Ty děti tam kdesi

Je to jako hledat každý den odvahu. Odvahu vyrazit do stejného dne, kde nás nečekají zvláštní překvapení, ale jen práce, kterou je třeba udělat – co možná nejlépe, jak je v našich momentálních silách. To nezní nijak překvapivě, dokud do našich uší nedolehne některá ze žádostí o pomoc, například v předsváteční době žádost o pomoc komusi neznámému kdesi v dálce. Když se spolu se žádostí o pomoc objeví znak některé z důvěryhodných organizací, jako je v Česku asi nejznámější, ale jistě ne jediný, Člověk v tísni, bývá to snazší. Je to zavedená firma, která ví, že v jejím oboru více než kde jinde platí, že nejdražší je vlastní dobrá pověst.

Když se objeví zkratka dětského fondu OSN UNICEF, ani tyto žádosti nebývají oslyšeny, protože tento fond dokáže leckdy nabídnout pomoc tak, že nad ní nemusíme příliš hloubat. Kalendáře UNICEF s dětskými kresbami vyhlížejí vkusně a jejich koupí nejen pomáháme, ale děláme radost přímo sami sobě.

Právě zmíněné případy pomoci potřebným jsou oproti jiným ve výhodě. Tou výhodou, která samozřejmě nijak nesnižuje význam takové pomoci, je jednorázovost. Český vynález, poslat pomoc prostřednictvím textové zprávy mobilem, ji navíc – nutno říci, že ku prospěchu věci – skvěle usnadnila. Co však v případech, kde jednorázová pomoc nestačí nebo by mohla být dokonce kontraproduktivní?

Kontraproduktivní humanitární pomoc? Je něco takového vůbec možné? Kupodivu ano. Stačí si představit sumu, která postačí, aby kdesi v dálce mohl jakýsi malý kdosi vyrazit tam, kam se jeho šťastnějším vrstevníkům často nechce, do školy. Ale tato suma vůbec nezaručuje, aby do té školy mohl vyrazit také zítra a rovněž pozítří a i v dalších dnech a týdnech. Stručně řečeno, těžko si představit něco horšího než naději, která se objeví, ale cobydup zmizí.

Tady je namístě jasná námitka: Kdo se rozhodne pomoci komusi kdesi v dálce, aby vyrazil do školy, bez které budou vyhlídky jeho budoucnosti temnější, bere na sebe odpovědnost nejen za ten první školní den, ale i za ty další.

To je samozřejmě odpovědnost, kterou není snadné unést, a proto ji není každý ochoten na sebe vzít. Toto břímě lze odlehčit, když si vybereme organizaci, která humanitární pomoc shromažďuje a ze sbírky dokáže průběžně financovat projekt školní výuky v místech, kde je černá tabule a bílá křída spíše vzácnou výjimkou než samozřejmým pravidlem.

Výhoda je tu zřejmá, ale je tu snad i nějaká nevýhoda či slabina? Jistě, například fakt, že v nejlepším případě víme, do které země naše pomoc zamíří. Nabízí se konkrétnější forma pomoci: adopce na dálku. Závazek i pomoc je osobnější, a to i proto, že nejen dárce ví, ke komu jeho podpora dorazí, ale i obdarovaný ví, že ten, kdo mu pomáhá, má pro něj vlastní tvář.

Vzniká tak jedinečné pouto, které dokáže ocenit jen ten, kdo ho pocítil, kdo si na něj může kdykoli vzpomenout, kdo si ho dokáže kdykoli vybavit. A to je snad vklad a zisk přinejmenším stejně cenný jako poskytnutá pomoc sama. Ty děti tam kdesi se naráz mění v lidské bytosti, jejichž osud se nás bezprostředně dotýká a my ho můžeme bezprostředně ovlivnit a potom i postupně poznávat, jak se dál rozvíjí. To už není pouze pomoc, ale také dar, který dostává ten, kdo byl na začátku dárce. To platí samozřejmě v případě, že toho, komu jsme se rozhodli pomoci, přijmeme jako živou a tedy i nedokonalou bytost. To zní možná až příliš abstraktně, ale kdo se stal rodičem, ví, o čem je tu řeč.

Adopce na dálku je výrazem odpovědnosti těch, kteří měli to štěstí, že se narodili v oné syté pětině lidstva, za ty, stejné štěstí neměli. Přijmout takovou odpovědnost znamená mít kus čehosi, co si s odpovědností tak často nespojujeme, totiž odvahu, o které byla řeč na začátku.

Aktuální díl pořadu Fenomén dnes s názvem Jsem rodič na dálku vysílá Česká televize v premiéře ve čtvrtek 20. prosince ve 22:15 na programu ČT1. Pořad vzniká za finanční podpory Evropské komise.

  • Jedenáctiletou holčičku Andiu z africké Keni si k adopci na dálku vybrala redaktorka Dobrého rána Karolína Nahodilová. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/31/3063.jpg
  • Pavel Maurer-zakladatel a vydavatel průvodce Grand restaurant autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/7/660.jpg
  • Ilustrační foto autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/31/3064.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...