Ústí nad Labem - Horní Jiřetín by se teď po volbách mohl přejmenovat na zelený. Stejnojmenná strana tam získala přes dvacet procent hlasů. Zelení, kteří byli nejhlasitějšími odpůrci bourání města kvůli uhlí, se ale do sněmovny nedostali. Rozhodovat o platnosti těžebních limitů, které Horní Jiřetín chrání, už nebudou.
Lidé z Horního Jiřetína ale z volebních výsledků smutní být nemusí. ČSSD a KSČM, které bourání obcí kvůli uhlí připouštěly, vládu dávat dohromady nebudou. „Výsledky voleb jsou pro Horní Jiřetín určitě dobrou zprávou. Záruku však zatím nemáme, do hlav politiků člověk nevidí,“ komentuje povolební situaci místostarosta Horního Jiřetína Vladimír Buřt.
ODS, TOP 09 i Věci veřejné svůj názor na bourání Horního Jiřetína vyhlásily už před volbami. Různě silně, ale shodně. „Nehodlám vůbec ustupovat ze svých zásad a ze svých předsevzetí. Já jsem pro naprosté zachování limitů,“ říká Milan Šťovíček z Věcí veřejných. „V tuto chvíli nevidíme žádné závažné argumenty, které by měly podpořit prolomení limitů,“ potvrzuje Jaromír Drábek z TOP 09. „To, co jsme před volbami občanům slíbili, platí, jsme proti prolomení těžebních limitů,“ dodává Petr Gandalovič, volební lídr ODS v Ústeckém kraji. „Předpokládám a očekávám, že strany tyto sliby dodrží,“ zdůrazňuje Vladimír Buřt.
Regionální lídři stran, které usilují o sestavení vlády, ale připouštějí, že konečné slovo k limitům řekne až nový kabinet. Teď bude podle lidí z Horního Jiřetína zaležet hlavně na tom, zda se věta o zachování limitů objeví v programovém prohlášení nové vlády. „Byla by to určitá jistota a získali bychom tím klid,“ uzavírá Vladimír Buřt.
Klid Horní Jiřetín potřebuje, aby se mohl rozvíjet. Letos už radnice začala. Přes odpor zastánců těžby získala dvě stě devadesát milionů korun na chybějící čističku odpadních vod a kanalizaci.
