Malá Úpa – Krkonošských penzionů, kterých se jejich majitelé snaží zbavit nebo je zavírají, přibývá. Pro obce i místní lidi, kteří jsou na penězích od turistů závislí, to představuje velký problém. Dobře totiž vědí, že když turisté jednou narazí na zavřené dveře, už se většinou nevrátí.
Horní Malá Úpa je malebná vesnička s novými sjezdovkami na dohled od Sněžky. Na jedné z místních ulic ale visí na každém druhém penzionu cedulka „Na prodej“ – a na některých z nich dokonce i více let. Penzion tu měl sedm let v nájmu i Marcel Tomáš. Teď se rozhodl skončit a odstěhovat se do Trutnova.
„Je lepší skončit včas než se propadnout do těžkých dluhů a skončit s holou zadnicí,“ říká pan Tomáš, podle kterého se finanční nároky majitele penzionu příliš vzdálily realitě. Turisté totiž chtějí stále lepší služby za stále míň peněz. Náklady naproti tomu ale stoupají – vydělat na nájemné je tak čím dál těžší.
„Myslím si, že zásadní problém dnešní doby jsou slevomaty. Tam bych já nikdy nevstoupil a domnívám se, že to je cesta do pekel. Pro provozovatele a samozřejmě i pro hosty, kteří bohužel z takových objektů většinou odjíždí nespokojení,“ říká starosta Malé Úpy Jan Patzelt (nezávislý).
Podobný osud potkal i další hotely a penziony. Podle starosty Malé Úpy Jana Patzelta jsou na vině sami majitelé – do objektů prý často neinvestují ani korunu z toho, co na nájemném vydělají. „Ty objekty chátrají. A turisté si samozřejmě raději vyberou objekt, do kterého se investuje, který žije,“ říká Jan Patzelt.
„Aby se to dostalo na úroveň tří či čtyřhvězdičkového hotelu, tak jsou to investice za miliony až desítky milionů korun. Investor není a bude se asi těžko hledat,“ dodává starosta horské vesnice.
„Konkurence v zahraničí i v domácím prostředí je nemalá. To je výzva pro Krkonoše, aby tu devizu, kterou mají v podobě nejvyšších českých hor, uměly doplnit o moderní trendy v ubytování a trávení volného času,“ nabádá Michal Vávra ze Svazku měst a obcí Krkonoše.
Lepší časy v Krkonoších zkrátka minuly, podle místních tak před pěti lety. Zatím to ale nevzdávají a s napětím čekají, jestli tento trend potvrdí i nadcházející zimní sezóna.
NÁVŠTĚVNOST ŠUMAVY KLESÁ, OBCE SE BOJÍ O BANKOMATY
V centrální části Šumavy jsou bankomaty ve třech obcích – v Modravě, Srní a na Kvildě. Při shánění hotovosti ušetří návštěvníkům i místním desítky kilometrů. Nejbližší města, kde je možné peníze vybrat, jsou vzdálena až dvacet kilometrů.
Jenže kvůli klesající návštěvnosti Šumavy se teď obce bojí, že o bankomaty přijdou. Počet výběrů totiž neodpovídá představám peněžních ústavů a měsíce mimo sezonu bývají ztrátové. Banky za jejich provoz zaplatí ročně několik desítek tisíc korun. Tyto prostředky teď chtějí po obcích. Starostové se ale brání: peníze v rozpočtu nemáme.
Navíc není ani na mnohých místech podle starostů možné nahradit bankomaty třeba platebními terminály. Jak upozornil starosta Modravy Antonín Schubert, chybí tam totiž signál mobilních operátorů.
