Dluhový průmysl hlásí rekordní zisky

Slovo „dluh“ je jedním z nejpoužívanějších slov dneška. Ještě nedávno jsem se dočítal v novinách, že „žít na dluh“ je moderní. Taky jsem slyšel, že inflaci je možné uniknut jedině „životem na dluh“.  Dluh, dluhy, dlužníci, zadlužení, předluženost, dluhová služba státu – to jsme to tedy, pracující, dopracovali! A přesto, že žijeme v prodlužené společnosti, žádný zásah státu se nekoná a stále můžete na každém rohu číst lákavé věty „za deset tisíc dostanete milion“.

Z půjčování peněz a splácení dluhů je totiž normální průmyslové odvětví. A stát je podporuje, ba dokonce z něj má, v podobě daní, zisk. Je stejně nesmyslné jako výroba cigaret, která produkt v ceně halířů prodává za stokoruny, trpělivě a pečlivě pracuje na závislosti občanů na kouření, z jehož následků je pak „lékařský průmysl“ léčí a tak pořád dokola. 

Zdá se mi, že náš pocit zmaru plyne hlavně z toho, že naše civilizace zabloudila v těch bankovních, realitních, kuřáckých, překupnických, ale i politických kruzích. Ty se, místo služby lidem, zabývají jen samy sebou a místo rozvoje přinášejí destrukci. Banky nevyrábějí svými půjčkami prosperitu, ale zoufalý národ dlužníků. Náš průmysl se scvrkl na výrobu cigaret a aut, jež ničí zdraví lidí a odčerpávají finance ze zdravotnictví. Zemědělci neživí národ, ale starají se, aby měli co nejvyšší dotace z té proklínané EU. Prosperují jako nikdy předtím, ale většina potravin se k nám dováží. 

Takto bych mohl pokračovat do nekonečna. Věci se obrátily ve svůj protiklad. Učitelé se bojí dětí, děti diktují, co se má na školách učit a při pohlavku se dožadují lidských práv. Zapomněli jsme na přirozený řád přírody. Zapomněli jsme na úctu ke stáří. Vsadili jsme na tzv. odborníky a ti nás dovedli tam, kde jsme. Proto se řada lidí intuitivně odklání od racionality a hledá hodnoty jinde. Žijeme nejen na dluh finanční, ale především lidský! 

Hle, k čemu všemu mě přivedlo to krátké slůvko: DLUH?! Na začátku samé úsměvy a lákavé sliby, na konci exekuce, vymahači dluhů a smrt. Ano, doba je taková, kdo si půjčuje, zahrává si se smrtí. A tak čtu na internetu, že sedmdesátiletí manželé, „skvělí lidé“, jak o nich řekl soused, se oběsili v garáži u svého domku. Dali ho do zástavy na zaplacení dluhů svého syna. Ten dluhy nesplatil a věřitel dům prodal i s manželi. Měli se do týdne vystěhovat. Kam? Na ulici. V pětasedmdesáti. Zadlužený syn žije dál (a splácí dluhy), „skvělí lidé“, kteří si před dvaceti lety domek postavili, se oběsili. To chceme? Chceme se oběsit nebo jen a jen splácet dluhy?!

Anebo - díval jsem se na pořad České televize Krotitelé dluhů. Třicetiletá žena tam už celé roky splácí (a ještě splácet bude!) statisícové pokuty Dopravnímu podniku za to, že někdy před jedenácti lety jela několikrát načerno. Dluhový průmysl funguje jako žádný jiný. Zaměstnává stovky naprosto lhostejných, bezcitných lidí, nic neprodukuje a jenom vynáší! Je mu jedno, že dožene celé rodiny k sebevraždě. Náš stát jej opečovává, náš stát pro něj vytvořil zákony a on teď funguje už zcela autonomně, automaticky, sám od sebe a nezastaví se před nikým.

Jednoho dne se dozvíte, že jste jeli před jedenácti lety „načerno“ v tramvaji a dlužíte Dopravnímu podniku 160 000 korun. Pokutový lístek z té doby byl po pěti letech úředně skartován a neexistuje. Jediné, co existuje, funguje a žije, je váš dluh. Suďte se, nevadí, váš dluh stále roste. 

Nastoupili jsme cestu sebezničení. To už dávno není o právu věřitele, to už je dávno samostatně pracující „průmysl dluhů“. A nebude to trvat dlouho a opravdu se v novinách dočteme větu, která stojí v názvu tohoto blogu (zatím, vymyšlená): Dluhový průmysl hlásí rekordní zisky. „Dluhový průmysl“ ztratí své uvozovky a zamíří na burzu. Politici pokrčí rameny a řeknou: To je prostě kapitalismus – a bude jim to úplně fuk. Není nad řádně zadluženého, a tedy vystrašeného anebo rezignovaného voliče! 

A já se ptám, spoluobčané a budoucí dlužníci: je tohle to, co jste chtěli? Je tohle stát, který jsme chtěli? Chceme stát, který nás všechny zadlužuje a jednou zadluží? Je tohle ještě vůbec náš stát? Není to mašina na naše zničení? Zachrání nás někdo před ní, nebo se budeme muset zachránit sami?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...