů, prověřuje policie kvůli podezření z neoprávněného podnikání. Podle Pardubického kraje jde o nelegální poskytování sociálních služeb. Provozovatel se hájí tím, že poskytuje pouze ubytování a stravu, nikoliv sociální služby. Podle zástupce ombudsmana Víta Alexandra Schorma může být v Česku až 150 nelegálních domovů pro seniory. Tématu se věnovali Reportéři ČT.
27. 10. 2026‌‌

Lidé v Brně a dalších městech se sešli, aby podpořili ČT a ČRo

Lidé v několika městech v sobotu vyjadřovali nesouhlas s chystanými změnami ve financování veřejnoprávních médií. Účastníci shromáždění přišli podpořit nezávislost České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo), které podle nich mají patřit občanům, nikoli politikům. Demonstrace se konaly v Brně, Liberci či Českých Budějovicích. Koaliční poslanci v noci poslali návrh na zrušení poplatků do druhého čtení navzdory odporu opozice.
24. 10. 2026Aktualizováno24. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.