Před čtyřiceti lety se nedaleko tramvajového ostrůvku v Pekařské ulici v Brně propadl chodník. Do jámy tenkrát spadli dva lidé. Zatímco Miroslava Šudáka se podařilo zachránit, Marie Bartošová zmizela v bahně v podzemí. Její tělo se nepodařilo najít. Po deseti letech byla prohlášena za mrtvou.
Čtyřicet let od tragédie v Brně. V Pekařské ulici se pod zem propadla žena, kterou nikdy nenašli
Když 15. února 1976 v poledne čekali lidé na zastávce u fakultní nemocnice na tramvaj, netušili, že pod nimi voda z prasklého historického potrubí vymílá prostor, který se stane místem tragédie. Pod osmapadesátiletým Miroslavem Šudákem se náhle propadl chodník a on se zřítil do jámy. Pětačtyřicetiletá Marie Bartošová prodávala řezané květiny před nemocnicí. Když událost viděla, snažila se muži pomoci, ale spadla za ním. Podařilo se jí sice zachytit kabelů, dlouho se však neudržela.
GALERIE
V Pekařské ulici se před 40 lety propadli pod zem dva lidé
Muže hasiči zachránili, žena se utopila
Pro Brno to byla nejfatálnější nehoda spojená s poruchou vodovodu. K události v Pekařské ulici vyjela dvě hasičská auta a 13 hasičů. Muže z jámy vytáhli, žena zmizela v hlubinách brněnského podzemí. V bahně se zřejmě utopila. Hasiči vykopali na místě rozměrnou jámu, tělo hledali dvanáct hodin, ale nenašli. Nejspíš tak leží pod chodníkem v Pekařské ulici dodnes, jen v jiném místě. Podle znalce brněnského podzemí Aleše Svobody se tělo ženy dostalo do některé z dalších kaveren, které voda pod ulicí vymlela.
V roce 1992 objevila policie poblíž kanalizační výpusti v Kšírově ulici lidské kosti a zbytek kalhot. O Půl roku později se v Brně-Černovicích našla na louce poblíž řeky Svratky lebka. To, že by ostatky patřily Marii Bartošové ale nikdo nepotvrdil.
Ženu, která před 40 lety zmizela v podzemí nikdy nenašli (zdroj: ČT24)
V době, kdy se událost stala, snažily se ji úřady rychle zamést pod koberec. Manžel Marie Bartošové tenkrát požádal o odškodnění a příspěvek na pamětní desku, Národní výbor ho odmítl. Deska byla na místě odhalena až v 90. letech. Vedení města na ní vyjadřuje účast nad tragédií, ke které došlo v důsledku lidské lhostejnosti.
Místo tragédie připomíná pamětní deska
Brněnské podzemí je velmi spletité a rozsáhlé. „Město vzniklo na měkkých spraších. Do nich se dobře hloubily a vyzdívaly sklepy,“ vysvětluje Aleš Svoboda. Havárie z roku 1976 dala impuls k systematickému mapování brněnského podzemí. To ještě stále skrývá neprobádaná místa.