Svatý Ante Chorvatům do unie nepomůže

V den 13. června bylo svatého Antonína - chorvatsky svatého Ante. Ve Splitu proběhl dobročinný koncert s hvězdnou účastí, mezi interprety byl dokonce pěvecký sbor Sveti Jure (Sv. Jiří) chorvatského námořnictva. V hledišti mezi pěti tisíci posluchači seděli župan (hejtman), starosta, předsedkyně městského zastupitelstva, bývalý ministr, vrcholový sportovec… Koncert vysílaly živě veřejnoprávní Chorvatská televize a Splitské rádio. Název zněl „Chorvatští hudebníci pro chorvatské generály“. Cílem byla sbírka peněz na podporu a obranu generálů Ante Gotoviny, Ivana Čermaka a Mladena Markače, obviněných haagským tribunálem z válečných zločinů během Domovinské (Vlastenecké) války.

Televizní diváci si mohli nejen poslechnout patriotické a nacionalisticky laděné písně a projevy, ujistit se, že mladí v „kotli“ umí vzorně hajlovat, ale i finančně přispět pod heslem „Za pravdu“ – obrazovka jim nabízela komerční telefonní číslo i číslo účtu sbírky. Mezi vystoupeními byly vstupy ze studia, kde moderátor zpovídal veterány. 

Během následujícího týdne média zveřejnila výsledky průzkumu veřejného mínění, které potvrdily závěry Eurobarometru z loňského podzimu – Chorvatům se do EU nechce. Jak trefně poznamenala jedna slovenská blogerka, „raději by viděli Gotovinu doma v papučích, než svou zemi v Evropské unii“. Obraz unie, kterou většina vnímá spíše jako ekonomicky než politicky prospěšnou (a úspěšnou), je pozitivní jen pro třetinu obyvatel, podle Eurobarometru jsou tu euroskeptičtější než pověstní Britové. 

Přístupová jednání jsou pro tuto zemi spojena s citlivými tématy, která zasahují do národního sebevědomí. Stále je ve stádiu řešení hraniční konflikt se Slovinskem ohledně teritoriálních vod. Další podmínkou je plná spolupráce s Mezinárodním trestním soudem pro bývalou Jugoslávii v Haagu, což je přinejmenším bolestivé vzhledem k tomu, že se jedná o souzení bojovníků za chorvatskou věc ve válce, kterou ještě většina lidí pamatuje. Tady existuje neformulovaný, ale obecně pociťovaný problém se vším, co přichází zvenku. Vlastně ne se vším – materiální a konzumní stránku to tolik neovlivňuje… 

Rozporů je však více – Chorvaté schvalují rozšiřování Evropské unie, ale ne, co se týká jejich země. Unii věří málo, ale ještě méně vlastní vládě, parlamentu (obojímu nevěří přes 80 %!), chorvatské justici ani místním politikům. A od státu voliči očekávají, že si poradí s problémy ve školství a zdravotnictví, s nezaměstnaností, kriminalitou, korupcí, nízkou porodností a všemožnými sociálními problémy. Se stavem své demokracie jich nejsou spokojeny čtyři pětiny – někdy ovšem z diametrálně odlišných důvodů. A do řešení společenských problémů se aktivně zapojuje málokdo. 

Chorvaté se cítí Evropany a nepotřebují k tomu Evropskou unii. Velmi často to, zdá se, vyplývá z většinové příslušnosti ke katolickému křesťanstvu a silného vlivu církve ve zdejší společnosti. Na začátku zmíněný koncert je tedy jen jednou z akcí, které silně relativizují národní podporu snah chorvatských politiků o připojení země k evropskému společenství. Jednoznačné vysvětlení bychom však tady i v celé bývalé Jugoslávii hledali těžko – je tolik možných argumentů ke všemu, tolik vlivů historických i současných, tolik propletených, zneužitelných a snadně manipulovatelných skutečností a jevů, že můžeme vše pozorovat, popisovat, komentovat – a možná budeme mít někdy pravdu, možná…

  • Ante Gotovina, Ivan Čermak, Mladen Markać autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/123/12267.jpg
  • Ante Gotovina a Franjo Tudjman autor: zadarskilist, zdroj: www.croatia.org http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1792/179182.jpg
  • Ante Gotovina autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/2/123/12271.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...