Tak jak si s tím poradí Evropská unie?

Záležitost je to prostá. Stačilo sledovat ruského poslance v Otázkách Václava Moravce a každý, kdo pamatuje, viděl, která bije. Z východu to zní zase stejně: "Sojuz nerušimij, respublik svabodnych…" Bude-li se Ukrajina chtít stát členem NATO, Moskvě bude zřejmé, že tak si nepřeje východní a jižní část země a zejména Krym, a nejspíš všechno skončí rozdělením státu. Logickým důsledkem bude připojení těch nesouhlasících k ruskému dubisku. Kde jinde by nalezli klid a záštitu?

Rusko se opět rozhodlo, že předvede světu svoji sílu. Vždyť ji má. Může-li ruský magnát vlastnit anglickou fotbalovou Chelsea, cítí jistě ruští politici, jak jim pod elegantními saky narůstají svaly, kterými opět mohou obejmout značnou část světa. Navíc tu muskulaturu živí ropná krev. Je to jako v akčních filmech: všichni si mysleli, že mumie už jenom civí na zdobený strop nad sebou, ale ona najednou začala cvakat zachovalými zubisky.

Východní velmoc opět vykročila směrem ke značné části zeměkoule. Že při tom dupe po nějakých trpaslících, jak žehral Václav Havel, je jí vcelku jedno. Ba naopak - občasné křapnutí malinké lebky pod podpatkem mašírující kolos jenom povzbudí.

A teď se má sejít nějaká Evropa a pokusit se zastavit nebo alespoň zpomalit dusajícího troglodyta ve smokingu, skrývajícího v náprsních kapsách nejmodernější zbraně, v tajných kapsičkách jedy a v kapsách u kalhot kapesník, jímž lze snadno ucpat naftová potrubí. A proti tomu monstru parta zemí, která v klíčových momentech střetu s jakýmkoliv uzurpátorem moci vždy šeredně selhala. Ať už to byl kdysi Adolf Hitler, tak později sovětští mocipáni. Evropa nakonec sklapla kufry a čekala, jak se to všechno vyvine. A teprve, když ji někdo podepřel (USA například), dokázala se ze svých hliněných nohou odrazit k něčemu kloudnému. Aby pak hrdinsky nadávala oněm Američanům a nechala se plácat po rachitických ramínkách těmi, kdo ji předtím šikanovali a ponižovali, a podlézavě tvrdila přezíravému medvědovi, že kafe z dubových žaludů je lepší než břečka od Meinla.

Pokud by se nyní EU zachovala jinak, dočkali bychom se zázraku. Muži z Bruselu nejsou schopni jednotné zahraniční politiky. O branné nemluvě. Pořádného boje by byla na starém kontinentě schopna tak nejvýš nějaká britská elitní jednotka, snad několik drobtových batalionů z ostatních zemí a pár jednotlivých zcela ožralých bojovníků. Vcelku dostala by válčící Evropa nafackováno od kdejakého razantnějšího a organizovaného drogového exportéra. Nemluvě o Rusku. Proto lze očekávat, že v jednání s ním chvějivě kvíkne evropská kavárenská společnost cosi ve smyslu: „Ale tohle nám doopravdy, ale doopravdy příště nedělejte! A když už to uděláte, tvařte se alespoň trochu kultivovaně a vstřícně, ať nepůsobíme tak trapně! Jinak bychom vám už doopravdy museli veřejně říct, že ve slušné společnosti se nekrká a motýlům se netrhají křídla!“ Na což jim drsný ruský medvěd Medveděv ze své zdrcující výšky 162 centimetrů odpoví: „Koukněte druzja, víte, co mi smrdí z huby? To, co jsem už sežral! Vy mi taky moc nejdete pod nos. Rozumíte, co tím chci naznačit?!“ A Evropa sedne na zadek, aby si čichla jako rovný s rovným. Václav Klaus na Hradčanech potom dodá: Ať si říká, kdo chce, co chce, mně to voní.

Toto, prosím, není výčitka staré Evropě. Mám ji rád. A vím, že v současné světové politické a ekonomické konstelaci vlastně ani nemůže nic jiného pořádnějšího dělat. Jenom ať pořád nenaléhá na mámu Politiku, že chce ven, když si na dvorku hrají velcí kluci.

  • Dmitrij Medveděv autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/381/38027.jpg
  • Ruští vojáci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/361/36028.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...