Dvakrát nevolebně

Je to úleva nepsat o volbách – a vzhledem k předvolebnímu embargu na prognózy také povinnost. Ale o čem tedy psát, když ne o záplavách, neonacistických žhářích či romských surovcích? Jedno radostnější téma posledních dnů se přeci jen nabízí: konec trapného přetahování o Katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha. Jistě, zásluha za elegantní řešení 18 let starého sporu patří v první řadě novému arcibiskupovi Dominiku Dukovi. Ale zrovna tak může být kritizován, že nepokračoval v úsilí svého předchůdce Miloslava Vlka o vydání soudního rozhodnutí, že komunistické „znárodnění“ či „vyvlastnění“ katedrály bylo nezákonné. A že jako prostor bohoslužebného určení katedrála vždy byla, je a bude výsostným církevním objektem.

Stát ovšem na logiku či pravdu příliš nehraje a katolická církev s novým arcipastýřem to bere s klidem, potvrzujíc tak, že moudřejší ustoupí. Podle posledního rozhodnutí soudu, jež může být po právu pokládáno za podjaté, náleží katedrála státu. V pražském katastru nemovitostí je dokonce vedena jako „objekt občanské vybavenosti“. Sepsané slavnostní prohlášení prezidenta Václava Klause a arcibiskupa Dominika Duky tuto kocourkovštinu pochopitelně nezmiňuje. Prakticky zachovává status quo, jaký byl i za komunistů: církev v chrámu vykonává liturgické obřady a stát hradí údržbu a vybírá vstupné. Navíc církev může pro obslužnou činnost chrámu bezplatně užívat dva původně své domy, kde až dosud musela platit nájem. Zdá se, že největším kladem dohody prezidenta a arcibiskupa je rychlost, s jakou byla dosažena. Sympatické je, že převládla vzájemná důvěra, že společná správa bude vyjádřením korektního pečovatelského vztahu obou stran k tomuto kulturnímu klenotu.

Navozena tak byla i příznivá atmosféra pro lepší spolupráci mezi státem a církvemi. Kdo by se ale domníval, že teď půjde vše jako na drátkách, asi by se mýlil. Dukova velkorysost, s níž stáhl ústavní stížnost na rozhodnutí soudů, jež za vlastníka katedrály určily stát, může být snadno chápána jako slabost. Část politiků to interpretuje tak, že „církev uznala právo státu na katedrálu“. Zapomínají, že cesta k pozdějšímu řešení zákonem zůstává otevřena. Nálada pro úpravu vztahů mezi státem a Vatikánem i pro vyrovnání se s církvemi je nyní lepší, politické podmínky se však příliš nezměnily. A vzhledem k doznívající ekonomické krizi se rychle nezlepší ani omezené možnosti finančního vypořádání. Otázkou tedy je, zda politici projeví obdobnou vstřícnost, jako arcibiskup Duka, a přikloní se alespoň k naturální restituci s mnohem nižším finančním plněním státu.

Druhé dnešní téma s prvním do jisté míry souvisí. V kauze statkářky Ludmily Havránkové také jde o nemovitosti, a teď dokonce i o vyvlastnění – podobné tomu, jaké provedli komunisté v r. 1954 se svatovítskou katedrálou. Řádově stejná je i doba marného jednání o výkupu pozemků statkářky pro hradeckou dálnici: 16 let. Postup v obou případech je ale obrácený. Katedrála byla nejprve vyvlastněna, pak se o ni strany soudily, a nakonec se v klidu dohodly. U pozemků pod dálnici to pokusy o dohodu začalo, na konci je ale vládní verdikt o vyvlastnění a soudy jsou na obzoru. Neúspěch dosavadních jednání nelze přičítat jen farmářce; připravené dohody nebylo možné realizovat také kvůli rozporům s různými zákony a nařízeními. A kdo jiný než stát může ručit za korektní způsob vypořádání? Jestliže se teď vláda uchyluje k vyvlastnění pozemků (nejen statkářky, ale i dalších zhruba 70 občanů, jimž farmářka rozprodala část parcel v r. 2004, kdy na její nabídku výměny nikdo nereagoval), je to jen chabý pokus zakrýt neschopnost se s vlastníky dohodnout. Ilustrativní je i nezájem o solidní jednání se sestrou farmářky Jaroslavou Štrosovou, jíž byla za její miniaturní pozemeček nabídnuta parcela utopená ve změti cizích pozemků a bez vlastního přístupu. Jakoby nebylo možné, např. v rámci právě probíhajících komplexních pozemkových úprav, poskytnout za onen nepatrný kousek „rodné hroudy“ přijatelnou náhradu.

Institut vyvlastnění má své opodstatnění v případech veřejného zájmu, nelze-li dosáhnout dohody ani po vyčerpání všech možností jednání. Za plně odůvodněné by se mohlo pokládat např. vyvlastnění účelově blokovaných pozemků pro protipovodňová opatření v územích, kde opakovaně dochází k záplavám, obětem na životech a škodám na majetku. Ale kupodivu právě tam se vyvlastnění „ve veřejném zájmu“ nekoná. Místo toho se vyvlastňují pozemky pro silnice, naposledy kvůli obchvatu Javorníku. Proč nedošlo k vyvlastnění pozemků pro poldery a hráze, které mohly ochránit Troubky – povodněmi nejpostiženější obec ČR za posledních 13 let? To nikdo ani nevysvětluje. Jaká kritéria platí pro „veřejný zájem“ v Česku? Stále stejná jako za komunistů?

  • Katedrála Sv. Víta autor: Třeštík Jan, zdroj: ČTK http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/8/718/71795.jpg
  • Pozemky Ludmily Havránkové kolem plánované D11 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/15/1437/143656.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023

Rusko musí ukazovat jaderné svaly, protože na Ukrajině selhává, míní bezpečnostní analytik Bříza

Rusko ve skutečnosti rozmístit taktické jaderné zbraně v Bělorusku vůbec nepotřebuje, protože disponuje nosiči, díky kterým může udeřit kdekoli v Evropě i ze svého území. V rozhovoru pro Interview ČT24 to uvedl bezpečnostní analytik a expert na jaderné zbraně Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Podle Břízy chce Moskva vyslat signál dovnitř Ruska a také odradit Západ od další eskalace. Řinčet nukleárními zbraněmi musí, protože mu nic jiného nezbývá – splnit vojenské cíle na Ukrajině se Rusům dosud nepodařilo, poznamenal Bříza.
29. 3. 2023
Načítání...