V Izvěstijach nět pravdy - a navíc z nich bude bulvár

Moskva - Především ekonomické důvody stojí oficiálně za skutečností, že list Izvěstija se jako jeden z nejstarších a nejvlivnějších ruských deníků napříště zaměří především na životní styl a ekonomiku a bude volit zábavnější a čtivější formu. Od sedmého června vychází v podobě klasických bulvárních deníků. V redakci kromě toho nezůstal kámen na kameni: Dost nevybíravým způsobem byly propuštěny dvě stovky zaměstnanců, z toho více než sto novinářů. Na svých místech zůstalo jen 38 lidí. Současný náklad deníku je v průměru 250 tisíc výtisků denně - kdysi to bývalo osm milionů. Někteří ale za změnou přesto vidí politický tlak.

Zájem o kvalitní tištěná média v Rusku obecně klesá, deníkům tohoto typu ubývají předplatitelé a inzerenti. Největší deník Komsomolskaja pravda má denní náklad 830 tisíc výtisků, což na 143 milionů obyvatel země není mnoho. Oblibě se v Rusku těší především bulvární tituly – deníky i týdeníky.

Ze seriózních listů je nejznámější Kommersant, Vědomosti nebo Novaja Gazeta. Vydávat v Rusku seriózní noviny ale není nic jednoduchého: Státní moc není příliš nakloněna kritickému hodnocení a profese novináře nadále patří v Rusku k nejnebezpečnějším. Lidé v ruských novinách marně hledají kritické názory, které pak nacházejí především na webu. V Rusku je 60 milionů uživatelů internetu.

Nahrávám video
Telefonát Barbory Šámalové
Zdroj: ČT24

Izvěstija (Zprávy) jsou jedním z nejstarších deníků v zemi; vycházejí od roku 1917. V den bolševické revoluce 7. listopadu 1917 jako jediný list odsoudily převrat v Petrohradu, později se z nich ale společně s Pravdou stal jeden ze základních kamenů sovětské žurnalistiky. To také dalo vzniknout známému pořekadlu В Правде нет известий, а в Известиях нет правды, tedy že v Pravdě nejsou zprávy a ve Zprávách není pravda. Po rozpadu Sovětského svazu přišlo období nezávislosti listu, to ale ukončila série kritických reportáží o masakru při osvobozování rukojmích v Beslanu v roce 2004. Noviny vzápětí převzal plynárenský koncern Gazprom a mediální skupina podnikatele Jurije Kovalčuka. Podle moskevské zpravodajky ČT Barbory Šámalové to byl začátek konce nezávislosti a kritičnosti deníku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Ticho, pak lži. Československá média předstírala, že se v Černobylu nic nestalo

Televize, rozhlas i noviny byly v Československu roku 1986 plně ovládané vládou a tedy komunistickou stranou. Informace o tom, co se děje v Černobylu, tato média zpočátku neměla, ani později ale neinformovala pravdivě.
23. 4. 2026

Odbory ČT a ČRo s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily stávkovou pohotovost

Odbory České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) s iniciativou Veřejnoprávně vyhlásily časově neomezenou stávkovou pohotovost kvůli chystanému vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby a návrhu poslanců na omezení poplatků. Připojila se i regionální studia. Připravovaný zákon mimo jiné převádí financování veřejnoprávních médií z poplatků na státní rozpočet. Odpoledne se setkal premiér Andrej Babiš (ANO) s generálním ředitelem ČT Hynkem Chudárkem. Podporu veřejnoprávním médiím ve středu vyjádřili i studenti.
22. 4. 2026Aktualizováno22. 4. 2026

SOUHRN: Zásadní události středy 22. dubna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 22. dubna 2026.
22. 4. 2026
Načítání...