I pod Blaníkem je Evropa

V pátek 25. září, v předvečer příjezdu papeže Benedikta XVI. A tři dny před svatým Václavem, jsem byl v Benešově u Prahy, abych se zúčastnil zahajovacího koncertu už 25. ročníku Podblanického hudebního podzimu. Přiznám se, že tento zážitek na mne zapůsobil více než to, co jsem viděl v televizi, slyšel v rádiu a četl v novinách ve dnech následujících. Mám naq mysli samozřejmě dění kolem papežské návštěvy a oslav takzvaného dne naší státnosti. Jedna z mála věcí, která mě z těch tak bouřlivě aklamovaných událostí s oním benešovským zážitkem spojovala, byla papežem pronesená věta, že kdo si zachová schopnost vidět krásu, nikdy nezestárne.

Budiž řečeno, že právě ta hlavní událost prodlouženého víkendu z konce září byla víc pompa než krása. Jako by se pozapomínalo na to, že křesťanství bylo vždy jedním z hlavních zdrojů umění a pokud umění znamenalo uplatnění vrcholných lidských schopností, pak jsme mohli mluvit právě o něm jako o čisté kráse, která uchovává lidem nejen mládí, ale také smysl pro věci nejušlechtilejší, čímž přirozeně zvyšuje i ušlechtilost jejich myšlení a činů.

A právě kultury a umění se při papežově návštěvě u nás poněkud nedostávalo. V programu bylo sice krásné Dvořákovo Te Deum a v televizi jsme spíše jako doprovodnou hudbu na brněnském letišti slyšeli Janáčkovu Symfoniettu. Ovšem pop-rockové zneužití křesťanských melodií ve staroboleslavském kostele pobouřilo i nábožensky založeného publicistu Michala Semína, který v Lidových novinách dokonce Benediktu XVI. vytkl, že při svém kritickém postoji k úpadku katolické liturgie nedohlédl na to, aby kulturní složka jeho mše v místě smrti svatého Václava nedopadla tak průměrně až podprůměrně.

Zejména však mnozí z nás pociťují vždy zklamání, když jen proto, aby bylo možné chlubit se desetitisícovými davy účastníků mší pod širým nebem, zmizí veškerá krása, která vždy byla a mnohde ještě je vkládána do uměleckého vybavení kostelů a místo toho se na nábožensky nedůstojné plochy, jako je třeba letiště, postaví jakási levná kulisa, připomínající spíše lešení, odkud se pak mše celebruje pro ony desetitisíce až statisíce lidí. Mnozí z nich, jak to podrobně popsaly Hospodářské noviny, šli ke svatému přijímaní, aniž tušili, jak se při tom mají chovat, a přiznávali, že třeba nebyli vůbec pokřtěni. Tím dokazovali, že jim šlo hlavně o podobné show jako při koncertech rockových hvězd, o nichž spisovatel Zdeněk Mahler říká, že mu spíše připomínají jakousi černou mši. Zde nejde jen o opak skutečného náboženství, ale i o určitou otrlost ke kráse, kterou návštěva papeže nedokázala dostatečně korigovat.

Na tomto místě se musím vrátit k onomu pátečnímu koncertu v Benešově. Byla to místními činiteli výborně zorganizovaná slavnost čisté krásy na pódiu a ušlechtilosti v hledišti tamějšího divadla. Návštěvníci bez jediné výjimky – a že takových výjimek vidíme na pražských koncertech nemálo – přišli ve vkusných večerních oblecích a v naprosté ukázněnosti bez tleskání mezi větami jednotlivých skladeb se oddali poslechu hudby 18. století. Celý letošní cyklus je totiž zasvěcen českému skladateli Janu Dismasu Zelenkovi, který se narodil před 330 lety přímo pod Blaníkem – v Louňovicích. Začínalo se tedy jeho dvěma skladbami, ale zbytek koncertu patřil hudbě německé a italské, který vyzařovala jednotný styl tehdejší Evropy a dnešním Čechům jako by symbolicky připomněla, jak přirozeně do této kulturní oblasti patříme. A – rovněž symbolicky – se nám předvedlo, že naším největším vkladem do této společné pokladnice může být český způsob interpretace, který dokáže strhnout nejen nás, ale právě v hudbě a ve výtvarnictví může znamenat přínos i pro celý kontinent, do něhož odjakživa bytostně patříme.

Jestliže tedy jedním z nejvýraznějších rysů papežovy návštěvy prý bylo jeho názorové sblížení s prezidentem české republiky, což sám Václav Klaus vysoce ocenil, pak by bylo nádherné, kdyby to i do hlavy hlavy našeho státu vneslo Benediktovo hluboké přesvědčení o nutné evropské integraci na křesťanském základě, které se od Klausova euroskepticismu výrazně liší. A sám prezident by se měl přijet na některý z dalších konceptů Podblanického podzimu a odčinit tak svou poslední dost provokativní návštěvu přímo na vrcholu Blaníku v den našeho přijetí do Evropské unie roku 2004, kdy dával najevo, že snad prosí o pomoc blanické rytíře ve chvíli, kdy je Čechům nejhůře. Dnes, po pěti letech, by se při návštěvě Podblanicka mohl přesvědčit, jak obyvatelé středočeského venkova manifestují naši odvěkou evropskou kulturní sounáležitost. Nejde však jen o kulturu, ale o celý náš život.

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6 

  • Papež Benedikt XVI. autor: Kamaryt Michal, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1141/114031.jpg
  • Papež Benedikt XVI. s prezidentem V. Klausem před odletem autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/12/1141/114085.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...