Odchod lékařů očima dramaturga

V České republice není zaměstnání, které by bylo placeno stejně jako na Západě. Ani popeláři, ani poslanci, ani dramaturgové a tedy ani lékaři nemají takový plat, jako lidé stejných profesí v Německu, Francii či Británii. A přesto z této množiny postižených vyhrožují odchodem právě a jenom lékaři.A to neberou tak málo. Statistika praví, že průměrný plat lékaře je u nás přes 50 000 korun měsíčně. Lékaři si stěžují, že je to plat i s přesčasy. Jiné profese mají také přesčasy a ani s nimi nevydělají víc než 30 000 Kč, přesto nehodlají hromadně odcházet.

Čím to je, že zrovna lékaři se cítí tak nedocenění, že z této země chtějí tak hlučně odejít. Jiní, např. zdravotní sestry, když chtěly, tak už dávno odešly a obešlo se to bez hluku a schůze vlády a výboru na obranu státu.

Tak vážení, myslím, že jsem na to přišel! Mohou za to televizní seriály! Televizní seriály z lékařského prostředí. Začalo to před mnoha léty Dietlovou Nemocnicí na kraji města (zrovna se už po sté reprízuje!) a končí to Ordinací v růžové zahradě. Mezi tím jsou taková díla jako Chicago Hope či Doktor Haus. Jak by naši lékaři po takovém mediálním cirkusu nezpychli a necítili se nedocenění a nechtěli jít za lepším?! To by museli být svatí, a to nejsou.
Domnívám se, že jsou to právě seriály z lékařského prostředí, které daly českému lékařskému stavu nesprávnou představu o své hodnotě. Na vině jsou tedy opět média! Odkud jinud by se v těch našich upracovaných doktorech, krájejících naše těla, vzalo tak vysoké mínění o sobě samých?

Pravda ovšem je, že povolání lékaře není o nic vznešenější než povolání řezníka, automechanika, zedníka či bankovního úředníka. Něco se člověk naučí a pak to prostě dle svých schopností dělá.
Lékařům by bylo třeba říci, že jsou jen obyčejní živnostníci, kteří nám nabízí své služby, jako každý jiný řemeslník. Vidí kašlajícího pacienta, zalistují v seznamu léků a předepíší mu kapky na kašel, které jim dodal jejich farmaceutický „dýler“. Nic víc. Rutina. Vlastně se to může naučit každý.
Stále platí ono staré Voltairovo poznání, že lékař je člověk, který předepisuje léky, o kterých toho moc neví, na nemoci, o kterých ví jen velmi málo, lidem, o kterých neví vůbec nic.

Lékař je řemeslník a neumí žádné zázraky. A my, pacienti, si tyto řemeslníky sjednáváme a platíme tak, jak můžeme.
Nesmíme před ním padat na zadek a uplácet je jitrničkou nebo penězi. Potom je to i naše vina, že sebevědomí našich lékařů vyrostlo až tam, kam vyrostlo, a oni teď, chudáci, nevědí, co by za svou práci chtěli.

Lékaři odcházejí tam, kam je srdce táhne – za penězi. Je to vlastně dobrá zpráva. Měla by nám jednou pro vždy otevřít oči, abychom viděli, co jsou lékaři zač. Žádní andělé s nezištnou touhou sloužit našemu zdraví, ale obyčejní řemeslníci. Nezajímá je naše zdraví, ale naše peníze. A když jim je nechceme nebo nemůžeme dát, jdou prostě jinam.

Tak šťastnou cestu, páni doktoři. Zdraví vás pacienti, na které jste, pro samé starosti o své příjmy, zapomněli. A vzkazují vám, že když máte starost jen o ty své peníze a ne o nás, o pacienty, tak vás ani nepotřebujeme a můžete jít, není vás škoda. Mějte se hezky a jděte své peněženky naplňovat tam, kde vám dají víc.

A vy, televizní a filmoví autoři, kteří jste to všechno způsobili, dejte s těmi doktory už pokoj. Věnujte svou pozornost zase chvíli nějakému jinému povolaní. Co třeba kominíci, tkadleny, prodavačky, průvodčí, školníci, kuchařky?
K tomu vás vyzývá dramaturg hrané tvorby – Bedřich Ludvík.

  • Nemocnice na kraji města autor: ČT, zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1094/109346.jpg
  • Děkujeme, odcházíme autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2281/228083.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...