Kam se vlastně Paroubek chystá?

Nedávno vzbudil poměrně velkou pozornost rozsáhlý materiál Lidových novin, z něhož vyplývalo, že čelný funkcionář dnešní ČSSD Jiří Paroubek se cítí dotčen nevšímavostí této strany k jeho osobě, a tak prý podle svých vlastních slov hodlá ČSSD opustit. Velký titulek na první straně Lidových novin z 20. května zněl velmi kategoricky: „Paroubek se zhlédl v Benešovi, míří k národním socialistům“. A jeden diskusní příspěvek na toto téma v následujících dnech byl dokonce nadepsán populární floskulí „Paroubek se vrací z vandru“. Sám protagonista této záležitosti se však zatím vyjadřuje ke změně své stranické příslušnosti velmi zdrženlivě, asi v tom smyslu, že by to mohlo přicházet v úvahu až někdy koncem tohoto roku a kdoví zdali vůbec.

Mnohem těžší je však hledání odpovědi na otázku, kamže se to Paroubek údajně má vrátit z toho svého vandru a jak to souvisí s jeho obdivem k Edvardu Benešovi, jemuž před nedávnem on sám odhaloval na Loretánském náměstí v Praze pomník s nápisem „Edvard Beneš se zasloužil o stát“. Ponechme stranou diskusi, kterou to vyvolalo a stále vyvolává a všimněme si podrobněji, jakou úlohu ona „Benešova strana“ sehrála v naší novodobé historii a jaké bylo Benešovo postavení v té straně. Stojí snad i za připomenutí, že před týdnem uplynulo 127 let od Benešova narození.

Teprve o třináct let později – tedy roku 1897 – založil český politik Václav Klofáč stranu, kterou nazval Česká strana národně-sociální, kde právě tím posledním slovem „sociální“ se mělo zdůraznit spojení českého lidového nacionalismu s reformním socialismem, jehož tvrdší marxisticko-socialistickou tvář zastávala u nás tehdy už téměř dvacet let Sociálně-demokratická strana českoslovanská. Založením Klofáčovy strany národně sociální započaly nejasnosti mezi slovy „sociální“ a „socialistický“, takže nezřídka platilo, že strana původně národně sociální se nazývala stranou národně socialistickou a pak už se jen to dosti klíčové slovo v názvech měnilo nejen podle potřeb stran původních, ale i štěpením na strany podobné, kde se obě ta slova v názvech střídala.

To začalo hlavně po porážce tradičních národních socialistů vedených Petrem Zenklem v únoru 1948, kdy nastala trapná čtyřicetiletá epocha Československé strany socialistické, kolaborující v národní frontě výhradně s komunisty. A zde teprve mohl vejít do hry Jiří Paroubek, jemuž ve významném roce 1968 bylo šestnáct let. Jako mnozí lidé, kteří se chtěli společensky angažovat a případně si tím usnadnit svoji další kariéru, našli právě v těchto kolaborujících stranách – tedy u lidovců a Kučerových socialistů – pádný důvod, jak se nezkompromitovat s členstvím v KSČ.

A teprve v této partaji – opakujeme, že její přesný název zněl Československá strana socialistická, která už ani ideově nemohla mít nic společného s Edvardem Benešem, kam – jakožto do strany národně socialistické – prosadil Masaryk Beneše za předsedu kdysi dávno ve třicátých letech. Tedy úplně jiná strana než byla ta, v níž mnohem později strávil Jiří Paroubek dvacet devět let a která mu svým vlivem asi pomohla nejen k onomu místu ve vedení pražských Restaurací a jídelen, což se rádo proti Paroubkovi s jistým posměchem používá, ale i do vedoucích pozic v jiných komunistických podnicích. On však u komunistů nebyl. Považoval nicméně za nutné napsat do časopisu své strany Socialistický směr nějaké články oslavující únor 1948, což mu při jeho polistopadovém politickém angažmá v rámci obnovené ČSSD bylo před pár lety právem vytýkáno.

Zdá se tedy, že sám Jiří Paroubek nemá příliš jasno o ideovém zaměření nové strany, jejíž založení už teď poněkud vágně naznačuje. Lze vážně předpokládat, že při tom dopadne stejně, jako když se o něco podobného pokusil jeho předchůdce Miloš Zeman, a pochybuji, že by jeho nová strana mohla nějak výrazněji zapůsobit na českou politiku.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Česká strana národně socialistická 2005 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/832/83127.jpg
  • Edvard Beneš zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/21/2058/205727.jpg
  • Jiří Paroubek autor: Šimánek Vít, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2482/248131.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...