Svět podle Zdeňka Velíška (119)

Celý včerejší den čekalo mezinárodní společenství na stažení ruských jednotek z gruzínského území. Pak alespoň na nějaké první známky započatého odchodu ruských vojsk z Gruzie, nebo aspoň na nějaký náznak příprav. Na nějaké aspoň symbolické plnění daného slibu. Ani dnes ráno nikdo žádný náznak nezaznamenal.

Ochrana občanů nebo obrana mocenského postavení?

Zároveň se začíná připomínat, že Nicolas Sarkozy v dohodě s oběma stranami sporu udělal chybu. Uznal v ní  Rusku právo na ochranu občanů Ruské federace v zahraničí.

Nejenže to dnes dává  Rusku možnost volného výkladu svého závazku  odejít z Gruzie (a možnost zůstat na věky v Jižní Osetii a Abcházii), ale dává mu to možnost opřít se o tuto klausuli kdykoli v budoucnosti tam, kde si stejně jako v Jižní Osetii samo vytvoří situaci, kterou bude moci interpretovat jako ohrožení svých občanů. Zejména, pomůže-li mu v tom ještě  neprozíravá politika či dokonce násilné akce místní vlády. Stejně jako mu v tom  pomohla Saakašviliho vláda vojenskou operací na půdě Jižní Osetie. Na okraj: je příznačné a zneklidňující, že dnes už nikdo neříká, že ochranou občanů v zahraničí se samozřejmě myslí jejich ochrana právními a legálními cestami, a ne vojenskou invazí!

Málokdo dnes pochybuje o tom, že Rusko chtělo svou invazí do Gruzie dokázat západnímu světu, že neztratilo všechnu moc nad svou někdejší říší a že má dost prostředků - vojenských, politických i ekonomických, jak řekl Medveděv - k tomu, aby tam neutralizovalo dosavadní vliv Západu. Není snad třeba vysvětlovat, že účinnou ekonomickou zbraň Rusko skutečně má díky tomu, že zatím umělo zmařit takřka všechny pokusy Evropy vymanit se z energetické závislosti na ruských zdrojích a energovodech. Dnes také víme, proč je v boji proti všem pokusům o větší energetickou nezávislost Evropy - i Ameriky - tak důsledné. Pokud je ruská vojensko-politická operace v Gruzii jen první etapou plánu Moskvy na obnovení jejího vlivu v „blízkém zahraničí“ nebo snad dokonce na celé ploše někdejšího impéria Kremlu, nepoužije Moskva nutně tanky. (Přece jen není rok šedesátý osmý, i když se během včerejška znovu připomněla jedna paralela: srpnové invazi předcházela v létě 1968 dvě vojenská cvičení Varšavské smlouvy na československém území a po jejich skončení se sovětské jednotky vůbec neměly k odchodu. Politická jednání měla výmluvné pozadí, ale Praha neustoupila.)

Není rok šedesátý osmý, neexistuje už sovětská říše, a proto západní svět nemá stejnou omluvu pro nečinnost, jakou měl tehdy. Už dnešek - zasedání ministrů zahraničí NATO - a pak i další dny a týdny dají odpověď na to, zda má i Západ dost ekonomických a politických prostředků, k tomu, aby účinně zastavil ruskou (proti)ofenzivu. Vojenské prostředky samozřejmě nepřipadají v této zárodečné fázi nové konfrontace Západu s Ruskem v úvahu, pokud není v západním světě stejný politický hazardér, jakým se jevil Saakašvili v minulém týdnu.

Návrat do dvacátého století

NATO má nyní vzácnou příležitost se opět „semknout“ (tváří v tvář staronovému soupeři!). Evropská unie už od prvních dnů kavkazské krize ukazuje, že pochopila rizika, která jí tento vývoj ohlašuje. Je to EU i jednotlivé její členské země, kdo podniká kroky k vyslání mezinárodních pozorovatelů, kdo ostatně energickou diplomatickou aktivitou už týden naznačuje, že v tomto případě nehodlá zůstat s rukama v klíně vůči flagrantnímu porušování mezinárodního práva a prolévání krve. A to přesto, že by se země EU rády vyhnuly otevřené politické konfrontaci s Ruskem. Říkám „v tomto případě“ proto, že v řadě jiných případů zůstala EU i jednotlivé její státy k porušování mezinárodního práva a k porušování respektu k lidským právům indiferentní. Cestu ke vpádu do Gruzie vydláždila ruským tankům už v devadesátých letech minulého století shovívavost západních politiků k hrůzám čečenské války, ale ovšem také všechny další případy, kdy charta Spojených národů a zásady mezinárodního práva byly někomu jen pro smích. Teď je těžké se jich dovolávat. Přesto stojí za to připomenout - dělám to sveřepě a donquijotsky pokaždé, kdy mohu - že jedině důsledné uplatňování Charty OSN a mezinárodního práva může být základem rozdílu mezi jednadvacátým a dvacátým stoletím. Jedině spolehlivá platnost těchto norem civilizovaného soužití národů i mocností může zaručit bezpečnost a spravedlnost malým a slabým. Ale my jsme teď oběma nohama zpátky ve dvacátém století. Ve století velmocenských konfrontací, ve století dvou světových válek.

  • Rusové v Gruzii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/365/36472.jpg
  • Michail Saakašvili autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/364/36325.jpg
  • Condoleezza Riceová a Michail Saakašvili autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/364/36322.jpg
  • Ruský tank autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/363/36247.jpg
  • Lidé evakuovaní z Gruzie protestují s modelem tanku před ruskou ambasádou proti akcím ruské armády v Gruzii. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/362/36175.jpg
  • Následky války v Jižní Osetii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/361/36075.jpg
  • Následky bojů v Gruzii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/361/36005.jpg
  • Gruzínští uprchlíci autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/360/35936.jpg
  • Sarkozy jednal s Medveděvem o situaci v Gruzii autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/358/35781.jpg
  • Následky bojů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/4/361/36025.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...