Kraj se rozhodl opravit další secesní skvost, Löw-Beerovu vilu

Brno – Rekonstrukce čeká další secesní skvost města Brna. Jihomoravský kraj se rozhodl opravit Löw-Beerovu vilu. V budově by do roku 2013 měla vzniknout expozice o životě rodiny původních majitelů a brněnské secesní architektuře. Kraj chce na projekt žádat dotaci z Evropské unie. Pokud s žádostí úředníci uspějí, mohly by evropské peníze pokrýt většinu z předpokládaných šedesátimilionových nákladů.

Löw-Beerova vila by se měla dočkat kompletní rekonstrukce a navrátit se do podoby, v jaké byla v časech, kdy v ní žila průmyslnická rodina Löw-Beerů. Budovu čeká odstranění spodní vlhkosti zdí, instalace výtahu a také stabilizace původního krovu, nezbytné bude i restaurování a repasování interiérů. „Interiéry nejsou nějak zádsadně poškozeny. Je samozřejmě potřeba je obnovit, ale velké množství prvků a vybavení interiéru je autentických,“ popsal vedoucí krajského odboru památkové péče Tomáš Drobný.

„Měla by být obnovena i zahrada, ovšem za pomoci peněz z jiného operačního programu. Opravena bude tak, aby doplňovala expozici uvnitř vily, to znamená, že by měla také sloužit jako ukázka secesní zahradní architektury,“ uvedl náměstek jihomoravského hejtmana Václav Božek (ČSSD). Celkové náklady rekonstrukce by se měly pohybovat kolem 60 milionů korun. „Pokud s žádostí uspějeme, pak by peníze z dotace mohly pokrýt zhruba padesát milionů, kraj by přidal zbylých deset,“ doplnil Božek (ČSSD). Projekt je zatím v přípravách, realizace by mohla proběhnout v letech 2012-2013. 

Kdo byli Löw-Beerovi

Löw-Beerovi patřili k rozvětvené židovské německé rodině průmyslníků, kteří se na Moravě usadili už v 17. století a výrazně se podíleli na rozvoji průmyslu v tomto kraji od počátku 19. století až do vypuknutí 2. světové války. Mezi dvěma světovými válkami měli značný vliv na industrializaci Československa. Na území někdejší monarchie a později Československé republiky vlastnili a provozovali řadu textilních továren, cukrovarů a cementáren. Nejznámější byly továrny na výrobu vlněných látek v Brně a v nedaleké Svitávce.

Po zpřístupnění veřejnosti by měla stavba nabídnout nejen pohled na interiéry, ale také expozici o rodině Löw-Beerů a stavbě samotné. Návštěvník by si měl odnést poznatky o životním stylu secese a moderny na počátku 20. století, brněnském textilním průmyslu, jehož byli Löw-Beerové významnými představiteli a o architektuře Brna na přelomu 19.  a 20. století. 

Studenti se bát nemusejí

Ve vile dnes sídlí krajem zřizovaná internátní ubytovna pro studenty. Vedení kraje ale potvrzuje, že není problém toto zařízení přestěhovat a vilu opravit pro potřeby cestovního ruchu. „Dnes tam sídlí pobočka Masarykova domova mládeže, který má hlavní budovu na ulici Cihlářská. Studenti by pak byli ubytování v tomto objektu,“ objasnil Božek (ČSSD). 

Rekonstrukce secesní vily je v pořadí už několikátou investicí do obnovy cenných historických domů ve městě Brně. Kompletní obnova byla letos na jaře ukončena na dalším secesním skvostu města, Jurkovičově vile v Žabovřeskách. Nový háv v těchto dnech dostává také slavná vila Tugendhat, která s Löw-Beerovou vilou nejen sousedí, ale oba domy spolu sdílí i kus společné historie. 

Slavnější sousedka Löw-Beerovy vily 

Secesní vilu z let 1903-1904 na ulici Drobného 22 (dříve Sadová-Parkstrasse) si dal postavit brněnský textilní průmyslník Moritz Fuhrmann. Dům od něj roku 1913 koupil Alfred Löw-Beer. Vilu navrhl zřejmě vídeňský architekt Alexandr von Neumann. Součástí domu byl rozlehlý pozemek s vinohradem a zahradou, který stoupal až k ulici Černopolní. Právě zadní část zahrady, která směřuje ke zmíněné ulici, daroval 15. března 1929 Alfred Löw-Beer své  dceři Gretě Tugendhatové, aby si na ní mohla postavit rodinný dům. V červnu 1929 tak na horním konci bývalé zahrady začala vznikat legendární vila Tugendhat.

Rodina Löw-Beerů doplatila na svůj židovský původ, druhou světovou válku téměř nikdo z nich nepřežil. Vilu zabavilo gestapo, které si v jejích zdech zřídilo své sídlo. Po válce připadl dům státu a od 60. let až dodnes plní funkci ubytovacích prostor pro studenty.

  • Secesní podobu měla i přilehlá zahrada autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2533/253232.jpg
  • Secesní zábradlí u schodiště autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2533/253227.jpg
  • Vila slouží už 50 let jako ubytovna pro studenty autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2533/253233.jpg
  • Pohled na vilu Löw-Beerů směrem ze zahrady autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2533/253240.jpg
  • Obě slavné vily měly v minulosti společnou zahradu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2532/253161.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Jihomoravský kraj

MHD mají některá města zdarma, nově to zavedou i Klatovy

Autobusy městské hromadné dopravy v Klatovech budou od července vozit všechny cestující zdarma. Radnice chystá optimalizaci veřejné dopravy a chce ji především zrychlit. Dosud si pasažéři kupovali jízdenku přímo u řidiče, což vzhledem k počtu zastávek přinášelo značné zdržení. MHD zdarma zavedly v minulosti například Frýdek-Místek, Valašské Meziříčí nebo Kolín. Většina velkých měst ji nabízí jen určitým skupinám obyvatel, nejčastěji seniorům a dětem.
před 4 hhodinami

Drony pomáhají policii i strážníkům. Odhalují dopravní přestupky i černé skládky

Drony se stávají běžnou součástí kontrolních akcí dopravní policie. Ze vzduchu se hlídky zaměřují hlavně na rizikové úseky. Zařízení neměří rychlost, slouží jen jako záznamník některých přestupků – třeba jízdy na červenou nebo předjíždění kamionů. Drony začali využívat i strážníci, například v Ústí nad Labem nebo Kladně. Pomáhají mimo jiné při pátrání v nepřehledném a špatně přístupném terénu nebo při odhalování černých skládek.
před 5 hhodinami

Obce a městské části lákají učitele nabídkou bytů

Místo ve škole a k tomu obecní byt. Obce se snaží získat kvalifikované učitele, nabízejí jim proto obecní byty. Praha 13 už služební bydlení pro pedagogy plně obsadila a chystá další. Středočeské Černošice plánují dům s deseti byty pro zaměstnance základní školy. Radnice tak reagují na problémy škol se sháněním kvalifikovaných učitelů. ČT to potvrdily oslovené obce a základní školy. Zejména v okolí velkých měst vysoké ceny nájmů a dojíždění učitele od práce mimo centrum města často odrazují. Zvýhodněné bydlení se tak stává jedním z nástrojů, jak nové pedagogy přilákat a stávající udržet.
15. 5. 2026

Festival muzejních nocí začíná ve Znojmě, poslední „zhasne“ Praha

Přes šest set padesát nejen muzejních institucí po celé zemi se zapojilo do letošního Festivalu muzejních nocí. Akce umožňuje nahlédnout do expozic, výstav a dalších prostor netradičně i po zavíracích hodinách. Celostátní zahájení hostí 15. května Znojmo, oficiálně letošní program uzavře o necelý měsíc později Praha. Zahájení akce je spojeno s vyhlášením výsledků národní soutěže muzeí Gloria musealis.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Chytré technologie pomáhají seniorům být déle samostatní, lidskou péči ale zcela nenahradí

Moderní technologie mohou zlepšit kvalitu života seniorů, prodloužit jejich soběstačnost a snížit potřebu péče v domovech. Asistivní technologie se speciálními čidly hlídajícími seniora čtyřiadvacet hodin denně teď v praxi zkouší řada krajů i obcí. Někde je chtějí zavádět i do obecních bytů určených pro seniory. Odborníci upozorňují i na rizika, například falešný pocit bezpečí či otázky soukromí. Zdůrazňují, že rozhodovat má vždy lidský pečovatel.
14. 5. 2026

Brněnští vědci našli v buňce bod zlomu. Může v něm začít rakovina

Rakovina začíná nenápadně. Buňka si špatně vyhodnotí nějaký signál ze svého okolí a začne se chovat proti zájmu zbytku organismu. Vědci z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity teď popsali důležité podrobnosti, které by mohly vysvětlit, proč se tato „komunikační chyba“ objeví.
14. 5. 2026

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
13. 5. 2026
Načítání...