Kdy Řecko zkrachuje – nebo už se tak stalo?

Otázku v názvu jsem dostal, není ale moc dobře položená. Je to vlastně jen silné tvrzení. Vždycky si vzpomenu na svého starého učitele, který nás učil, jak se ptát a jak se vyvarovat otázek typu „čím jste zavraždil svou oběť?“ Napřed přece musí být jasno, že zavraždil, a pak teprve může přijít otázka čím. Ptají se tak s oblibou vyšetřovatelé, kteří chtějí zatčeného přinutit k přiznání.

Řecko možná opravdu zkrachuje, ale zatím ještě žije. Říká se, že všechno zlé je k něčemu dobré. Někdy později možná sepíši všechny své četné zkušenosti dokládající pravdivost této lidové moudrosti, teď na to ale není čas. Z řeckého balancování na pokraji propasti by mohlo vzejít několik dobrých věcí. Přijetím eura Řekové ztratili možnost devalvovat svoji drachmu a od svých dluhů si tak odpomoci na úkor věřitelů. Je mnoho českých ekonomů, pro které je takováto ztráta možnosti devalvovat korunu tím hlavním důvodem stálého odkládání vstupu do eurozóny. V eurozóně už nejsou možné vzájemné kurzové války, kdy jedna země pomocí devalvace vlastní měny hází horký brambor problémů s dluhy a nezaměstnaností sousedům přes plot. Členové eurozóny tuto možnost už nemají. Nemohou se přizpůsobovat změnám jen nominálně, bezbolestně, na oko. Mají jen jednu možnost a tou je reálné, skutečné, a tudíž bolestné přizpůsobení. Náklady musí dolů, pracovat se musí tvrději, věřitele není možné oškubávat znehodnocením vlastní měny, dluhy se musí platit v plné výši. A to je přece dobře. 

  • Střety demonstrantů s policií autor: Petros Giannakouris, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2677/267684.jpg
  • Nepokoje v Aténách autor: Petros Giannakouris, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2677/267683.jpg
  • Stávka v Aténách autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2675/267433.jpg

Už evangelista Matouš věděl, že vcházet se má těsnou branou a že široká a pohodlná cesta vede jen do pekel. Dobré také je, že Řekové dostali lekci, tvrdá realita je přinutí k rozpočtové kázni, která jim tolik chybí. Zorbové by se jinak nedověděli, že pouliční kraválování k hospodářské prosperitě nevede. Krutá pravda ovšem je, že Řecko se dostalo do eurozóny podfukem, manipulací s výkazy a statistikami, které měly ukázat, že splňuje velmi náročná maastrichtská kritéria přijetí do eurozóny. Splňovalo je jen na papíře, ve skutečnosti ne. Dobré ale zase je, že se ještě silněji a snad už definitivně ví, že se musí na kladná razítka auditorů pohlížet s principiální nedůvěrou… Ti zklamali při přijímání Řecka do eurozóny a pak znovu a ještě více v době finanční krize, kdy blahosklonně a lajdácky dávali výborné známky nekrytým americkým dluhopisům. 

Všichni v eurozóně i mimo ni si určitě dobře zapamatují, jak se kdo choval v těžkých dobách řecké krize, kdy to vypadalo na rozpad eurozóny. Kdo byl ochoten pomoci a skutečně pomohl a kdo se tvářil, že když si někdo nadrobil, tak ať si to vylíže sám. V nouzi se přece pozná, kdo je přítel a kdo si myslí, že když bude myslet jen na sebe, že vyhraje. Krátkodobě, velmi krátkodobě snad vyhraje. 

Evropská unie se středem v eurozóně je ale dlouhodobý projekt. Pracuje se na něm už šedesát let. Moudří by měli stát o to, aby se dali počítat ke středu, a ne na okraj. Ubohý, chytrácky český postoj si bude Evropa pamatovat. Řekové připravují rozsáhlý program privatizace státního majetku. Privatizace je nadějí, že jim vynese peníze na zaplacení dluhů, ale hlavně nové a lepší majitele a manažery podniků schopné přivést zemi k prosperitě. My sami dobře víme, že tady vůbec nezáleží na tom, co má který napsáno v kolonce národnost svého pasu. Privatizace bude také podnětem, aby si v Řecku dali do pořádku registraci nemovitostí. Bez současné krize by se k tomu všemu sotva rozhoupali. Je dobře, že jsou v Česku podnikatelé, kteří se chtějí privatizace v Řecku účastnit. Věří, že se Řecko i euro podaří kolektivně zachránit. A to je dobré. Ostatně nebude to poprvé, co budou čest vlajky zachraňovat jednotlivci, soukromí podnikatelé a občané. Také to je dobře, protože Evropská unie patří jim, a ne politikům. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...