Svět podle Zdeňka Velíška (109)

Včera jsem měl příležitost říci Ivanu Hoffmanovi (donedávna autoru Ranních poznámek na Radiožurnálu, nositeli ceny Ferdinanda Peroutky právě za tento rozhlasový útvar), že jemu - i sobě - přeji, abychom se i nadále setkávali spíš na křtech než na pohřbech. Bylo to na křtu jeho nové knížky "Demontáž řetězu". Poprvé jsme se my dva osobně setkali ke konci loňského roku na křtu mé knížky "Svět, o který mi jde". V ten den mi šlo hodně o to, aby ji pokřtil právě on. Radoval jsem se velice, že mi vyhověl, protože jsem si ho už dlouho vážil. A o pohřbech jsem si včera dovolil promluvit proto, že jeho knížka obsahuje i několik "ranních poznámek" o těch, kteří odešli, ač by jich tu bylo zapotřebí, a při křtu té knížky se o tom kdosi zmínil.

Hoffmanovy mini-úvahy jako novinářský žánr

Na křtu „Demontáže řetězu“ Ivana Hoffmana řekla paní Jana Klusáková (kmotr knížky), že její rozhlasový kolega je mistrem novinářského žánru „poznámka“, a že ho také kdosi (nezapamatoval jsem si kdo) nazval mistrem pointy. Obojí je pravda. Ale když byl na konci loňského roku Ivan Hoffman nucen ukončit své heroické každodenní (přesněji každonoční) psaní Ranních poznámek, dost jsem přemýšlel, proč je to pro rozhlas a pro českou žurnalistiku nedozírná škoda. Ty dva mistrovské tituly, které zazněly na včerejším křtu knížky, mi na nedozírnost škody vzniklé ukončením dlouholetého cyklu „Ranních poznámek Ivana Hoffmana“, nestačily.

Hoffman nebyl během svého působení v rozhlase mistrem jen nějakého už existujícího novinářského žánru. Já jsem při jeho odchodu z rádia cítil, že s ním odchází žánr, který on, Ivan Hoffman, vytvořil, byl jeho jediným autorem a těžko v něm bude mít následovníka nebo napodobitele.

V Ranních poznámkách jsem oceňoval Hoffmanovu „nepolitickou politiku“. Ten termín se spojuje, tuším, výhradně s Václavem Havlem; já si ho jen půjčuji, abych nějak vyjádřil to, co mě na rozhlasovém Hoffmanovi přitahovalo. Je hodně glosátorů, úvodníkářů, analytiků, komentátorů atp., kteří dokáží rozebrat politické pozadí politického fenoménu či události a vyvodit politické závěry. Pro mě byl rozhlasový Hoffman jediný, který ukazoval na nepolitickou stránku politických jevů, na neekonomické stránky ekonomických jevů. Hoffmanovy poznámky převáděly všechno do parametrů blízkých našim obyčejným životům. Váhám říct, že všemu dávaly lidský rozměr, protože mi to zní jako klišé, jako fráze. Spíš ty jeho poznámky stavěly pravidla panující v politickém a ekonomickém životě do kontrastu s pravidly, podle kterých se posuzuje život jednotlivce.

Z většiny Ranních poznámek se díky této metodě v závěru vyloupla morální stránka události nebo jevu, kterým se zabývala. Rozhlasový Hoffman byl v podstatě moralista. Tedy aspoň pro mě. Ale moralista s talentem pro ironii, neagresivní humor, pro kritiku s lidským rozměrem. Když po (přibližně) minutě a třiceti sekundách dozněl po ránu v rádiu jeho hlas, věděl člověk, co je ve společnosti nebo ve světě špatně, ale nebyl tím nenávratně vyburcován, nebyl pro zbytek dne naplněn depresivními pocity, hořkostí nebo beznadějí či vztekem. A většinou - ne-li vždycky - přemýšlel o tom, co toho rána slyšel, z hlediska „vyššího principu“, a ne ze zorného úhlu své politické strany či svého politického přesvědčení. A nebylo to jenom tím, co mu Ivan Hoffman řekl, ale i tím, jak to řekl. Proto tvrdím, že s Ranními poznámkami Ivana Hoffmana odešel z rádia jeden svébytný novinářský žánr. Třeba ho jednou někdo nějak nazve. Já se ho jen pokusil popsat.

Politický přístup k „nadpolitické“ žurnalistice

Tak jako existuje slovo nadnárodní, má v našich poměrech možná právo na život i slovo „nadpolitický“. V každém případě ho teď potřebuji, abych polemizoval s argumentem pro ukončení dlouholetého seriálu Hoffmanových poznámek, který jsem na vlastní uši letos počátkem ledna slyšel na půdě Radiožurnálu. Nebylo prý možné, aby den co den ve stejné době zazníval ve vysílání jen jeden politický názor. Podle mne to byl špatný argument nejen proto, že Radiožurnálu přece nic nebránilo postavit vždy názor proti názoru (naopak, právě to je povinnost veřejnoprávního media). Byl to špatný argument také a hlavně proto, že Hoffmanovy Ranní poznámky nebyly výslovně politické, spíš ve většině případů odhalovaly morální povahu politických jevů a skutků, o kterých hovořily. Většinou nebyly ani víc nalevo ani víc napravo, byly především proti amorálním aspektům politické a ekonomické reality naší doby. Byly „nadpolitické“. Musím uznat, že možná právě proto bylo těžké splnit požadavek veřejnoprávnosti tím, že by se postavil názor proti názoru. Ale ani to nebylo důvodem k potlačení poznámek, které se v Hoffmanově podání staly jedinečným žánrem rozhlasové žurnalistiky. Žánrem, který byl dostupný jen v Čro, a když se o něj Český rozhlas připravil, zasadil sám sobě zbytečnou ránu. Navíc tím podle mne neposloužil ani svému veřejnoprávnímu poslání.

Jsem rád, že „Ranní poznámky Ivana Hoffmana“ vycházejí teď (v obsáhlém výběru) knižně.

  • Ivan Hoffman: Demontáž řetězu autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/3/217/21636.jpg
  • Radiožurnál autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/40/3994.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...