Kapitola 1 - Vloupání s prezidentskou pečetí

Je sobota 17. června 1972, krátce před druhou hodinou po půlnoci. Podzemím washingtonského hotelového komplexu Watergate na Virginia Avenue 2006 prochází čtyřiadvacetiletý strážce Frank Wills. Na dveřích ke schodišti si všimne neobvyklého detailu: lepicí pásky blokující západku, aby se dveře nezavřely (obvykle si takhle pomáhají úklidové čety, ty jsou ale teď, po půlnoci, dávno pryč). Pásku odlepí a jde dál. Když se za deset minut vrátí, je tam znovu. Teď už Wills volá policii.


Policisté Paul Leper, John Barrett a Carl Sholffer zjišťují, že podobně přelepené jsou dveře do pater až po šesté poschodí. To má pronajaté národní ústředí Demokratické strany. A dveře do chodby s kancelářemi jsou otevřené paklíčem. Trojice policistů začíná patro (s devětadvaceti kancelářemi sedmdesáti lidí) prohledávat. Když vstoupí do pracovny místopředsedy a tajemníka strany Stanley Griegga, vyskočí zpoza stolu muž, zvedne ruce a vykřikne: „Nestřílejte!“

Je 2:30 po půlnoci a policisté tu zatýkají ještě další čtyři lupiče. Ti odstranili dva stropní panely v kanceláři tajemnice Dorothy Bushové, sousedící s pracovnou předsedy strany Lawrence O'Briena. Tudy chtěli nechat sklouznout odposlouchávací zařízení nad podhledy v jeho kanceláři.

Zadržení (v oblecích, s chirurgickými rukavicemi a neozbrojení) měli u sebe dvě kvalitní zařízení pro snímání a přenos zvuku, paklíče, 2300 dolarů (většinou ve stodolarovkách s čísly v řadě), vysílačku, krátkovlnný přijímač pro odposlech policejní komunikace, čtyřicet neexponovaných filmů, dvě pětatřicetimilimetrové kamery a tři plynové pistole velikosti tužky. Policisté je přistihli s fotoaparáty nad otevřenými složkami se stranickými dokumenty.

Horší než zločin: chyba

Podle policie a recepčního z hotelu Watergate si čtyři z podezřelých - pod falešnými jmény - pronajali (kolem poledne den před vloupáním) pokoje 213 a 314. Povolení k jejich prohlídce získal žalobce od soudu okamžitě. Uvnitř se našlo dalších 4200 dolarů (ve stodolarových bankovkách stejných číselných řad, jaké nesly peníze zajištěné u podezřelých), další nástroje použitelné ke vloupání a šest kufříků s odposlouchávací technikou. Několik hodin po zatčení je poschodí zapečetěno a kromě týmu Charlese Wrighta z metropolitní policie začínají případ vyšetřovat agenti FBI a tajné služby.

Vloupání do kanceláří bylo třetím incidentem ve Watergate od 28. května 1972. Tehdy se jako hosté zapsali někteří z mužů, zatčených pak 17. června, a někdo se pokusil odšroubovat zámek u dveří. 7. června se kdosi vloupal do trezoru v sídle demokratů, odkud vzal sto dolarů a šeky.

U zatčených ze 17. června se navíc - jak už víme - našlo telefonní číslo poradce Bílého domu Howarda Hunta. Stopa vede k prezidentovi Spojených států.

Stáhněte si grafické přehledy nejdůležitějších aspektů aféry Watergate:

Vrátit se na prolog
Pokračovat na další kapitolu

  • WATERGATE: Propojení - zneužití - krytí: Návod k použití autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/11/1028/102741.jpg
  • Souprava pro odposlechy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/30/2987.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 19 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...