Pokud si myslíte, že pojem Ku Klux Klan patří do učebnic dějepisu, a že je to navíc už dávno uzavřená kapitola amerických dějin, jste na omylu. Ze stejného omylu mě osobně vyvedla minulý týden zpráva z amerického jihu. Příslušníci klanu hlásícího se k odkazu Ku Klux Klan zastřelili třiačtyřicetiletou ženu z Oklahomy. Ta nasedla ve svém rodném městě do autobusu a vydala se na 700 mil dlouhou cestu do Lousiany, aby se tam v hlubokých lesích slavnostně stala členkou novodobého Ku Klux Klanu.
Členové klanu ji odvezli do tajného tábora uprostřed bažin a lesů, kam se člověk dostane jen po člunu. Tam pro ni začaly tzv. iniciační obřady. Během nich jí členové Klanu, kteří si říkají Sons of Dixie, oholili hlavu, učili ji chvalozpěvu a běhu s pochodněmi a nutili ji zůstat v podivných podmínkách tábora. Když se to ženě, která mimochodem měla za sebou kriminální minulost, přestalo po dvou dnech líbit a chtěla se vrátit do města, přišla hádka a po ní smrtelná střela.
Vrahy policie dopadla hladce, sami se totiž usvědčili, když se druhý den ráno po vraždě zastavili v jednom obchůdku a vehementně se ptali, jak co nejlépe odstranit skvrny od krve. Prodavač hned po jejich odchodu zavolal policii. Ta nejen že zatkla osm členů klanu, ale zároveň našla v jejich táboře mnoho předmětů s rasistickou symbolikou Ku Klux Klanu. Mezi nimi byly třeba konfederační vlajky, které jsou na americkém jihu dodnes symbolem rasismu, prapory, uniformy a pláště, do kterých se příslušníci klanu oblékali.
Oblékali se tak, aby nebyli k poznání mimo svou komunitu a proto, že je to tradice spojená už s původním Ku Klux Klanem. Vznikl po americké občanské válce v roce 1865, aby ukázal černochům, kdo je na jihu i po zrušení otroctví pánem. Začalo nekontrolovatelné běsnění, vraždění a vypalování domů. Vrahové se schovávali za bílé masky a oblékali do uniforem, aby zůstala jejich totožnost neprozrazená. Když byl Ku Klux Klan v roce 1870 prohlášen za teroristickou organizaci, měl už 550 000 členů.
Málo už se ale ví o dalších klanech, přitom mnohem rozšířenějších a nebezpečnějších. Netrvalo to totiž dlouho a v roce 1915 vznikl klan druhý. Tentokrát nebyla nepřítelem bílé většiny jen černošská populace, ale hlavně přistěhovalci z jižní a východní Evropy, Židé, komunisti, ale i katolíci. V polovině dvacátých let měla druhá vlna Ku Klux Klanu čtyři miliony členů, což bylo v té době 20% amerického obyvatelstva bílé pleti. Jejich oficiálním cílem bylo uchránit svá pracovní místa před silným přílivem cizinců, kteří se mohli dostat na jejich pozice.
A Ku Klux Klan dnes? Jde o tzv. třetí klan, který se začal formovat po druhé světové válce. Není jen jednou organizací, existuje jich po celých Spojených státech na dvě stovky. V padesátých a šedesátých letech vystupovali členové klanu proti hnutí za lidská práva, proti Martinu Lutheru Kingovi ale i Johnu Lennonovi. Dnes jsou klany často spojené s neonacistickými skupinami a jejich společnými protivníky jsou kromě černochů a přistěhovalců třeba i homosexuálové.
Ve Spojených státech je podle různých odhadů okolo 6000 členů tohoto třetího klanu. Nejvíc jich je v Texasu, Oklahomě a Louisianě. I pro samotné Američany byla poslední událost z minulého týdne překvapivá a šokující. Lidé z okolí se svěřovali novinářům, že o klanu neměli ani ponětí, a že by je ani ve snu nenapadlo, že můžou být tak blízko jejich domu. Ku Klux Klan je už přece překonaná organizace, mysleli si. V novinách i na internetu tento incident vyvolal i velkou diskuzi o tom, že by se americká vláda měla v rámci boje proti terorismu zaměřit hlavně na tyto klanové organizace a jejich členy postavit před soud. Ku Klux Klan přece není o nic lepší než Usáma bin Ládin, píše jeden čtenář. I když si právě Američané zvolili prvního prezidenta tmavé pleti, rasismus je v zemi svobody stále aktuální problém.
