Centrální banka znehodnocuje korunu

Někdy nemusí být špatné vysmeknout se na chvíli z používání zaběhnuté anglické terminologie, která dodává textu punc odbornosti a nedotknutelnosti, a namísto slova devalvace se vrátit ke staré dobré češtině, která odbornickou hantýrku umí tak pěkně deflorovat: česká centrální banka znehodnotila korunu. A ještě se tím pyšní.

Dobře si vzpomínáme na její bezpočtukrát opakovaný argument, proč odmítá přijetí eura a proč hodlá zůstat u používání koruny: přijetím eura by přišla o možnost manipulace s kurzem, a tím o domnělou možnost prospívat české ekonomice. Prospěch ze znehodnocení koruny by podle této představy měli mít exportéři, kteří by za vyvezené zboží měli utržit víc, než kdyby prodávali za silnější korunu. Dovoz by se naopak prodražil, vyšší ceny placené za dovezené zboží posílí inflaci, což je právě to, co ČNB chce, neboť celá ta její kurzovní manipulace má zabránit deflaci.

Česká národní banka
Zdroj: ČT24

Koncepčně jsou manipulace s kurzem zbraní z arzenálu nacionalistické sebestřednosti. Kurzové války se vedly v Evropě ještě rozdrobené na sobecké „suverénní“ státy, do stejného arzenálu patřily celní bariéry, dovozní kvóty, zákazy volného pohybu osob, kapitálu a zboží. Buďme rádi, že v Evropské unii už celý tento arzenál patří minulosti, i když se Česká republika a její centrální banka snaží zbraň kurzové manipulace stůj co stůj pro sebe zachovat.

To, co před nedávnou dobou provedla s kurzem koruny ČNB, je jen uskutečnění starého a stále se opakujícího snu všech ambiciózních ekonomů sedících na řídících národohospodářských postech. Ti se nemohou a nemohou, i kdyby se rozkrájeli, smířit s tím, že v tržním hospodářství nelze tvarovat konkrétní výsledek ekonomického procesu podle nějakých představ, ať už jsou jakkoli bohulibé a zdají se jakkoli nesporné a žádoucí. Nemohou spolknout, že cenu, a tudíž i měnový kurz určuje poptávka a nabídka, z nichž každá se v každé vteřině mění a skládá z miliónů rozhodnutí jednotlivých účastníků tržního procesu, a že tudíž celkový tvar produktu je a musí zůstat nikým neřízeným soutokem miliónů soukromých rozhodnutí.

Kurz koruny vůči euru
Zdroj: ČT24

Pravým úkolem centrální banky je poskytovat pro tato soukromá rozhodnutí stabilní a důvěryhodnou měnu. Tečka. A k tomu dohlížet, jestli všichni účastníci finančních vztahů dodržují pravidla. Úspěšně plánovat jakoukoli cenu včetně měnového kurzu by v posledku muselo znamenat přísný zákaz svobodného obchodování, návrat k přídělovému hospodaření a obnovu devizových příslibů pro podniky i občany.

Nevraživý postoj vůči tržnímu hospodářství byl typický pro centrální plánovače a nyní po létech práce na obnově respektu k principům tržního hospodářství nezbývá než s údivem a smutkem konstatovat, že duch socialistického centrálního plánování žije dál, jen se mnohem lépe ukryl do jiných slov a jiných institucí.

Nespokojenost ambiciózních ředitelů celého národního hospodářství vždycky směřovala nejprve k cenám. Nejčastěji to byly ceny práce - mzdy, ale v poslední době možná ještě častěji ceny jiných měn, neboli měnové kurzy. Některé ceny se jevily jako „nespravedlivě“ nízké, jiné zase jako „nespravedlivě“ vysoké. V dobách „rozkvětu“ centrálního plánování stávala v Praze na Klárově Státní komise pro finance, ceny a mzdy (SKFCM). Jejím úkolem bylo nalézt a úředně stanovit ty správné ceny a mzdy a z nich odvozené objemy podnikových financí, aby se dospělo k plánovanému, tj. předem stanovenému tvaru souhrnného výsledku. Nikdo nesměl pochybovat o tom, že je to možné a že to má smysl.

Miroslav Singer
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

A tak celé ztracené generace ekonomů měřily a vážily za použití derivací a dvojitých integrálů práci, materiál, stroje z dovozu nebo z domácí výroby atd. atd. Tentýž úkol, nalézt ten správný kurz koruny, si dnes vytkla ČNB. Nepochybuje o tom, že správnou cenu eura lze vypočítat a úředně vyhlásit - mělo by to být podle ní 28 korun. Je dokonce velkoryse ochotna připustit, že se při výpočtu správného kurzu eura mohla o nějaký ten haléř seknout, vést o tom s odbornou veřejností diskusi a tvářit se při ní enigmaticky jako Allan Greenspan (někdejší významný šéf americké centrální banky – FED, pozn. redakce). Ale o tom, že úkol vypočítat kurz koruny má smysl, nepochybuje.

Možná, že některý osvícenější člen Bankovní rady ČNB v sobě pochybnosti potlačoval, ale zatím je dokázal skrývat stejně dobře, jako je skrývali jejich předchůdci na SKFCM na Klárově. Česká republika by měla co nejdříve přijmout euro. Ze strategických důvodů a také proto, že se k tomu zavázala. Ke strategickým důvodům se nyní přidaly i důvody vedlejší – Bankovní radě ČNB by se tím vyrazila z rukou možnost manipulace s kurzem měny. Je to totiž velmi nebezpečná hračka. Byla by nebezpečná i v rukou těch nejlepších centrálních bankéřů, i kdyby neplatilo, že při jejich jmenování nebylo z čeho vybírat, jak si postěžoval bývalý prezident.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...