Problém jako Brno

Již poněkolikáté jsme svědky hlasitých reakcí, které se staví proti úmyslu vybudovat v některém z našich měst muslimskou mešitu. Od července je míček /opět/ na straně města Brna. A sotva se objeví nějaká obdobná zpráva, vzedme se vlna vyjádření a protestů. Je skutečně neobvyklé, že by na nějakou novinu během pár dnů napsalo své vyjádření přes 200 korespondentů, jako se stalo v tomto případě. Pravda, o úrovni některých těch reakcích lépe pomlčet, ale samotná spontánnost o něčem podstatném vypovídá. Totiž o mínění naprosté většiny našeho národa, který se jinak moc o duchovní a náboženské otázky nezajímá, ale který dost unisono prohlašuje na adresu muslimů: nechceme vás tady!

Samozřejmě, že bylo povinností i představitelů města a kraje, aby se k tomu vyjádřili. Nepřekvapuje, že především hlasy z KDU-ČSL zdůrazňují, že se jedná o prvek cizí, kulturně, nábožensky i architektonicky. V tom mají jistě pravdu, zvláště když toto 2. islámské centrum v Brně je uvažováno i s minaretem. Přiznávám, že jsem si v představách pokoušel zasadit minaret do české krajiny. Vybavovaly se mi kresby Josefa Lady a jen obtížně jsem si vedle siluety hrusického kostelíku dovedl představit další, vyšší dominantu - minaret. Dlouho se mi to v představách nemohlo poskládat, přestože si na nedostatek fantazie nemohu stěžovat. A když už se to konečně povedlo, řeknu vám, nic moc. Nenadchlo mě to a jen přetěžce bych si na takové panoráma zvykal. Ale asi bych si zvykl - tak jako na Tančící dům a další objekty, které máme, ať chceme nebo nechceme, před očima. „… on /výstřední klobouk/ i tato basilika /kostel nesplňující předpisy dobrého stavitelství/ se vžily, a jejich provinění se stala řádem světa. Neboť, ať poznovu dím, čas propůjčuje důstojnost i zrůdám“, objevuje se v rozkošném Vančurově Rozmarném létu.

Je to již v našich krajích staletý zvyk, že se „ti druzí“ všelijak omezují, třeba právě i ve výstavbě jejich modliteben a kostelů, když to nejde jinak. Po tolerančním patentu Josefa II. 1781 nesměly mít kostely tolerovaných nekatolických církví ani věže, ani zvony, a vchody do těchto objektů z čelní strany /tedy z frekventovaného prostředí/, ale pouze z boční strany, pokud možno nenápadné.

Oprávněně namítají odpůrci výstavby mešit, že existuje velká nerovnováha - že totiž muslimové zde nejsou nějak podstatněji omezováni, zatímco v mnoha muslimských zemích jsou křesťané v daleko těžším postavení, někde i přímo pronásledováni. Jistě by islámským komunitám v naší zemi přineslo výrazně kladné body, kdyby se zasadily mezi svými spoluvěřícími v islámských zemích o nějaké změny v postoji k nemuslimsky věřícím. (Záměrně v této úvaze vynechávám diskuse na témata, co v koránu je, ale co prý muslimové již tak neberou, co nás však také znepokojuje… ).

Je však nutno přiznat, že tyto „boje o mešity“, jak se tomu někdy říká, jsou pouze zástupným problémem. Skrývá se za nimi snaha nedat prostor náboženství, které je vnímáno jako rizikové. Jinak by kolem staveb mešit, a třeba i s minaretem, nebyly takové tahanice. Mohly by stát v Teplicích, Orlové, Praze, Hradci Králové, Černošicích - a v Brně dokonce již druhá… Na těchto místech se totiž o mešitách buď uvažovalo, nebo tam dokonce byla nějaká islámská centra postavena. Většinou je soužití majority a minority na místech, kde islámská centra fungují, celkem bezproblémové. A je opravdu politováníhodné, že došlo v Praze ke zhanobení islámského centra hlavou pro muslimy nečistého zvířete. To jistě není způsob, který by cokoliv řešil, pozitivně už vůbec ne.

Domnívám se, že je i dost významné, jak se u nás uchytila jedna „kachna“ /hoax/ - totiž domnělý projev australského premiéra Kevina Ruuda, který koloval českými emaily s podtitulem „Celý svět potřebuje takového vůdce jakým je Kevin Rudd, ne pomatené evropské pseudo-humanisty, pseudo-ochránce lidských práv a překabátěné komunisty!“ V tomto prohlášení se zdůrazňovalo, že Austrálie, založená na křesťanských základech, si cení svobody - a pokud ti, které Austrálie přijímá, tam nejsou spokojeni nebo by chtěli tuto zemi předělávat, že mají svobodu odejít. A nebo přijmout její principy… Jak jsem uvedl, je to podvrh, který se ovšem může opírat o řadu citátů z úst jiných australských politiků, kteří ovšem nemluvili tak otevřeně a jednoznačně, jako zmíněný dokument, který snad vznikl jako reakce na krvavé události na Bali 2005. Přes svoji nepravdivost však získal velkou čtenost - právě proto, že souzněl s pocity mnoha jiných lidí, kteří mají v Evropě zkušenost, že s islámským vlivem se uspokojivě nevyrovnala ani vstřícná otevřenost /Francie, Německo, Holandsko/, ani daleko zdrženlivější přístup, který lze pozorovat v silně katolických zemích, jakými jsou Itálie a Španělsko. A ještě k tomu oblíbenému podvrhu - přitažlivé pro nás nebývá to, co je pravdivé, ale co vyhovuje našemu názoru!

Již zmíněný „boj o mešity“ je pouhým oťukáváním, které by mohlo předcházet velkému „Střetu civilizací“, jak o něm píše ve své rozsáhlé knize Samuel Huntington. Důvodem odporu většiny české společnosti vůči infiltraci islámu do naší oblasti není netolerance k jiným kulturám, náboženstvím, ani k jiné architektuře. Opakujeme, že u nás je společnost poměrně dost otevřená a vstřícná /možná že ještě výstižnější by bylo: lhostejná/. Ale patrně tuší, ať vědomě či nevědomě, že ve hře nejsou odlišné náboženské představy a rituály, nezvyklé způsoby. Mnohé z toho by nás mohlo snad i obohatit nebo alespoň konfrontovat naší unavenou, zpohodlnělou a konzumní civilizaci s novými podněty. V čem asi tkví největší problém, to je islámský zákon šarija, který totiž není jen pro jednotlivého věřícího, ale který má platit pro celou společnost - a tím se nutně projevuje totalitně. Proto je v islámských státech tak úzce propojeno náboženství s politikou. Příliš si cením bolestně vybojovaného přesvědčení, že v otázkách víry a svědomí nelze nikoho nutit. I proto asi tzv. křesťanské politické strany nejsou v oblibě u všech křesťanů, byť by i souhlasili s jejími cíli, ale nikoliv metodami. Co já považuji podle své perspektivy „pod zorným úhlem věčnosti“ (pověděno s T.G.M.) za správné, to nemohu vnucovat jiným. Neměl bych, i kdybych k tomu měl nástroje.

Nezávidím Brňákům jejich příští rozhodování. Na miskách vah bude naloženo příliš mnoho nejrůznější pro a proti, než aby bylo jednoduché správně rozhodnout. A i když rozhodnou správně, vždycky sklidí kritiku od strany, která neuspěje. Přesto však toto dilema vidím jako okrajové. Mešita ano, nebo ne, to není až tak podstatné. Zásadnějším zůstává další vývoj v celé společnosti. A ten závisí na tom, kolik lidí, ateistů, křesťanů, muslimů, židů a dalších skupin, bude ochotno hájit svobodu vlastního přesvědčení nejen pro sebe, ale i pro ty druhé.

  • Mešita v Brně zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1006/100508.jpg
  • Pošpiněná mešita na Praze 9 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/746/74584.jpg
  • Brněnští muslimové autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1023/102269.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...