Vulgarita a provokace umění škodí

Všimněte si, jak nesouřadná slova v jednom chumlu stále padají v takzvané entropské aféře: umění, provokace, humor, mystifikace, korektnost, vulgarita, politika. Zkusme se zamyslet nad skutečnými významy alespoň některých z těchto slov v souvislostech nám blízkých.

Cítím se k takovému zamyšlení trochu povolán, neboť od svého nejútlejšího dětství jsem přinejmenším s humorem, uměním a politikou přicházel stále do styku. Do Osvobozeného divadla jsem coby nezletilý ještě nesměl, ale z gramofonových desek jsem znal nazpaměť texty i melodie písniček Voskovce, Wericha a Ježka, aniž jsem tenkrát ještě chápal plný smysl toho všeho. Teprve později jsem si se svými vrstevníky ve vězení, kteří byli těmito písničkami vybaveni stejně jako já, uvědomil, co pro nás v těžkých chvílích právě to spojení umění, humoru a politiky znamenalo.

Přibližně dvacet let po skončení Osvobozeného divadla - tedy po válce a po prvních deseti letech komunistické totality - vyvřela jako čistý pramen z naší země takzvaná divadla malých forem. Jeden z jejich předních protagonistů, Jiří Suchý, se rovnou přihlásil k Osvobozenému divadlu jako ke svému hlavnímu vzoru a začal tvořit své semaforské dílo. Hra humoru a umění v jeho písňových textech možná svou uměleckou kvalitou přesahuje hodnoty textů Voskovce a Wericha, i když hudba Jaroslava Ježka je asi o něco umělečtější než někdy dost prosté písničky Jiřího Šlitra. Největší rozdíl od Osvobozeného divadla byl však v tom, že se zde z pochopitelných důvodů jaksi vytratila ona explicitní politika. Zůstává dosud nedoceněnou zásluhou Jiřího Suchého, jak svým humorným a vpravdě uměleckým pohráváním s českou řečí dokázal tu politiku vpravovat do lidí jiným, mnohdy velmi účinným způsobem.

Toto všechno vzešlo původně z divadla Na zábradlí, kde současně působil i Václav Havel. Jeho hra Zahradní slavnost, kterou i dnes kritici stavějí umělecky výše než současné Odcházení, vnesla do naší kultury prvky ionescovského absurdního divadla okořeněné českým humorem. Z toho ovšem vytryskla i politika, takže když jsme z Prahy přenesli provedení této hry do velkého sálu libereckého Parku kultury a oddechu, zněl tam hurónský smích místního obyvatelstva ještě hlasitěji než při pražské premiéře.

Tehdy už Československo mělo za sebou obrovský kulturní úspěch na světové výstavě právě v tom Bruselu, kde dnes předvádíme poněkud kontroverzní Entropu. A také už se tehdy zdvihla vlna nového českého filmu vyvolávající obdiv celého světa právě spojením umění s humorem, což nakonec mělo i svůj politický dopad. Češi pak se vzácnou sebeironií přijali i celkem krotký, ale dobrý humor cimrmanovců.

Přitom nepamatuji, že by si ten humor musel pomáhat vulgaritami - ty se začaly objevovat až s postupující normalizací. I Charta 77 měla svůj kořen v protestu proti zákazu jedné známé hudební skupiny. Nejsem si však jist, zdali podstatným důvodem zákazu nebyly dost silné vulgárnosti v textech jejich písní. Jeden z významných signatářů Charty, sám hudebně vzdělaný, svůj podpis tehdy opatřil doložkou, že on chce manifestovat za trochu jiné věci než na podporu té skupiny.

A od té doby, kterou velmi intenzivně prožívali disidenti typu Alexandra Vondry, provokační pseudopolitická vulgarita mnohdy převládla nad humorem a uměním. Natření smíchovského tanku na růžovo nějaký smysl mít mohlo, ale jako humor či umění mi to nepřipadalo. Podobně jako když návštěvník jakési výstavy na Smíchově mohl uzřít příslušné artefakty jen pohledem do konečníků našich čelných politiků. Nebo když se skupina také prý nějakých umělců vykálela panu Knížákovi v galerijních prostorách Veletržního paláce. Tentýž Knížák však uznal za umělecké dílo dosti hloupý fór zase nějakých umělců, kteří se jakýmsi sofistikovaným technickým postupem vlámali do ranních meteorologických obrázků České televize a postrašili diváky vytvořením atomového hřibu nad našimi horami.

A tak dále až k té Entropě. Jak patrno, jako jednoznačně humorné, umělecké a politicky konstruktivní dílo vnímána není, o čemž ostatně svědčí i to, že v této naší názorově dost souznějící stanici se ozvaly minulou sobotu k této věci tři naprosto protichůdné hlasy kolegů Schulze, Moudrého a Palaty. Skoro se zdá, že by bylo lepší, kdybychom se třeba i proti proudu času vrátili k poněkud čistšímu pojímání umění a humoru, sice i s přísadou politiky a možná i mystifikace, ale bez svévolných vulgarit, nekorektností a na odiv stavěných urážlivých vtipů.

  • Jiří Suchý a Jiří Šlitr zdroj: Internet http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/594/59365.jpg
  • Demonstrace na podporu Charty 77 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/187/18617.jpg
  • Entropa zdroj: www.eu2009.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/620/61956.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...