Humanita u konce s dechem aneb Syrské peklo

Včera dopoledne došlo k ostřelování východního předměstí Damašku prorežimními silami. Podle opozice a zveřejněných videí při tom byla pravděpodobně použita munice obsahující nervový plyn a „výsledkem“ je tak možná až 1300 obětí. Dusící se civilisté včetně dětí ale již v českých médiích titulní strany neobsadili a i svět ve svém odsouzení událostí v Sýrii zůstává jen u patřičně odměřených slov. Došel humanitě v Sýrii po tomto posledním zvěrstvu definitivně dech?

Hlouběji už klesnout nemůžeme

Ve filmu „Rudý baron“ (z první světové války) se ošetřovatelka německého stíhacího esa Manfreda von Richthofena jednou podívá v polní nemocnici na dlouhou řadu postelí plných zraněných, zmrzačených a trpících lidských bytostí a s opovržením a smutkem v hlase praví: „Nikdy neklesneme hlouběji!“ Ta scéna mi vytanula na mysli při záběru na dlouhou řadu do bílé látky zabalených těl civilistů, kteří byli, s největší pravděpodobností, včera v Sýrii zplynováni. Obraz posledních syrských válečných hrůz je pak doplněn o tento snímek starý jen pár dnů, jenž ukazuje tisíce Syřanů unikajících přes provizorní pontonový most do severního Iráku.

Může to být vůbec ještě horší? Současný útok, byť jeho detaily zůstávají nejasné a původce sporný, je logickým vyvrcholením hrůz, které Sýrii již potkaly. Například násilně realizované sociální inženýrství a přesídlování obyvatelstva. Nebo masové znásilňování žen a mučení civilistů. Sebevražedné teroristické útoky, usekávání hlav a končetin v „přímém přenosu“… I to zde již opakovaně bylo. Využívání nelítostných teroristických skupin (Hizballáh a al-Káida) oběma stranami konfliktu? I tuto položku na seznamu si můžeme odškrtnout. Exodus milionů lidí uvnitř a vně země? Rovněž splněno. Použití dělostřeleckého a leteckého bombardování, včetně raket Scud, při uplatnění kolektivního trestu na odbojném obyvatelstvu v syrských městech a vesnicích? Splněno. Etnické a sektářské střety a čistky? V plném proudu…

Konec iluzí a nadějí

Sýrie je tragédií i pro svět a region a to ze třech důvodů. Prvním je nezájem Západu včetně USA, které již nemají ani zájem ani zdroje na to, aby válkou těžce zkoušený národ ochránily tak, jako tomu bylo dříve, byť s mnoha odklady, na Balkáně. Druhým důvodem je indiference Arabů a jejich režimů včetně bohatých ropných monarchií, které nejsou schopny ani ochotny se mezi sebou dohodnout, přestat podporovat syrské zabíjení zasíláním peněz různým místním bojůvkám, být výrazněji solidární s uprchlíky či dokonce v zemi přímo zasáhnout a gordický uzel vlekoucího se konfliktu konečně rozetnout. Třetím důvodem syrské tragédie je pak nezměnitelnost stavu v Sýrii. Prezident Bašár al-Asad  v ní vládl před revolucí a vládne i po ní. Prodemokratické aspirace části populace byly „po zásluze“ utopeny v krvi a geopolitické zájmy velmocí převážily nad humanitárními ohledy. Svět se proto na syrské utrpení stále spíše jen dívá.

Vývoj v Sýrii má v kombinaci s posledními událostmi v Egyptě závažné důsledky i pro osud celého arabského jara. Obě pro Blízký východ klíčové země se totiž vrací k předešlému statu quo. Jak kdyby se chtělo říct: „Revoluce skončila, zapomeňte.“ Svržený egyptský prezident Mubárak proto jde na svobodu a syrský prezident Bašár al-Asad jak vidno potře v Sýrii poslední „teroristy“ hlava nehlava. Opozice je v obou případech umlčena silou.

  • Oběti chemického útoku v Sýrii zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4969/496817.jpg
  • Podle opozice použila Asadova armáda chemické zbraně autor: Local Committee of Arbeen, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4965/496496.jpg
  • Podle opozice použila Asadova armáda chemické zbraně autor: Local Committee of Arbeen, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4966/496510.jpg
  • Podle opozice zaútočila armáda chemickými zbraněni. Mezi oběťmi jsou i děti autor: Local Committee of Arbeen, zdroj: ČTK/AP http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/50/4965/496495.jpg

Svět mýtů a dohadů

Na tom, kdo poslední chemický útok v Sýrii provedl, ve světě shoda nepanuje. Za absence přímých a veřejných důkazů je tedy otázka viny a trestu spíše otázkou zahraničně-politických zájmů. Írán se proto dušuje, že syrský režim za nic nemůže, kdežto Izrael v tom má jasno přesně naopak. Je každopádně otázkou, proč by režim takové zvěrstvo realizoval, když nad opozicí vyhrává a navíc má nyní v Damašku misi OSN, která má vyšetřit podobná podezření na chemické útoky z letošního března. Zároveň se navíc jedná o ideální čas a důvod něco takového sehrát ze strany opozice, což jen nahrává konspiračním teoriím.

Na druhou stranu, co když je to ale pravda a režim chemický útok skutečně spáchal? Třeba mu jeho sebevědomí a pocit beztrestnosti přerostly přes hlavu. Nebo to vládnoucí klan Asadů vnímá tak, že válka je již vyhraná a zbývá jen „uklidit“. Zlomit poslední odpor. Urychlit konec války tím, že se opozici ukáže, že proti režimu nemá již žádnou šanci, nikdo jí nepomůže a má proto kapitulovat.

Beznadějná situace, beznadějné důsledky

Pokud se útok prokáže, bude těžké pro Západ a USA zůstat stranou a (opět) tak nedodržet svá slova o užití chemických zbraní jako červené linii, za jejíž překročení má režim zaplatit. Případný zásah Západu bude však konflikt dále eskalovat a zatáhne do něj další aktéry. Zároveň je ale možné, že ani tak k intervenci nedojde a vládnoucí režim si bude nyní moci dělat v Sýrii beztrestně už naprosto cokoliv. Co se týče opozice, její vyhlídky v souvislosti s daným útokem nejsou zrovna růžové. Pokud na něj svět nezareaguje, dostane opozice jasný signál, že nikoho nezajímá. A pokud byl útok opozicí zinscenován a vyjde to najevo, tak tím přijde o poslední zbytky důvěryhodnosti. Tak či onak, je jisté, že v Sýrii se stalo něco velmi ošklivého, protože na to, aby šlo jen o sehrané divadlo, by ty děti musely být skutečně dobrými herci…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...