„Bú,“ řeklo zlaté tele

Dvacetikoruna není tak veliká, aby rozházela žižkovského pepíka… Tak se zpívalo za hodně starých dob. Do jisté míry zábavní folklórní (jak je šlo vnímat do té doby, než se s nimi člověk setkal tak říkajíc z očí do očí, či lépe: pěst proti pěsti) periferní rebelové dávali najevo, že oni opovrhují penězi. Kde ty časy jsou…

Samuela Eto, fotbalistu z Kamerunu, možná taky nerozhází nějaká ta dvacka. Ale dvacet miliónů euro (což je v uvedených dvacetikorunách 490 miliónů) za rok, to už ho k zásadnímu rozhození přiměje. Vždyť mnohem významnější fotbalisté, jako třeba dosud nejlépe placený fotbalista světa Christiano Ronaldo, a dokonce současná modla všech, kdož mají fotbal rádi, Lionel Messi, dostávají mnohem méně než třicetiletý veterán, blížící se konci kariéry. Jeho dosavadní klub Inter Milán taky nepřijde zkrátka: za přestup dostane 27 miliónů euro. Bratru 660 miliónů korun. To všechno vyplatí Sulejman Kerimov, majitel klubu Anži Machačkala. Abyste se zorientovali, Machačkala je hlavní město Dagestánu, součásti Ruska. Anži hraje ruskou fotbalovou ligu. V tuto chvíli v ní zaujímá čtvrtou příčku. Ale Kerimov míří výš. Však je to také stoosmnáctý nejbohatší muž světa. Světa, v němž peníze znamenají všechno. Nejen v oblasti hry v míč kopaný. 

Všechno se měří penězi. Kdysi jsem také uvěřil, jako mnozí, že trh promění vše ke všeobecné spokojenosti. Bylo to snadné a také omluvitelné. Vždyť jsme byli znechuceni bolševickým ideologickým lhaním o tom, že jednou dostane každý přiděleno podle svých potřeb. Před očima jsme přitom měli nepřeberné množství důkazů, že je to nesmysl. Tak jsme se tedy do náruče trhu vrhli s vášní. Časem se ale ukázalo, že takové pojetí tržního hospodářství, jaké nás objalo, a hlavně způsob, jímž jsme s ním laškovali, mění onu „vše řešící neviditelnou ruku trhu“ v děsivý spár, který shrábne všechno. I duše. 

Lidstvo se během své historie dovolává lecčeho. Boha. Rozumu. Nyní Peněz. Není to nic nového. To jenom pošetilý člověk si stále myslí, že na něco převratného přichází. A ono to tu zpravidla už bylo, jak řekl moudrý rabi. Jedna píseň Voskovce a Wericha zpívá: „… čtěme bibli, tam to všechno je…“ A taky že ano. Třeba příběh o tom, jak jednou lidem řeklo zlaté tele: „Bú!“ a oni se z toho mohli nadšením pomátnout.

To bylo tak: kdysi vedl Hospodin Židy z Egypta do země zaslíbené. Jejich vůdce Mojžíš cestou vystoupil na horu Sinaj, aby od Boha převzal desatero přikázání. A protože podobné závažné jednání nešlo vyřídit jen tak ráz na ráz, zdržel se s Nejvyšším dlouho. A Izraelité mezitím přemluvili Mojžíšova bratra Arona, aby jim zhotovil jiného Boha. Nějakého pořádného, hmatatelného, ne nějakou duchovní morální chiméru. Něco, co uvidí, na co si budou moci sáhnout, co lze potěžkat… A Aron nařídil roztavit všechny zlaté předměty a ulít zlaté tele. A Židé, když viděli, jakého pěkného bůžka mají, začali se před ním klanět, mlátit hlavou do písku, všelijak se ponižovat, místo modliteb bučet po telecím. A pravý Bůh, nehmatný a neviditelný, leč mocnější než cokoliv, se rozzlobil hněvem opravdu božím. Za trest změnil přímý směr cesty židovského národa do končin zaslíbených. Zlatoteletníci se museli čtyřicet roků trmácet pouští, než dostanou rozum a pochopí, že v bučícím blýskavém hovádku to doopravdy není. 

Při představě, že trest, ekonomická, mravní, duchovní krize, který právě potrefil lidstvo pro jeho zbožňování zlatého telete a jeho oslavování všelijakými honosnými reji, včetně lidového obveselování v podobě fotbalu hraného nepředstavitelně placenými klauny, bude trvat čtyřicet let, jímá člověka hrůza. Ale kdo ví, možná jsme si to zasloužili. 

Ale jistá naděje by tu byla: nedávno jsem četl takovou zapadlou zprávu: kdesi v Kanadě nebo ve Spojených státech (odpusťte některé možné drobné nepřesnosti v té příhodě, už jsem detaily zapomněl) se hrál exhibiční hokejový zápas. Byly vylosovány vstupenky a ten, jehož číslo bylo vytaženo z osudí, měl o přestávce šanci vyhrát obnos, který v přepočtu činil přes osm set tisíc korun. Naděje ovšem byla malá, trefit ranou z velké vzdálenosti puk do nepatrné škvíry. A nastojte – nemožné se zdařilo! Jedenáctiletému klukovi. To bylo slávy! S tatínkem a se svým bratrem-dvojčetem vyzvedli peníze a z ničeho nic bohatší kráčeli domů. Druhý den tatínek s výhrou přišel za pořadateli a obnos vrátil. Prý se o tom doma večer poradili a nebylo by to fair. Vylosovaná vstupenka patřila totiž druhému bráškovi, ale ten v okamžiku soutěže byl na záchodě. Šel tedy střílet jeho bratr. „Domluvili jsme se s rodinou, že čest je víc než peníze,“ řekl ten muž a odkráčel. Zlaté tele se pokusilo na protest zabučet, ale jeho hrdlo, stažené bezmocným vztekem, nevydalo ani hlásku. 

Zdá se tedy, že penězi nejsme všichni poblázněni docela. Že jsou ještě výjimky. Třeba nás těch pár nepodlehnuvších ještě spasí. Jsme-li u biblických příběhů: deset spravedlivých by bylo stačilo, aby Bůh ušetřil Sodomu a Gomoru. Patříme-li na současný světa běh, měli bychom začít úzkostlivě počítat, kolik že z lidstva chybí na prostranství okolo zlatého telete a zaníceně nebučí…

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Názory

Nikdy jsme nebyli blíž příměří, míní Vondráček. Podle Sokola u Rusů vůle není

Předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) a předseda výboru pro evropské záležitosti Petr Sokol (ODS) debatovali v Událostech, komentářích o jednáních o míru na Ukrajině. Podle Vondráčka Rusko vyjednává z pozice síly a svých maximálních požadavků. Sokol poznamenal, že Rusko může zastavit válečné operace kdykoli, kdyby chtělo. Oba diskutující také vyjádřili svůj názor na Visegrádskou skupinu (V4). Moderovala Barbora Kroužková.
včera v 16:53

Nejsme v dobré době, Evropa se naštěstí dokázala semknout, myslí si Pánek

Po světě je poměrně dost velkých konfliktů, které mohou podle ředitele Člověka v tísni Šimona Pánka ovlivnit celkovou situaci, a není dobré je podcenit. Nemyslí si ale, že se blíží světový konflikt. Prudká eskalace napětí mezi Izraelem a Hamásem neodsunula do pozadí ruskou agresi na Ukrajině, míní Pánek, který byl hostem Interview ČT24.
20. 10. 2023

Zbytečně kriminalizujeme uživatele psychoaktivních látek, říká Mravčík. Frydrych se obává dopadů nové legislativy

Prohibice psychoaktivních látek zbytečně kriminalizuje uživatele, řekl v Událostech, komentářích vědecký poradce Národního koordinátora pro protidrogovou politiku Viktor Mravčík. Cílem nové právní úpravy pro tyto látky je podle něj vytvořit jasný, regulovaný a legální prostor. Zavádíme tady novou závislostní kategorii, které dáváme komerční rozměr, varuje ředitel Národní protidrogové centrály Jakub Frydrych.
9. 8. 2023

Česká armáda potřebuje další modernizaci, ne povinnou vojnu, shodli se poslanci

Českou armádu posílí americké vrtulníky, první z nich již ze Spojených států dovezl transportní letoun. „Je to technologicky obrovský krok vpřed,“ řekl v pořadu Události, komentáře bývalý náčelník generálního štábu a vedoucí katedry bezpečnostních studií CEVRO Institutu Jiří Šedivý. S potřebou modernizace souhlasí také předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS) a místopředseda výboru Pavel Růžička (ANO). Shodli se i na tom, že pro Českou republiku by naopak nebylo vhodné zavedení základní vojenské služby. O té hovořila také poslankyně a členka zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) v Interview ČT24.
28. 7. 2023

Pozor na fauly v rozpočtu, říká Kalousek. Schodek 295 miliard se nepodaří udržet, míní Pilný

Schválený schodek letošního rozpočtu ve výši 295 miliard korun je podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného těžko dosažitelný. V pololetí dosahoval deficit hodnoty 215,4 miliardy korun. Kalousek doufá, že se kabinet Petra Fialy (ODS) ještě o něco pokusí. Pilný je ale skeptický, vláda podle něj nepřináší řešení. Exministři o státním rozpočtu diskutovali v 90' ČT24.
4. 7. 2023

Dějiny se mají připomínat pomocí osudů a hodnot, ne v monstrózním hávu betonových pomníků, říká Kroupa

Konec druhé světové války by si měli lidé připomínat hlavně příběhy lidí, jejichž hlavní životní hodnotou byla svoboda, říká novinář a ředitel společnosti Post Bellum Mikuláš Kroupa. V kontextu války na Ukrajině podle něj oslavy výročí porážky nacistů i dnes připomínají, že svět může velice snadno zešílet a svět musí hledat cesty, jak tomu zabránit. O konci druhé světové války, válečných zločinech na Ukrajině a sovětských výkladech dějin hovořil v Interview ČT24.
8. 5. 2023

Společnost se radikalizuje. Česko je na tom však lépe než řada jiných zemí, míní bezpečnostní expert Mareš

Rusko podporuje aktivitu dezinformační scény v Česku, vyplývá to ze zprávy o extremismu za loňský rok, kterou schválila vláda. Dezinformace mají podle ní za cíl oslabovat stabilitu země. Bezpečnostní expert Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Miroslav Mareš v Událostech, komentářích řekl, že radikalizace společnosti je velká, Česko je však stále na tom lépe než řada jiných zemí. Podle právníka a účastníka protivládních demonstrací Ondřeje Dostála se některé případy za extremismus jenom označují.
4. 5. 2023

Nastal čas na plošné škrty, shodli se ekonomka Nerudová a exministr Kočárník

Srazit schodek státního rozpočtu o sedmdesát miliard korun považuje ekonomka Danuše Nerudová za málo ambiciózní cíl. Řekla to v Událostech, komentářích. Vládní koalice se po středečním více než šestihodinovém jednání přiblížila dohodě o úsporném balíčku na rok 2024. Ve čtvrtek to potvrdil premiér Petr Fiala (ODS). Konkrétní opatření ale neprozradil. Bývalý ministr financí Ivan Kočárník se domnívá, že je potřeba udělat plošné škrty. Ekonom Jan Švejnar vidí možnosti v zeštíhlení státní správy, daních z nemovitostí nebo progresivní dani.
28. 4. 2023
Načítání...