Svět podle Zdeňka Velíška (110)

Začnu tím, že otřesu vaší důvěrou v informace, které se dozvídáte z tisku, ale skončím - podaří-li se mi můj záměr - tak, abyste se zaradovali nad tím, že nemusíte věřit všemu, co se dozvídáte z tisku.

Případ Brazílie

Když se v minulých týdnech vyšplhaly v mnoha zemích světa ceny potravin tak vysoko, že se tam začali bouřit ti nejchudší, kteří už neměli na čem ušetřit, aby si koupili alespoň jídlo, začal svět ukazovat na Brazílii. Tam je přece už tři desítky let(!) zemědělská půda a půda vůbec, i ta vymýcená v dešťovém pralese, základnou pro energetickou politiku státu spočívající do jisté míry, a to už dlouho, na biopalivech. Díky zemědělské a pralesní vymýcené půdě se Brazílie chlubí tím, že už dávno „jezdí na etanol“ (přesněji na flex-fuel, tedy směs, v níž etanol představuje celých 25 %). V poslední době se mezinárodní poptávka po brazilském etanolu na bázi cukrové třtiny dramaticky zvýšila. Vystupňovaná snaha uspokojit ji za cenu snižování zemědělské produkce určené pro potravinářství se teď stala předmětem kritiky i vášnivých politických útoků.
Brazilský prezident Luis Inacio Lula da Silva se musí bránit nařčení z omezování ploch určených pro výrobu potravin jen proto, že se momentálně dá víc vydělat vývozem etanolu. Podle Le Mondu ze dne 12. 5. 2008 dovážejí země EU právě z Brazílie 30 % z celkového objemu etanolu, který se spotřebuje na celém území EU. Lula da Silva tvrdí rezolutně: „Jsme schopni plnit jak žaludky, tak benzinové nádrže. Nové plantáže cukrové třtiny zakládáme na ladem ležící půdě. Ceny potravin stoupají prostě proto, že v globálním měřítku přibývá geometrickou řadou lidí, kteří jí třikrát denně.“

Brazílii a jejího prezidenta Le Monde 12. května dost přesvědčivě obhájil. Kdo neotevřel stejný deník o tři dny později, mohl žít dál v přesvědčení, že biopaliva se přece jen dají vyrábět bez újmy na potravinářské výrobě. 15. května popsal týž Le Monde brazilskou realitu méně obdivně. Lulovi da Silva odešla z vlády ministryně pro životní prostředí, jeho přítelkyně a partnerka v politickém boji, Marina Silvová. Podle Le Mondu zdůvodnila svou demisi tím, že už nebyla schopná obhajovat životní prostředí před kořistnickými ekonomickými zájmy: nedokázala ubránit Brazílii před obchodem s geneticky upravenou sójou a před rozšiřováním ploch pro chov hovězího dobytka v Amazonii, ale hlavně před expanzí produkce biopaliv. Neobstála v boji s ministrem zemědělství a s latifundisty, kteří v Amazonii prosadili rozšiřování plantáží cukrové třtiny. Mýcení zasáhlo v Amazonii letos v lednu rekordně velkou plochu.

Stačily tři dny a v očích čtenářů Le Mondu vypadala Brazílie najednou jinak. A tak nevím, čemu všemu věřit v renomovaných novinách, z nichž občas čerpám inspiraci i pro tyto své komentáře. Například včerejší Le Monde mě přivedl na myšlenku, že si vůbec neuvědomujeme, jak se nám svět v některých důležitých parametrech mění před očima. Jenže to vypadá, jako bychom měli oči jen pro svůj malý záhumenek. Netušíme, že se otáčí spolu s globalizovanou zeměkoulí.

„Noví giganti kapitalismu jsou z Jihu“

To je hlavní titulek na první straně Le Mondu ze včerejška. Mohutné subjekty byznysu zemí dříve označovaných jako třetí svět (a ještě dřív jako rozvojový svět) jsou dnes už přímými konkurenty svých rivalů ze zemí tzv. Severu. Dynamika rozvoje mnoha zemí „rozvojového“ světa si už vyžádala změnu pojmenování těchto zemí. Říká se jim - když se pokusím o překlad podle smyslu - „nové rozvinuté země“. Francouzské „les pays émergeants“ - přeložit doslova nelze. „Vynořující se země“ - tomu by nikdo nerozuměl. A přece se opravdu najednou tyto země vynořily na obzoru rozvinutého světa jako adepti na své místo a svou roli mezi mocnými. Už nejsou jen cílem investic z Evropy, Ameriky či Japonska. Jsou domovem nadnárodních společností, které samy začínají dobývat mezinárodní trhy. A začínají dávat globalizaci jinou tvář. Západ s velkým z se může zvolna stát západem s malým z. A Evropa může zvolna mířit k bezvýznamnosti. „Bezvýznamnost, logická volba Evropy“, to je titulek, který jsem si s mrazením v zádech přečetl ve včerejších Financial Times. Z toho článku stojí za to odcitovat závěrečnou myšlenku: Evropa dosáhla jakéhosi stavu nirvány. Je příliš silná na to, aby byla napadena, a příliš slabá na to, aby se někdo mohl spolehnout, že pomůže vyřešit problémy ostatního světa. Evropa se stala obrovským Švýcarskem.

Když ve včerejším Le Mondu, ze kterého už jsem vám dnes citoval, přejdu z první strany na druhou, dozvím se zase, že Západ už nemá pod kontrolou zdroje energetických surovin, ropy a zemního plynu, což se dříve považovalo za samozřejmé. „Skončila epocha, kdy firmy jako Standard Oil of New Jersey, Gulf Oil, Shell, Exxon, BP nebo francouzská Total-Elf Aquitaine ovládaly světový trh. Dnes jejich dominantní postavení zvolna uzurpují země kartelového uskupení OPEC, státní či polostátní společnosti z několika zemí “třetího světa" a ruské firmy Rosněft a Gazprom a jiné. O ceně barelu se rozhoduje jinde a jinak než kdysi. Bushův osobní příjezd do Rijádu nepomohl. Nezabránil dalšímu zdražení ropy.

Článek, ve kterém jsem se k těmto větám inspiroval, má titulek: „Nafta: moc změnila adresu“. Je v něm ještě jedna zajímavá myšlenka: O osudu biopaliv nerozhodne nutnost vrátit zemědělství jeho původnímu účelu, výrobě surovin k obživě lidstva, ale mnohem pravděpodobněji o něm rozhodne tlak třeba saúdských politiků, kteří mají v ruce nejmocnější zbraň dnešní doby, ropu, a jsou odhodláni nepřipustit, aby ropa ztratila svou výsadní strategickou sílu. Tady už nás každého napadne, že strategická síla ropy je hlavní zbraní nejenom pro Saúdy. A my tady o radaru a o antiraketách! Nepřipravujeme se náhodou - spolu s Bushem - na včerejší válku, jak říká jedno krásné úsloví z politické hantýrky?

Ovšem, jak už jsem řekl, v novinách je to dneska tak a pozítří jinak. Jako s tou Brazílií. Jenže já bych se tím neutěšoval.

  • Kácení pralesa autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/2/160.jpg
  • Brazilský prezident v Praze autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/172/17110.jpg
  • Organizace zemí vyvážejících ropu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/9/816.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...