Bílina (České středohoří) - Vrch Bořeň nedaleko severočeské Bíliny je místem, které se pyšní hned několika "nej". Je to jeden z největších středoevropských kopců sopečného původu, je to také místo s největším výskytem chráněné rostliny hvězdnice alpské a zároveň jde také o jednu z největších nepískovcových lezeckých oblastí v Česku. Horolezci Bořeň obdivují, na vrchol se však mohou vydat jen ti zkušení. Od roku 1977 je Bořeň národní přírodní rezervací.
Bořeň je inspirací pro laiky i odbornou veřejnost
Kdo nezdolal vrchol Bořně, ten jako by ani nebyl, říkají lidé bydlící v okolí hory na rozhraní Teplicka a Mostecka. Bořeň vznikl jako sopka. „Po puklině v zemské kůře stoupala nahoru roztavená tavenina, která potom utuhla pod povrchem a vytvořila útvar, který se označuje jako lakolit,“ prohlásil geolog Petr Chvátal z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. Na takzvaný lakolit ale začal působit čas, vítr a voda. „Tvrdá odolná hornina znělec vystupovala stále víc nad zemský povrch,“ dodal Petr Chvátal.
Vrch je i domovem pro mnoho ohrožených druhů rostlin a živočichů. „Nachází se zde kriticky ohrožená hvězdnice (nebo také astra) alpská,“ uvedl botanik Jiří Bělohoubek z AOPK ČR. Rostlina se ve volné přírodě v České republice vyskytuje pouze na pěti místech, Bořeň je tím největším. Vedle hvězdnice tu odborníci našli dalších 20 chráněných druhů rostlin. „Bělozářku liliovitou a několik druhů lomikamenu,“ pokračuje botanik Bělohoubek.
3 minuty
Reportáž Ladislava Jakuba
Tímto místem se ale nechlubí jen botanici, zoologové tu vypozorovali 92 druhů ptáků, z nichž 22 se řadí mezi zvláště chráněné. „Lze uvést například historicky prokázané hnízdiště výra velkého,“ potvrdil zoolog Roman Vlček z AOPK ČR.Neupírejte svůj zrak jen nad sebe, i na zemi se žije, upozorňují odborníci. Některá zvířata prý zdejší skály milují. „Z těch zajímavějších můžeme uvést užovku hladkou, užovku obojkovou,“ vypočítává Roman Vlček.
Na skály mohou pouze školení
Skály samozřejmě obdivují i horolezci, podle nich se v tomto případě jedná o jednu z největších nepískovcových lezeckých oblastí u nás. Využít ji ale můžou jen ti zkušení. „Horolezci musí být členy Českého horolezeckého svazu. Pokud nejsou a učí se nebo se školí, musí s sebou mít školitele, který členem ČHS je,“ vysvětlil Petr Chvátal.
Bořeň je vidět už z velké dálky, z každé strany ale připomíná něco jiného. Někde lva, někde mamuta, někde hlavu obra. Okolo 539 metrů vysokého vrchu vede i naučná stezka, tu vybudovali studenti gymnázia v Bílině. Ukazuje vznik hory a její rostlinné a živočišné obyvatele. „Příprava trvala zhruba tři čtvrtě roku,“ poznamenala spoluautorka tabulí naučné stezky Bořeň Jana Chladná. Dobytí vrcholu ale stojí za to, ujišťují ti, kteří už zde stanuli. „Na jednu stranu je výhled na České středohoří, na druhé straně je město Bílina a severočeská pánev,“ podotkl geolog Petr Chvátal.
Naučná stezka Bořeň u Bíliny měří tři a půl kilometru, její převýšení je 340 metrů. Vychází z Bíliny a vede Národní přírodní rezervací Bořeň až na vrchol hory. Po cestě turisty seznámí s geologickým vývojem a místní florou i faunou 12 informačních tabulí.
