Becherovka se stěhuje z centra Karlových Varů

Karlovy Vary - Po téměř 150 letech opouští druhá největší likérka v Česku, Karlovarská Becherovka, tradiční výrobní prostory v centru Karlových Varů. Chce investovat do nového závodu v okrajové části města Bohatice, kde má od roku 2005 novu stáčecí linku. Nový majitel domů ale na třídě T. G. Masaryka v centru města slíbil zachovat historické muzeum.

Z tradičních prostor v centru města, kde likér zraje v obrovských sudech, ho do Bohatic musí převážet v cisternách. Nákladní doprava ale zatěžuje navazující pěší zónu. Vedení podniku navíc chce mít vše pod jednou střechou. Generální ředitel Karlovarské Becherovky Antony Schofield informoval, že hlavním důvodem stěhování je ochrana životního prostředí a možnost zvýšení výrobní kapacity.

Toho chce podnik docílit výstavbou nové výrobní haly za více než 100 milionů korun. Zlepší se i pracovní podmínky pro zhruba 70 zaměstnanců. Provozní ředitel Karlovarské Becherovky Vladimír Darebník upřesnil, že podnik se v současnosti nachází ve čtyřech různých lokalitách a neustálé přemísťování zaměstnanců je prý velmi složité. Dodal, že stavební povolení už bylo vydáno a zahájení stavby tak nic nebrání.

Muzeum v centru zůstane

Podle historiků by význam likérky přesunutím jejího provozu z původní budovy na třídě T. G. Masaryka neměl zaniknout. Zůstane tu Muzeum Jana Bechera, které bude v centru města stát ještě desítky let, jak potvrdil Vladimír Darebník. Historik z Krajského muzea Karlovy Vary Stanislav Burachovič se nechal slyšet, že podoba budovy Karlovarské Becherovky by měla zůstat zachována, protože je to tradiční symbol města.

Domy v centru města už koupil karlovarský podnikatel Karel Holoubek, který chce unikátní historické prostory dál využívat. Podle svých slov má záměr postavit v nich pivovar. Tradiční a známé sídlo, ve kterém karlovarská likérka vyrábí už od roku 1867, chce vedení podniku opustit do dvou let. To už by měla stát kompletně vybavená nová hala v Bohaticích. Její stavba totiž začne patrně letos v červnu a trvat by měla zhruba rok.

Nová hala usnadní výrobu

„V nových prostorách budou instalována nová zařízení, která usnadní ve výrobě značně zastoupenou manuální práci. Způsob výroby, receptura a výsledná kvalita likéru zůstanou beze změn,“ konstatoval Darebník. Se zahájením zkušebního provozu se počítá v závěru příštího roku a s plným provozem v roce 2011. Dokud nebudou veškerá nová provozní zařízení odzkoušena, likér se bude neustále vyrábět v původních prostorách.

Karlovarská likérka v současnosti vyrábí kolem 7 milionů litrů likérů ročně. Díky novému provozu by podle Schofielda mohla po jeho otevření produkce vzrůst v horizontu dvou až tří let až na 9 milionů litrů. Odbyt po růstu produkce vidí především na zahraničních trzích. V současné době prodává Becherovka v tuzemsku ročně asi 4 miliony litrů likérů. Zbývající objem vyváží na Slovensko, do Německa, Maďarska a dalších přibližně 35 zemí.

Nárůst objemu prodeje likérů

Becherovka zvýšila ve svém finančním roce od července 2007 do poloviny roku 2008 celkový prodej meziročně zhruba o 8 %. Nárůst objemu prodeje se v tuzemsku zvýšil meziročně o 2 % a export ve stejném období znamenal nárůst o 17 %. Dobrého exportního výsledku dosáhla Becherovka především na Ukrajině a v Rusku, kde se růst odbytu dá očekávat i do budoucna.

Karlovarskou Becherovku vlastní od roku 1998 koncern Pernod Ricard. Likérka funguje na českém trhu také jako distributor značek mateřské skupiny. Prodej dovážených nápojů tvoří asi deset procent celkového zisku Becherovky. Pernod, který vlastní mimo jiné whisky Chivas Regal nebo koňak Martell, je druhým největším výrobcem alkoholických nápojů na světě. Na světovém trhu má zhruba pětinový podíl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

Ředitel KRNAP Robin Böhnisch po dohodě s ministrem životního prostředí končí

Ředitel Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Robin Böhnisch končí. Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) ho odvolal, stalo se tak po vzájemné dohodě, uvedli zástupci Správy KRNAP a ministerstva. Böhnisch byl šéfem Správy KRNAP od ledna 2018.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Olomouc koupí od Výstaviště Flora skleníky

Olomoucká radnice koupí od společnosti Výstaviště Flora sbírkové skleníky ve Smetanových sadech. Prodej schválilo městské zastupitelstvo. Budovy jsou ve špatném technickém stavu a výstaviště, které patří městu, nemá peníze na jejich nákladnou opravu. Rekonstrukce skleníků si v příštích letech vyžádá zhruba 230 milionů korun, opravu zajistí město. Kupní cenu za všechny skleníky stanovili znalci na 34 milionů korun, magistrát ji zaplatí postupně do roku 2035.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoU vysílače na Klínovci plánují připomínku srpna 1968

Na Klínovci by mohla vzniknout připomínka událostí ze srpna 1968. Tamní vysílač teď získal ocenění Evropské dědictví. Dokumentaristé organizace Paměť národa přiblížili, že tam rozhlasové a televizní vysílání silou ukončila vojska Varšavské smlouvy. Klínovec je tak součástí sítě čtrnácti míst v Česku, kde lidé bojovali za svobodu projevu.
před 22 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 23 hhodinami

Více než polovina poslanců kumuluje funkce

Více než polovina poslanců působí vedle celostátní politiky i v té regionální. Většinou na pozicích zastupitelů. Sedmadvacet členů sněmovny ale radnice přímo vede. Další dva pak stojí v čele krajů. Řada stran a hnutí přitom kumulaci funkcí před volbami kritizovala.
včera v 06:00

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

VideoPřed třiceti lety se začal psát konec kladenské Poldi

Před třiceti lety se začal psát definitivní konec kladenské Poldi. Na přelomu února a března 1996 vyvrcholil spor mezi státem a firmou Bohemia Art, která ocelárny zprivatizovala. Podnik vedený Vladimírem Stehlíkem se propadal do stamilionových dluhů, neměl na energie a nezaplatil ani celou kupní cenu. O rok později skončil v konkurzu a tisíce lidí musely hledat novou práci. V roce 2019 soud potvrdil, že Stehlík způsobil ocelárně škodu – místo 117 milionů ale jen necelých 600 tisíc korun.
8. 3. 2026
Načítání...