Proces digitalizace televizí je u konce

Praha – Několik let digitalizačního procesu televizního vysílání v Česku 30. červnem končí. Umožnil výrazné zvýšení počtu celoplošných televizních programů. Všechny vysílače velkého výkonu jsou již vypnuté, oprávnění k analogovému vysílání má však dosud několik vysílačů malého výkonu. Vysílat mohou nejdéle do 30. června 2012, prohlásil předseda Národní koordinační skupiny pro digitální vysílání v ČR Zdeněk Duspiva.

Zemské analogové vysílání se postupně vypínalo od roku 2009 a lidé přecházeli na příjem digitálního vysílání. Postupné vypínání bylo podle organizátorů nutné kvůli nedostatečnému počtu volných frekvencí pro celoplošné spuštění. Kvůli přijímání digitálního vysílání si lidé museli pořídit televizor s vestavěným digitálním tunerem, případně ke staršímu televizoru dokoupit set-top-box, tedy přístroj převádějící digitální vysílání na signál, který je schopen zobrazit i starší přijímač.

Zatímco před spuštěním digitalizace celoplošně vysílaly čtyři celoplošné kanály (ČT1, ČT2, Nova, Prima), dnes mohou lidé z pozemních vysílačů přijímat v rámci tří celoplošných digitálních multiplexů více než desítku stanic, další televize vysílají regionálně. V Praze, Brně a Ostravě je navíc k dispozici čtvrtý multiplex, který se v těchto dnech rozšiřuje také do dalších lokalit.

  • Informační kampaň k digitalizaci si vyžádala náklady 200 milionů korun. Původně měly být vyšší, každoročně se počítalo se 100 miliony Kč.

„Všechny televizní stanice si, co se týče pokrytí, výrazně polepšily. Multiplex 1 pokrývá 99,9 procenta obyvatel, multiplex 2 pak 99,8 procenta obyvatel a multiplex 3 o něco méně, tedy 96,3 procenta obyvatel,“ uvedl mluvčí projektu digitalizace Tadeáš Novák.

Set-top box
Zdroj: ČT24

Digitální signál se šíří trochu jinak než analogový a také vysílače jsou rozmístěné na jiných místech. Problémy s dostupností signálu bývají podle dřívějšího Novákova vyjádření nejčastěji v horských oblastech, jako je Šumava, Beskydy nebo Jeseníky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Média

O čem plánujeme informovat ve čtvrtek 22. ledna

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 5 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události středy 21. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy středy 21. ledna 2026.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

SOUHRN: Zásadní události úterý 20. ledna

Každý večer přinášíme přehled nejdůležitějších a nejzajímavějších událostí dne z domova i ze světa. Stručně a přehledně, ale i s potřebným kontextem. Projděte si zásadní zprávy úterý 20. ledna 2026.
20. 1. 2026

Hosté Událostí, komentářů probrali pomoc Ukrajině i veřejnoprávní média

Financování veřejnoprávních médií rozebrali v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským zástupci opozice i vládní koalice. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) sdělil parametry navrhovaného modelu financování veřejnoprávních médií. „V obecné rovině jde o navázání na daňový příjem ze státního rozpočtu. Dále se v rámci koalice debatuje o tvorbě koeficientu, který by určoval výši financí a byl by neměnný,“ upřesnil. Podle člena sněmovního výboru pro obranu Ivana Bartoše (Piráti) to takto nastavit nelze. „Pojďme najít mechanismus, který je opravdu politiky nedotknutelný,“ prohlásil. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) uvedl, že jde o koaliční kompromis a detaily se musí doladit. „Postupujeme přesně podle programového prohlášení,“ řekl. „Současná vláda postupně směřuje ke zestátnění veřejnoprávních médií,“ myslí si člen sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Hosté hovořili také o české pomoci Ukrajině.
20. 1. 2026
Načítání...