Kampaň k referendu o poloze budoucího nádraží by se mohla odehrát v brněnských tramvajích - tak zatím zní plán magistrátu. Ten přitom zhruba měsíc před konáním všelidového hlasování stále neví, jak přesně bude lidi přesvědčovat, aby k referendu vůbec přišli. Projednávání podoby kampaně navíc v úterý radní odložili. Zato odpůrci referenda už na stejných místech inzerují od začátku prázdnin s příspěvkem od jihomoravského kraje.
Do krajských voleb zbývá pět týdnů. Zatímco billboardy s tvářemi politiků jsou rozmístěné po celém Jihomoravském kraji, žádná z tabulí nevyzývá k účasti v referendu. Například brněnský magistrát kampaň lákající k hlasování teprve připravuje.
Radní tak zatím ani nevědí, kolik bude stát nebo jak přesně by kampaň měla vypadat. „Uvažovali jsme například o nosičích ve vozech městské hromadné dopravy. Nepředpokládám, že by město v této oblasti vydávalo horentní sumy,“ uvedl první náměstek primátora Petr Hladík (KDU-ČSL).
Naopak odpůrci referenda – spolek Brno+ – vystupují v kampani aktivně. Jejich letáčky upozorňují na hlasování ale poněkud jinak - vybízejí, aby k němu lidi vůbec nešli. Na tuto kampaň přispěl Jihomoravský kraj dvousettisícovou dotací.
Podle hejtmana Michala Haška (ČSSD) jde o cenu za to, že lidé budou mít o referendu dost informací. Peníze chce poskytnout i příznivcům všelidového hlasování. „Informovali jsme spolek Brno+, že je nutné tiskoviny upravit a doplnit, že se jedná o finanční podporu vydání tiskoviny a že nevyjadřuje názor kraje,“ řekl hejtman.
Spolek Brno+ a jeho předseda Robert Kotzian (ODS) proti referendu brojí, neboť je podle něj špatně nastavené. A dotace od kraje je tak podle něj v pořádku. „O peníze jsme normálně, legálně požádali a byly nám zcela normálně přiděleny. Máme na dotace smlouvu,“ uvedl Kotzian.
Svou kampaň zahájili i ti, kteří si referendum nakonec vymohli a ve sbírce vybrali zhruba 400 tisíc korun.
Referendum přijde město na šest milionů
Kraj i město ale nakonec utratí peníze možná zbytečně. Primátor Petr Vokřál (ANO) připustil, že referendum nakonec může mít jen malou váhu při výběru konečné polohy nádraží. Protože není hotová studie proveditelnosti, která obě varianty srovná, a také proto, že bude mít – coby investor – poslední slovo Správa železniční dopravní cesty.
Referendum vyhlašuje město Brno – to jej platí a je také zodpovědné za dodání volebních komisařů. Těch bude i se zapisovateli minimálně 1800 a náklady nejspíš překročí šest milionů korun. Mezi těmi, kteří zasednou v komisích, budou lidé, kteří se přihlásili na výzvu přípravného výboru. Ten tvoří iniciátoři referenda. „Snaha bude, abychom v každé městské měli kompetentní lidi, kteří budou vědět, o co jde,“ uvedl Jakub Patočka z přípravného výboru.
Kromě okrskových komisí, ke kterým budou Brňané chodit hlasovat, je třeba zformovat komise městských částí a také jednu komisi městskou – ta bude zodpovědná za hlasování v celém Brně. Hlavně tam chtějí mít jak příznivci, tak odpůrci referenda svoje zástupce.
První referendum se konalo před 12 lety
Komisařů bude minimálně 1500. Přípravný výbor jich zatím sehnal 150 a shání dál. Zbytek a také všechny zapisovatele musí doplnit starostové městských částí. Kdo bude chtít hlasovat v referendu, dorazí do budovy, na kterou je z každých voleb zvyklý – třeba do nejbližší základní školy. Hlasovací lístky pak dostane na místě.
- První referendum o poloze hlavního brněnského nádraží, vyvolané s pomocí občanské koalice Nádraží v centru, se konalo v roce 2004. Hlasující se sice většinově vyjádřili pro podporu stávající polohy u ulice Nádražní, vzhledem k nedostatečné účasti ale referendum nebylo závazné.
