Devatenáctý červen – to není jen Klausova sedmdesátka

Už dlouho se na pozítřek chystaly oslavy kulatých 70. narozenin současného prezidenta republiky. Narodil se 19. června roku 1941 a takové oslavy hlavy státu jsou obvyklé i v demokraciích, kdežto kdyby tentýž člověk už v oné čelné státní funkci nebyl, byla by pompa mnohem menší. To se začátkem října pravděpodobně přihodí exprezidentu Václavu Havlovi, který bude mít pětasedmdesátku. Jenže Klausovy oslavy na Hradě byly, jak víme, z nějakých důvodů odvolány. To teď nebudeme rozebírat.

S daty narození různých lidí bývají spojovány poněkud esoterické předpovědi o jejich povahách, a to ještě mnohem dříve, než se nějaká jejich povaha vůbec projeví. Kalendář je rozdělen do dvanácti takzvaných  znamení, různě poeticky pojmenovaných, z nichž každé je vymezeno přesnými daty. Blíženci spadají do období od 22. května do 21. června – končí tedy přesně o slunovratu. Jelikož se v té době narodilo hodně známých lidí, musíme se nutně ptát zdali se různé předpovědi tohoto znamení vztahují stejně na ty květnové jakož i na pokročilé dny červnové, do nichž spadáme my z 19. června, neboť – když dovolíte – patřím mezi ně i já sám. 

U nás se těmi znameními a jejich odrazem na příslušné životy hodně zabývá osoba tak milá a soudná, jako je spisovatelka Daniela Fischerová. Věřit všemu, co nám Blížencům předpovídá, nemusíme brát zcela vážně, ale zkusme připomenout alespoň to hlavní. Naše zájmy jsou prý tak široké, že ani při nejlepší vůli nejsme schopni obsáhnout nějaký obor do hloubky, ale mnohem spíše máme sklon k povrchnímu vnímání věcí a oslňování společnosti tím, co všechno víme, i když je to právě jen ten povrch. Něco jako urputné lpění na tak fixní idei, jakou třeba Václav Klaus chová k Evropské unii, se v těch předpovědích pro Blížence podle Daniely Fischerové nevyskytuje. 

Zdá se, že mnohem spíše zde sedí prý zcela nesporný rys našich povah, abychom co nejvíce lidí seznámili s tím, což jsme my poznali jako svou platnou, byť i ne právě úplnou pravdu. Je to realizace dávného trefného aforizmu publicisty Jiřího Hanáka, že novinář je člověk, který co nejšíře seznamuje své čtenáře s tím, co sám kde přečetl. Patří sem tedy nejen publicisté, ale i spisovatelé vůbec, herci, překladatelé a možná i hudební skladatelé. 

Ve znamení Blíženců se třeba narodil J.F.Kennedy, Tito, Saganová, Thomas Mann a další zajímaví veřejně činní lidé, což oné uvedené předpovědi odpovídá více než dokonale. 

Podívejme se však k nám domů a můžeme se omezit třeba i jen na onen pozdní den Blíženců 19. červen. A hle, rázem zjistíme, že úplně ve stejný den jako Václav Klaus se narodil i známý showman Jan Vodňanský, jemuž tímto také gratulujeme k nedělní sedmdesátce, dále pak také Jiří Voskovec, František Gellner, František Branislav, Aloys Skoumal, Jiří Lír nebo Josef Nesvadba. Na ně na všechny se ona obecná charakteristika Blíženců dobře hodí. 

I když tedy všemu z těch přírodou daných vlastností neuvěříme, nechme je překročit náš někdy příliš pyšný rozumový majestát a přejme všem našim sourodilcům z 19. června ať si své nedělní narozeniny pěkně užijí!

Komentář Jiřího Ješe pro Český rozhlas 6

  • Václav Klaus autor: Tomáš Krist, zdroj: Isifa/LN http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2630/262919.jpg
  • John F. Kennedy autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2163/216277.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...