Janov: Hlaste se k nejbližší neonacistické buňce

Ostrá bitka na sídlišti Janov mezi neonacisty a policisty by měla všechny varovat. Myslím tím úřady, politiky, občany. Měla by vést k urychlenému jednání nejen místní radnice, ale i vlády. Tentokrát totiž nácky vítal potlesk místních a majitelé bytů pomáhali holohlavým borcům během krvavého střetu utíkat před policajty. Něco se změnilo.

Vroucí problém litvínovského sídliště, stejně jako jiných sociálních ghett, shodil pokličku a nadělal u toho dost randálu. Pokud se debaty budou dál zaměřovat na to, jak a co měli dělat policisté, jestli zasáhli včas, nebo pozdě, zůstane vše při starém a promarní se další šance analyzovat jádro průšvihu. Že totiž občany do náruče extremistů žene vláda. Policistů je naopak v tomto případě potřeba se zastat. Zdá se, že skutečně dělali, co mohli, aby náckům zabránili napadnout obyvatele sídliště. V každém případě se policie zorientovala v tom, kdo je agresor a komu má pomáhat a koho chránit. Není to tak samozřejmé tvrzení, neboť právě s tím má policie dlouhodobě problémy. Vzpomeňme zmlácení Kateřiny Jacques, když policie chránila extremistický pochod v centru Prahy před lidmi protestujícími proti rasismu. Je to trochu zprofanovaný příklad, ale takových případů se najde dost. Když se dnes ozývá František Bublan, sociálně demokratický ministr vnitra, s tím, že „zákrok šlo zvládnout lépe“, sází zřejmě na naši krátkou paměť. Nebyla to „jeho“ policie, která nastoupila na skupinu lidí, kteří si na pronajaté louce udělali diskotéku, a dost tvrdě je zmlátila? Nebylo to tenkrát na politickou objednávku premiéra Paroubka? Byl zákrok Bublanových lidí na Czechteku z jeho dnešního pohledu kvalitní?

Současný shromažďovací zákon je dost liberální a můj názor je, že je to dobře. Policisté vás nemůžou zmlátit jen proto, že jste shromáždění svých věrných nenahlásili úřadům, ani proto, že se establishmentu nelíbí vaše názory. Pražská radnice šla ještě dál a umožňuje lidem demonstrovat na jednom místě bez ohlášení, jenom upravuje dobu, kdy se to nesmí, což jsou státní svátky. Je to moderní řešení a předbíhá řadě konfliktů. Je možné, že policie měla v Janově skutečně zákonnou možnost násilně rozpustit demonstraci dřív, už během xenofobních projevů, ale vzhledem k připravenosti skinheadů k boji by to pravděpodobně situaci jen vyhrotilo o něco dřív. Jestli policisté věděli, co jsou zakuklení militanti zač, mohli legitimně vsadit na taktiku: „nedráždit a kontrolovat“. Výtky k práci policie jdou tentokrát mimo.

Mnohem důležitější je, jak Dělnická strana a k ní přichycení neonacisti získávají mediální body. Jsou vidět, a to se počítá. 29 tisíc voličů v posledních volbách není vůbec málo, alespoň na to, jací breptové, bez vtipu i inteligence, za stranu dnes mluví. Ivan Langer může Dělnickou stranu zrušit a policisté rozehnat každou jejich demonstraci, ale je strašně naivní si myslet, že tím problém zmizí. Bude jiná strana, jiný ohlašovatel. Ve skutečnosti je to právě Langer a jemu podobní vrcholní politici, kteří extremisty posilují. Už jen tím, jak provádí veřejnou správu. Tedy vlastně neprovádí. Jsou to státníci bez výsledků, pokud tedy za výsledky nepovažujeme například paralyzování práce protimafiánských jednotek policie. Langera, nebo jeho stranického kolegu Řebíčka, můžete lehce potkat v pracovní den ve tři hodiny odpoledne na golfu. To jen pro ilustraci jejich zapálení, kterým tito politici hoří pro práci ve veřejných věcech. Nulový morální kredit, nulové výsledky.

Co to má společného s pravicovými extremisty? Češi v hospodě najdou vždycky společnou řeč nad dvěma tématy: špinavá politika a soužití s cikány. Současná vláda je zkorumpovaná, o tom pochybuje málokdo. Problém romských ghett nikdo neřeší, o tom se můžeme přesvědčit každodenně. Přijdou volby, kdy se toto nadávání zhmotní do vhozeného volebního lístku. Vlastně je to zázrak, že na té vlně hospodské nenávisti ještě nějaký dobře mluvící skinhead, který si nechal dorůst vlasy, nedosurfoval až do parlamentu.

Romský problém je velmi složitý, vyžaduje dlouhodobou snahu a politické tahouny, kteří budou mít odvahu na nepopulární téma a neoblíbené kroky. Někoho, kdo bude schopen odmítnout veřejnou rasovou nenávist vůči Romům, ale zároveň nestrčí hlavu do písku a začne hrozbu sociálních ghett systematicky řešit. Někoho, kdo nejde do politiky rozkrádat veřejné peníze, ale řešit problémy, a to i s rizikem, že nepřežije volební období.

Náckům je potřeba vzít vítr z plachet. V Praze i Brně se jim už lidé postavili na ulicích, a to zmůže mnohem víc než tisícovka policejních kukláčů. A pak je třeba, aby lidé, které si platíme na radnicích, v parlamentu a ve vládě, začali konečně něco dělat. Nebo nám budou pod okny pochodovat nacisti každý týden. A silnější.

  • Policejní zásah autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/530/52901.jpg
  • Pouliční boje autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/529/52900.jpg
  • Hořící auto městské policie autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/531/53025.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
před 17 hhodinami

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...