Raketa aneb Kdo všechno skřípe zuby

Už je to tady! Po dlouhých letech úsilí, vyhozených milionech, samozřejmě dolarů, a neutichající kritiky ze zahraničí. Severní Korea úspěšně vynesla na oběžnou dráhu svůj první satelit, který nám všem nyní létá nad hlavami. Zatím nevíme, zda jeho mise nakonec bude úspěšná, Kimův režim ale slaví a obyvatelé tohoto stalinistického státu radostí křepčí v ulicích. A je vedlejší, zda je do zimního počasí vyhnaly stranické buňky nebo jde o projev upřímné radosti.

Družici Kwangmjongsong-3 do vesmíru vynesla raketa UNHA-3, Mléčná dráha a i když Pchjongjang tvrdí, že jde výlučně o vědeckou misi, málokdo pochybuje o tom, že jde o pokračování severokorejského vojenského programu. Unha-3 totiž vychází z technologií používaných ve střelách dlouhého doletu Taepodong-2, které jsou schopné zasáhnout i území Spojených států.

Není tedy divu, že pohyb družice létající ve výšce mezi 494 až588 kilometrynad povrchem Země, pozorně sledují i američtí experti. A spolu s nimi i jihokorejští a japonští. Důležitější však je samotný fakt, že se to Severokorejcům podařilo! Po získání atomové bomby totiž mají i prostředek, který je schopný donést jadernou hlavici na místo určení.

Režim Kim Čong-una, třetího pokračovatele jediné komunistické dynastie na světě, má pochopitelně důvod k radosti. Bez ohledu na odsuzující reakce přicházející ze všech stran včetně OSN nebo Číny, která zůstává de facto jediným mocným spojencem KLDR, si totiž upevnil svou vyjednávací pozici.

Historický start se navíc podařil v den, který je vskutku symbolický a všichni si ho budou pamatovat. Raketa vzlétla do vesmíru 12. 12. 2012, tedy v den, který si jako magické datum svatby zvolily tisíce zamilovaných párů po celém světě včetně Asie, aby učinily další důležitý krok v jejich společném životě. Pchjongjang ale toto datum zvolil záměrně. Za několik desítek hodin se totiž v Jižní Koreji konají prezidentské volby a vstřícnější kroky vůči režimu Kim Čong-una lze čekat od levicového kandidáta. Pravicový by naopak mohl pokračovat v dosavadní tvrdé, až konfrontační politice, která nevylučuje ani případný konflikt. A toho se nyní Jihokorejci mohou obávat ještě více, proto raději podpoří člověka, který se vrátí k tzv. Sluneční politice. Tedy k tomu, kdo zajistí mír na Korejském poloostrově bez ohledu na cenu, kterou za to zaplatí.

Členství ve vesmírném klubu je pochopitelně prestižní záležitostí a v případě soupeření mezi Pchjongjangem a Soulem, které je podobné jako kdysi mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, si mladý, ještě ani ne třicetiletý Kim připsal velké vítězství. Jihokorejské pokusy o vynesení vlastní družice dosud selhaly, naposledy na konci minulého měsíce, kdy byl start kvůli zjištěné závadě přerušen.

Severní Korea ale vynesením družice na oběžnou dráhu poslala především jasný vzkaz do Bílého domu. Američané tak budou muset, ač se skřípěním zubů, usednout se Severokorejci za jednací stůl a mluvit s nimi jako rovný s rovným. Stejně tak je ale jisté, že se Kimův režim, opírající se především o armádu nových zbraňových systémů, nikdy nevzdá. Tedy ani jaderných bomb, ani balistických střel. Starosti to ovšem působí i čínským představitelům. Už dávno je zřejmé, že ani soudruzi v Pekingu nemají na KLDR takový vliv, jak si všichni mysleli.

A kvůli nové severokorejské hrozbě není vyloučeno, že se do dalšího zbrojení pustí ostatní země v regionu, s nimiž Čína nemá příliš přátelské vztahy, tedy hlavně Jižní Korea, Tchajwan a Japonsko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...