V Indii je zhruba 300 milionů uživatelů chytrých telefonů. Na začátku roku 2017 na chatovací aplikaci WhatsApp bylo přibližně 200 milionů z nich. Z Indie to dělá největší trh pro zasílání textových zpráv, videí a hlasových zpráv. Podle serveru Al-Džazíra má aplikace také temnou stránku. Nesprávné informace, dezinformace, zvěsti a falešné zprávy se mohou začít rychle šířit. V nejméně dvou případech měly falešné zprávy šířené skrze aplikaci WhatsApp vést k davovému lynčování nevinných lidí.
Od chvíle, kdy v Indii vyhrála volby nacionalistická hinduistická Indická lidová strana (BJP), v zemi přibylo útoků proti muslimům. Ti tvoří zhruba 13 procent obyvatelstva, zatímco hinduistů, pro které je kráva posvátné zvíře, je kolem 81 procent.
V silně hinduistické zemi rostl tlak na vládu, která měla dle přání části obyvatelstva konzumaci hovězího úplně zakázat. Pro muslimskou komunitu ovšem právě hovězí představuje značnou část obživy.
Na WhatsAppu se podle serveru Al-Džazíra v poslední době vyrojily specializované skupiny, které sledovaly a zaměřovaly se na ty, u kterých měly podezření, že ubližují zvířatům, která jsou pro hinduisty posvátná.
V září roku 2015, v obci nedaleko Nového Dillí, skupina ochránců místních krav obdržela varování před jistým mužem. Mohamed Akhlaq měl pravděpodobně usmrtit krávu a její maso pak uložit ve svém domě. Ač tyto informace ještě nebyly ověřené, způsobily nebezpečný dominový efekt.
„Lidé to vidí, ale nejdou za orgány činnými v trestním řízení, neřeknou policii, že existuje možnost, že Akhlaq zabil krávu. Jdou do vesnice, vytáhnou ho ven a ubijí ho. A brutálně napadnou i jeho syna,“ vzpomíná novinář Mohammad Ali z The Hindu.
„Digitální ghettoizace roste“
Ačkoli v Indii vždy existovalo napětí mezi různými skupinami, „WhatsApp je rozšiřuje v míře, která dosud neexistovala,“ vysvětluje Kalyani Chadha, která vyučuje o médiích na University of Maryland. „Takže WhatsApp ve skutečnosti nešíří jen falešné zprávy, ale fakticky jsou to falešné zprávy s důsledky.“
Indické úřady jsou, pokud jde o problémy, které představuje zneužití aplikace WhatsApp, pozadu. Společnost WhatsApp k tomu říká, že kontrola šíření dezinformací je komplexní problém. Začátkem tohoto roku jeden z inženýrů společnosti Alan Kao uvedl, že hlavní výzvou pro monitorování aplikace je šifrování. To je současně jednou z nejcennějších funkcí služby. Pomáhá sice zajistit ochranu soukromí a zabezpečení, ale znemožňuje dostat se ke zdroji některých z nejnebezpečnějších zpráv, které jsou v aplikaci sdíleny.
„Digitální ghettoizace nyní výrazně vzrostla. Sledujeme, jak jsou miliony lidí ve venkovské Indii neustále radikalizovány prostřednictvím společnosti WhatsApp. Nemusí být přímo ideologicky řízeni. Stačí, že je ovlivní,“ říká Ali.
