Zavedeme potratovou samoobsluhu?

Do začátku nového roku se ošklivé věci nehodí. Máme jich dost od loňska a letos jich na nás na politickém dvorku možná ještě pár čeká. Ale před tím nejčernějším, co se nám lepí na paty už třiadvacátý rok, se neschováme ani na prahu sebelepšího roku. Je to lhostejnost k osudu nechtěných dětí a neschopnost vyřešit ochranu jejich práva na život. Třebaže se počty umělých potratů v posledních letech snížily, stále tímto násilným způsobem umírají v těle matek desítky tisíc dětí. Jak je možné, že žádná vláda a žádný parlament od listopadu 1989, kdy demokracie vystřídala totalitu, tento legislativní a hlavně mravní deficit neřeší? Je to příklad vadné nebo ještě nedospělé demokracie, která na standard skutečných lidských práv prostě nemá?

Kdybychom žili v říši zla, ovládané nějakým černokněžníkem, nebyla by nelogická ani následující zpráva: k násilným způsobům ukončení počatého života má přibýt ještě jeden – potratová pilulka RU 486 - neboli jed na děti! Žijeme ovšem v demokratickém státě, jehož Listina základních práv a svobod stanoví, že každý lidský život je „hoden ochrany již před narozením“. Žijeme ve státě, jenž se dlouhodobě potýká s  otázkou, kdo uživí stárnoucí generaci. Aktuální informace o snaze legalizovat chemický přípravek pro hubení nežádoucích dětí by nás měla přinejmenším šokovat. Šokovat tím více, že smrtící prostředek RU-486, mimochodem vyvinutý stejnou firmou, která kdysi vyráběla Cyklon B (Hoechst AG vlastnící IG Farben) se před schvalovací komisi Státního ústavu pro kontrolu léčiv vrací i přes dvojí odmítnutí v letech 1993 a 2005. Vrací se přesto, že k zastavení registrace RU-486 v těchto letech pomohl masový odpor veřejnosti, např. v roce 2005 i díky petici s více než padesáti tisíci podpisy (v lednu 2005 navíc došlo v zahraničí i k pěti případům smrti na bakteriální infekci po použití tohoto přípravku). 

K registraci v Česku hlásí RU-486 francouzská „pionýrská“ firma Exelgyn, nechvalně známá nabídkou abortivních látek Mifepriston nebo Mifegyne.  Už samo tvrzení, že RU-486 je „lék“, je cynická lež;  lék, jak známo, je na nemoc, a gravidita nemoc není. To obchodníkům se smrtí nevadí, oni „léčí“ graviditu způsobem sobě vlastním. Jen tuto „léčbu“ nenazývají zabitím lidského zárodku, nýbrž „přerušením“ těhotenství. Jejich řeč připomíná řeč sovětských generálů, kteří sestřelení jihokorejského letadla KAL 007 sovětskou stíhačkou v září 1983, při němž zemřelo všech 269 lidí na palubě, nazvali „zastavením letu“. 

Abychom uvedli na pravou míru, zda je přípravek RU-486 zázračnou pilulkou, jak jej začátkem devadesátých let prezentoval sexuolog a gynekolog Radim Uzel, případně „lékem“, jak tvrdil chirurg Pavel Pafko, nebo naopak jedem působícím smrt počatého dítěte v prenatálním stavu, musíme si ujasnit jeho působení. RU-486 blokuje hormon progesteron, který chrání těhotenství trojím způsobem: umožňuje výživu dítěte, uzavírá děložní hrdlo a předchází předčasnému vypuzení plodu. Použití prostředku RU-486 má opačný účinek: bez výživy odumírá děložní sliznice i plod, rozšíří se děložní hrdlo těhotné ženy, děloha se začne stahovat, vyvolává krvácení, ne však vždy vypuzení plodu. K tomu dojde pouze u tří procent případů a rozhodně ne bezbolestně. Po 48 hodinách po požití se prakticky každá žena (97 %) musí dostavit na potratovou kliniku, kde musí žádat o prostaglandinové látky, vyvolávající stahy děložních svalů a vypuzení plodu. Použití RU-486 tedy přenáší hlavní zodpovědnost za potrat z lékaře na ženu, proto je také částí gynekologů provádějících potratovou „řezničinu“ vydáván za šetrnější. Plně prožitá psychická anabáze však může u ženy vyvolat i silnější postaborční syndrom a kromě bolesti vyvolává RU-486 u 9 % žen také silné krvácení.

Těžko pochopitelné je, že gynekologové, kteří donedávna varovali před pokoutními potraty, teď „samoobslužné“ potraty pomocí RU-486 propagují. „Když máme jednou uzákoněn potrat jako legální, pilulka je další z možností, jak jej ženě provést. Nic víc, nic míň,“ soudí olomoucký gynekolog Jaroslav Imrych. Všichni gynekologové však jeho názor nesdílejí. „Jsem proti potratům vůbec, ale proti pilulce obzvlášť. Hrozí totiž, že bude snadno dostupná na černém trhu, a tudíž zneužívaná,“ upozornila např. ostravská lékařka Zdeňka Tvarůžková. Za pravdu jí dává nedávná zpráva MF Dnes o tom, že potratovou pilulku lze pokoutně sehnat už dnes. Bez registrace a bez receptu. Prodává se na internetu za 50 až 80 eur, zákazníkovi přijde domů poštou do tří dnů. Tímto ilegálním obchodem se zabývá Slovenka Hana Beckley, trvale žijící v Nigérii. „Je to normální byznys. Na Slovensku stojí potrat 300 eur plus nutná vyšetření a kontroly ultrazvukem, které si žena platí, takže zaplatíte asi 400 eur,“ říká. Tablety prodává od loňského jara a vyřídila už okolo čtyř set objednávek, přičemž „potratové balíčky“ šly i do České republiky.

Proti zavedení smrtonosné pilulky RU-486 se vedle stovek znepokojených občanů ozval také předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. „Domnívám se, že již dnes velmi liberální legislativní úprava našeho právního řádu ve věci umělého ukončení těhotenství nepotřebuje další liberalizaci. Naopak, snahou nás všech by mělo být, aby lidský život byl chráněn od početí po přirozenou smrt. Je to věc lidské důstojnosti a budoucnosti našeho národa,“ napsal v otevřených listech premiérovi Petru Nečasovi a ministru zdravotnictví Leoši Hegerovi.

Kšeftování s RU-486 na černém trhu nepochybně usnadňuje i potratová legislativa, která je výsměchem právu na život od početí. Toto přirozené právo každého člověka nelze zpochybnit ani tzv. právem „na rozhodování ženy o vlastním těle“. Žena může rozhodovat za sebe, ale ne za svůj zárodek, v němž je obsažena cizí genetická informace. Nerespektuje-li se ani tato zásada, stává se pohrdání lidským životem živnou půdou mravního rozkladu. Z něho pocházejí i odvozené kriminální delikty, jako je násilí na dětech, kupčení s lidskými orgány a vraždy na objednávku. Neochrání-li naše legislativa ani životy těch nejbezbrannějších, nenavádí tím sama k dalším trestným činům?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...