Čeština před kamerou (88)

Proč nemůžou Jóhanna Sigurdardóttirová, Megawati Sukarnoputri a Kazimira Prunskienéová vytvořit triumvirát? Co na to paní Livia Klausováová? Aneb o tom českém ováování…

Island má novou premiérku. Jmenuje se Jóhanna Sigurdardóttir. Je lesba. Mediálně dosud ne tak výraznému Islandu se po zprávách o finančních eskapádách jeho bank podařilo proniknout opět na stránky novin i do televizních zpráv. A to díky lesbě, která stanula v čele vlády. Komentáře pod internetovými diskuzemi typu: konečně se na Islandu řádně oteplí, mi nepřijdou ani vtipné, ani originální. Myslím, že už snad ani nikoho nepřekvapí, vypovídají leccos o jejich tvůrcích. Trošku mě snad zarazil pravopis některých těch zpráv, jakože to tam ta islandská lesbička pěkně rozbalý a jinde zas, že to určitě všechno vysvětlý. Jak vidno, povědomí o shodě přísudku s podmětem mají Češi zafixováno silně a aplikují ho i u sloves v přítomném čase, kde je nepoužitelné. (Fenky štěkajý a včely bzučý.) Inu, charta non erubescit. Papír se nečervená, papír snese všechno. A internet taky. Tedy pravopisně!

Díky paní Jóhanně Sigurdardóttir se nám do češtiny vrací opět otázka přechylování (mócí). Několikrát už jsem na těchto stránkách o tomhle psal. Je to totiž (ne)vděčné téma i genderové, feministické lingvistiky, jejíhož rozumného proudu jsem velkým zastáncem a obdivovatelem.  Česká televize zhusta přechyluje, dělají tak i nebulvární deníky i časopisy. Výjimku snad tvoří Reflex, Instinkt, někdy i Respekt. Ve tvarech příjmení doporučují bohemisti spíš přechylovat. Ne všichni a ne vždycky! Přechylování je logické, přidáním českého -ová zapojíme dané příjmení bez problému do gramatického systému věty. Argument, že tím przníme či znevažujeme ženino příjmení, protože ona zkrátka je třeba Clinton, ne Clintonová, neobstojí. Obama je taky v angličtině pořád Obama, v češtině při skloňování budeme ale normálně užívat pádové koncovky Obamou, Obamovi … A je tohle snad projev gramatického nacionalizmu nebo nadřazenosti? Bez toho -ová bychom dostali nekonečnou skupinu nesklonných příjmení (S Obamou a Putinem jednaly Merkel a Clinton.) A třeba v čínštině (ale nejen v ní) je zas řazení příjmení - jméno. Přidáváním -ová pak dochází k tomu, že se objevuje namísto u příjmení u křestního jména.

Zpátky na Island. Na Islandu je ale ten gramaticko-pravopisný systém trochu jiný, resp. i on má něco, co má čeština. Každé ženské jméno tady končí na -dóttir a znamená to dcera (srov. např. daughter, tochter). Islandské -dóttir tak v islandštině plní funkci české přípony -ová. I když ne tak docela, spíš bychom řekli, že mu víc hoví překlad dcera Sigurdarova. Ani pánové ale na Islandu nepřijdou zkrátka. Například ministr pro rybolov Einar Kristinn Gudfinnsson. -nsson v příjmeních mužských totiž zas říká, že jde o syna pana Gudfina.

Podíváme-li se do jiných zemí, zjistíme, že podobně se chovají i některé jiné jazyky, a to i neevropské. Můžeme konstatovat (a existují na to publikované lingvistické studie), že od přechylování v posledních dejme tomu dvaceti třiceti letech ustupuje polština a jihoslovanské jazyky. Povědomí o užívání mócí tady slábne. Ruština má přechylování u přídavných jmen (-in/-ina, -ov/-ov(n)a). Je tedy Anna Ivanovna, s Annou Ivanovnou. Tvaroslovné podoby Anna Ivanovnaová jdou za hranu, jsou dílem nesmyslné, dílem hyperkorektní. (Navíc jak sami někdy Rusové říkají: my vlastně příjmení ani nemáme, máme jen imja i otčestvo.)  A tak je tomu i v případu nové premiérky (mimochodem její předchůdkyně se jmenovala Finnbogadóttir, tedy dcera Finnbogova).

Píšu o tom proto, že tady naše české -ová naráží, selhává nebo je zbytečné, protože v původním jazyku už ta ženská přípona (ženská podoba) vyjádřena je. Platí to i pro litevské -iene (vzpomeňme premiérku Prunskiene, či indonéskou Megawati Sukarnoputri). I ono putri znamená dcera - jde o užití sanskrtu v indonéštině. Sanskrt, v písmu dévanágarí a v české transkripci samskrtam, je jedním z nejstarších známých jazyků. Nejužívanější český překlad slova samskrtam je opisné spojení dokonale složený. Sanskrt je v současnosti považován za mrtvý, neproduktivní prostředek komunikace, i když je stále jedním z 23 oficiálních jazyků Indie. Tady totiž a ještě dejme tomu v jihovýchodní Asii plní/plnil podobnou funkci, kterou zastávala latina či řečtina v Evropě.

A teď zůstává otázka. Kolik lidí tohle ví? Kolik lidí napadne, že Jóhanna Sigurdardóttirová je zkrátka blbost, nesmysl, protože analogicky bychom pak museli třeba užívat, že Livia Klausováová přijala islandskou premiérku Jóhannu Sigurdardóttirovou. Máme paní premiérku přechylovat, nebo ne, když většinově přechylujeme? Ručím vám za to, že bude-li se o paní premiérce mluvit, setkáte se variantami přechýlenými s -ová.

Otázka druhá: Je paní Jóhanna Sigurdardóttir podle vás lesba nebo lesbička?

A otázka poslední: je nutné zdůrazňovat, že Islanďani mají za premiérku lesbu, jakkoli to působí senzačně? Je to pro výkon téhle profese hendikep nebo přednost? Nebo je to jedno?

A víte, proč ony tři ženy nemůžou vytvořit triumvirát - tedy alespoň z hlediska jazykového?

Napište mi prosím. Budu rád. K tématu se vrátíme v příští Češtině před kamerou.

Petr.Vvybiral@ceskatelevize.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
4. 12. 2025

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...