Dobrá rada Ježíše Krista

Na první pohled se to jeví jednoduše. Ježíš Kristus řekl: "Tvoje řeč budiž: ´Ano!´ ´Ano!´ ´Ne!´´Ne!´“ Jak snadno se člověku vybírá, stojí-li před rozhodnutím při volbě, u níž si vystačí pouze s těmito dvěma slůvky! Tak lehké jsme to měli v minulém režimu. V den voleb jsme vskutku měli na vybranou pouze mezi "ano“ a "ne“. Pravda je, že drtivá většina z nás ze strachu, co všechno by se případným "ne“ mohlo spustit, rozhodovala se "„ano“, byť srdce i mozek říkaly něco docela jiného. Bázeň je však nad cit i rozum. Umí je pěkně podvázat. Srdce rozechvěje a mozek otupí.

Znám příběh, v němž mladý člověk zvolil ono „ne”. Byl ve volební síni ještě se svojí dívkou. Psal se rok 1971 a za plentu se nechodilo. Onen mládenec za ni vstoupil a pečlivě, úsečkou přeškrtal všechny kandidáty Národní fronty. Z místnosti slyšel jenom mrtvé ticho. Zahodil přeškrtaný lístek do urny a za plentu vstoupilo jeho děvče. Taky samozřejmě prvovolička. Kluk stál, dál poslouchal to ohromené mrtvo, cítil na sobě nenávistné pohledy volební komise, a čekal. A najednou se za plentou ozvalo srdceryvné: “Ježíši, miláčku, mně dopsala tužka!” Dohlížeči nad volbami ani pořádný vercajk neměli, protože vůbec nepočítali, že ho někdo bude při volbách potřebovat. Ježíš tužku nedodal, podobné lapálie byly pod jeho úroveň. On jenom poradil to svoje „ano” a “ne”. Miláček písátko podat nemohl, za plentou musí být člověk sám. Nakonec to vyřešil předseda komise, který se tak musel probudit z ohromení nad tím, že si někdo troufl… Vždyť to byla doba, v níž lidé prosili o právo říci alespoň „nevím”, když už “ne” byla jasná zrada.

Dali ti dva na slova Ježíšova a protože nechtěli říci „ano”, prohlásili svoje “ne”. Druhý den se dočetli v novinách, že „ano” proneslo 99, 9 % občanů. Kluk a holka se stali součástí podivného osamělého “ne” zlomečku. Dodnes ten člověk, nyní už muž v letech, vypráví: "Na to ticho nikdy nezapomenu. Jako by se mělo zřítit nebe či co…”

Ach, jak snadné bylo volit podle Kristových slov! Byť na první pohled těžké a složité, protože zatížené strachem. Překonala-li se ovšem ta obava, šlo všechno lehce. A když se nepřekonala a člověk jim tam vhodil přitakání politice kdovíkterého sjezdu, bylo to ještě snadnější. Dnes je ovšem ten Ježíšův imperativ na nic. Jaké „ano”? Jaké “ne”? Zvažovat a přemýšlet nad volbou je nutné. Byť mnozí mají jasno, koho „ne”, koho “ano” je rozhodování mnohem složitější. A představa, že se člověk bude v případě vítězství jeho barev cítit spoluzodpovědný za všelijaké vylomeniny, jichž se ti, kterým dal své „ano” dozajista dopustí během příštích čtyř let, ta také není nijak veselá. Se svobodou se tíž zachází, než se jí zříká. Tenkrát, za starých časů, lehce padalo do uren to většinové “ano” a s ním i volnost. Později už si toho přídavku lidé ani nevšímali. Zvykli si. Žít se chtělo.

Dnes už nám netřeba Ježíšovy výzvy. Známe svá „ano” i svá “ne”. Jenom by nám Kristus měl pomoci s tím, abychom si je dobře zdůvodnili. Abychom za čas oněch „ano” a “ne” nelitovali a neshledávali příčiny pro ně lehkými. Ovšem s tímhle nám Ježíš Kristus v žádném případě nepomůže. Ba ani ne Bůh Otec či Duch Svatý. Budeme se s tím muset popasovat sami. I s případnými výčitkami svědomí, když se ukáže, že to nebylo zrovna to pravé ořechové. Nicméně až vstoupíme za plentu, nenastane mrtvé ticho, jako by se v příštím okamžiku mělo zřítit nebe. Což je při všem tom trápení s volbou velmi povzbuzující.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...