Svět podle Zdeňka Velíška (95)

Čtu si reakce na první skutečnou tiskovou konferenci uspořádanou francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym. Trvala přes dvě hodiny a Sarkozy ji uvedl téměř hodinovým expozé, v němž snad nevynechal jedinou kapitolu své politiky. Je vynikající rétor, jeho slova mají schopnost přesvědčit. Ty reakce Francouzů na internetu, které jsem zatím přečetl, jsou přesto příkře odmítavé. Připomínají hořce, že Sarkozy sliboval zvýšení kupní síly. Teď k tomu prezident řekl: "Co ode mne chcete? Abych vyprázdnil už tak prázdnou státní pokladnu?" Tohle asi říkat neměl. Tou větou možná stáhl své posluchače dolů na zem z oblačných výšin, kam je předtím povznesl nástinem svých velkolepých záměrů.

      „Sarko“ 2008 a Francie

Zatím není příliš odlišný od Sarkozyho 2007, tedy od prezidentského kandidáta Sarkozyho, slibujícího přelom, zvrat; průlom, a od muže, kterého zvolení na post nejvyšší elektrizovalo, naplnilo odvážnými sny a vůlí všechno do posledního detailu splnit, jak neustále ujišťoval. Na začátku ledna 2008 na své první velké tiskovce zatím ale nemohl francouzský prezident předestřít šesti stovkám novinářů příliš mnoho výsledků. Zákony, které měly či mají přinést zlepšení sociální situace (jako je povolení přesčasů, jejich oddanění a lepší odměňování), dosud nezměnily statistická čísla, která by svědčila o „průlomu“ v kupní síle či zaměstnanosti. Méně příjemné zákony, přijaté v zájmu nutných reforem (např. důchodů, soudního systému, zdravotnictví, vysokých škol atp.), vyvolávaly stávky a protesty. Celkové zklamání Francouzů se projevovalo nepřetržitým poklesem původní „hvězdné“ oblíbenosti, o kterou nový prezident opíral všechny své odvážné plány.  Francouzi jsou rozčarovaní tím, že kouzlo Sarkozyho obrovského elánu, jeho všudypřítomnosti, jeho osobní angažovanosti, jeho neúnavnosti se rozplývá a nemá na jejich životy hmatatelný pozitivní účinek. Zájem o jeho osobu se pomalu redukuje na zájem o pikanterie jeho soukromí a na kontrast jeho proklamovaných sociálních opatření s jeho sklonem k využívání okázalého přepychu, který mu nabízí svět byznysu.

Do nového roku načrtl Sarkozy Francouzům perspektivu zrušení (aspoň de facto, ne-li ještě zákonem) pětatřicetihodinového pracovního týdne. Je to další krok k naplnění jeho volebního hesla „pracovat víc - vydělávat víc“. Zajímavá je také jeho idea změnit postavení zaměstnanců vůči akcionářům. I zaměstnanci mají mít právo podílet se na úspěchu z podnikání svých zaměstnavatelů. Podíl na zisku nemají mít
    jen akcionáři, ale i oni. Oproti zrušení pětatřicetihodinového pracovního týdne, který zavedla levice a teď ho bude hořce oplakávat, tato jeho téměř socialistická až komunistická myšlenka levici asi udiví. Myslím, že politologové se budou jednou dlouho přít o to, jakou Sarkozymu vlastně přilepit etiketu.

Dnešní světový tisk si ale ze všeho nejvíc všímá toho, co Sarkozy vymyslel pro svět medií: zrušit reklamu ve veřejnoprávních televizích a nahradit ušlý zisk výběrem daní z internetu a mobilních telefonů! IHT a FT tomu věnují spoustu místa na prvních stranách a já se k tomu, a vůbec k proměnám ve světě medií, určitě vrátím na větší ploše.

          Sarkozy 2008 a svět

Ve svém expozé, jímž uvedl včerejší tiskovou konferenci, řekl Sarkozy mnoho věcí, kterými jakoby svou politiku zlomu, zvratu, přelomu (francouzsky „rupture“, což je toto všechno) aplikoval na celý svět. Chce instituce šité na míru minulému století přizpůsobit tomu současnému: rozšířit G-osmičku, změnit politiku MMF a Světové banky, a hlavně rozšířit Radu bezpečnosti (což je ovšem projekt, o který marně usiluje půlka světa, ne-li víc, prakticky od pádu železné opony). Sarkozy slibuje národům Afriky a všem ostatní, které nejsou v mezinárodních strukturách dostatečně reprezentovány, že Francie bude jejich advokátem.

Úplnou novinkou, zmíněnou poprvé v novoročním projevu, je Sarkozyho „politika civilizace“.  Ve svých internetových reakcích se tomuto nápadu svého prezidenta Francouzi také vysmívají. Já ne! Evropská civilizace je jednak hodna veškeré obrany, jednak je opravdu dobrou zbraní proti násilí, brutalitě a fanatismu. Za studené války byla magnetem pro národy, které z ní byly vytrženy Kremlem. Od pádu železné opony je nástrojem stabilizace a míru. Zatím to fungovalo po Evropě směrem od západu na východ. Může to mít i širší akční rádius. Pokud i v Evropě nezvítězí barbaři.

  • Nicolas Sarkozy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/40/3915.jpg
  • Nicolas Sarkozy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/1/86.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...