Žijeme jen v normálním světě

Snažím se odlišovat svá páteční zamyšlení od pondělních komentářů. Ne vždy se to daří, ale i z ohlasů mých věrných posluchačů cítím, že to dobře rozeznají. A tak znovu prosím, přijměte i v tom dnešním Zamyšlení moji téměř úpěnlivou radu a žijte dál, jak žijete v našem reálném světě, do něhož jsme se narodili a jehož problémy pokrývají všechno, čím prochází život každého z nás, ale i to, co se děje kolem nás a co vytvořilo lidské dějiny a naše zákony.

Stále se mi zdá, že to není takovou samozřejmostí, jak by to mělo být. Třeba ve čtvrteční rozhlasové relaci „Jak to vidí“ náš výborně přemýšlející publicista a spisovatel Pavel Kosatík skvěle popsal reálné události našeho současného života, zejména se výborně vyjádřil k opomíjenému významu festivalu Pražské jaro a k významu hudby pro dnešního člověka peněz a konzumu. Ale na druhé straně přece jen aspoň s jistou dávkou možnosti vnímá různé velmi nepravděpodobné teorie – třeba o tom, že už tu někdy konec nějakého světa byl, a pan Camping dnes prorokuje zase něco jiného. 

Takovéto nepravděpodobnosti nám ten náš reálný život zbytečně komplikují. I ta islandská sopka je bohdá podle výroku jedné ekologické expertky v posledním tažení. 21. květen 2011 je tedy pro náš reálný svět minulostí. Ale neúnavný pomatený stařec současně s omluvou za svůj omyl z minulého týdne přichází s novou apokalyptickou předpovědí, která prý o pět měsíců konec světa odkládá. 

Vraťme se však do toho našeho světa každodenního, v němž musíme žít při očekávání všeho pro nás dobrého i zlého, co není v našich silách změnit. A tak i všelijaké víry, zejména náboženské, pomáhají ve skutečnosti i tomu našemu běžnému životu tím, že nám dávají naději k normálnímu individuálnímu dožití, jež nám příroda nedovolí překročit nad určitou mez. Tu sice blahodárná lékařská věda může zvolna prodlužovat, ale jen do určité míry, nad níž je přikázán všemu živému tento náš svět opustit. To se děje možná méně záhadně, než byla náhoda, jež nás na svět přivedla. 

K tomu všemu se docela hodí jedna zcela aktuální připomínka. Týká se už dobře známého dánského režiséra Larse von Triera a jeho filmu Melancholia. Zde nutno zdůraznit, že přes německý šlechtický přídomek „von“ jde o příslušníka malého evropského národa. Právě pro tyto národy má největší význam Evropská unie a každý pamětník zde musí jen opakovat své vzpomínky na hrůzné chvíle roku 1938, kdy český národ, k němuž cítíme bytostnou příslušnost, stál zcela sám proti všemu, co ho koldokola obklopovalo a co hrozilo jeho zcela faktickou záhubou, proti níž neměl sil se bránit. 

To byla tenkrát evropská realita platná i dnes pro normální politický život stejně jako pro život tehdejší. V něm se pan Trier dopustil ne zcela jednoznačného výroku, jimž vyjádřil pochopení a snad i jistou sympatii k nacismu, a byl za to z letošního festivalu v Cannes osobně vypovězen. 

Přitom jakoby se úplně zapomnělo na jeho tamtéž promítaný film Melancholia, k němuž Trier napsal vlastní scénář. Díky skvělé recenzi Ondřeje Štindla ve čtvrtečních Lidových novinách se dovídáme, že právě v tomto filmovém díle se předvádí, jak ono neustálé lidské pinožení za penězi a konzumem může nakonec překrýt radosti z onoho normálního života a vede spíše ke chmurám a k častému přemýšlení o jeho konci, jak to až příliš mnozí lidé na světě berou od pana Campinga. 

Víc nevím, co bych dnes na toto téma opakoval. Jen vás prosím, žádného 21. října tohoto roku se neobávejte a užívejte času, který vám do vašeho přirozeného konce zbývá, ke svému maximálnímu potěšení.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Harold Camping autor: Marcio Jose Sanchez, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2575/257469.jpg
  • Lars von Trier a Charlotte Chainsbourgová autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2564/256388.jpg
  • Melancholia zdroj: Aerofilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/26/2583/258229.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...